(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Sucho souží Moravskoslezský kraj méně. V regionu častěji pršelo

  • 3
Ačkoliv v současné době všichni žehrají na nedostatek vody, aktuální mapa intenzity sucha z vědeckého webu Intersucho ukazuje, že lidé v Moravskoslezském kraji se mají v porovnání se zbytkem republiky dobře. Pro většinu regionu totiž platí bílá barva, která znamená, že je bez rizika sucha.

Podobně je na tom v zemi už jen severní výběžek Javorníků, Šumava a část Zlínského kraje. Jinde přetrvává stav spíše kritický. Výrazné sucho, výjimečné sucho a extrémní sucho, to jsou údaje, které dokreslují mapu tmavnoucí cihlově červenou barvou.

Přívalové deště spodním vodám nepomohou

Za co vděčí malé části území za to, že se v nich voda udržela? „Jsou to místa, kde spadly v druhé polovině července větší úhrny srážek. Ale přesto i zde bylo deště podprůměrně. Obecně platí, že v horských oblastech více prší. Letos ne, protože Krkonoše, Krušné hory a další pohoří, kromě Beskyd a Javorníků, trpí extrémním suchem,“ sdělil Radek Čekal z Českého hydrometeorologického ústavu.

Dohromady zatím v srpnu spadla na území České republiky třetina srážek oproti normálu. V Čechách to bylo pouhých 28 procent, na celém území Moravy 43 procent, ale Moravskoslezský kraj zachránily červencové deště, kterých bylo 80 procent proti normálu.

„Většina srážek se vyskytla během bouřek v podobě přívalových dešťů, což z hydrologického hlediska není ideální zejména pro kapacitu podzemních vod. Prakticky 90 procent vody odteče pryč. V Beskydech naštěstí pršelo pozvolna a dlouho, voda se tedy vsakovala pomalu a tím pádem i déle udržela. S výjimkou výše uvedených horských poloh je prakticky na celém území Česka průměrná vlhkost do hloubky 40 centimetrů nižší než 30 procent využitelné vodní kapacity pro rostliny, pod deset centimetrů by už zvadly, do metru pod zemí to dělá dokonce jen 10 procent,“ konstatuje biometeorolog Tomáš Vráblík.

Mapa České republiky dokládá, že východní a západní část Moravskoslezského kraje nesužuje takové sucho jako zbytek země.

Podle hydrologa Čekala hodně záleží, odkud déšť přichází. „Pokud z jihozápadu, je to dobré, znamená to, že u nás spadne více srážek. Naopak od severovýchodu jde o srážkový stín, tedy déšť narazí na hory a spadne před nimi dolů čili se k nám z Polska a Slovenska nedostane,“ přibližuje Čekal.

Toky odvodňující Beskydy, Jeseníky a Šumavu zatím na tom zůstávají dobře. „Jsou na pětašedesáti procentech normálu, zatímco jinde v řekách protéká převážně pět až pětačtyřicet procent toho, co je pro toto období obvyklé. Co se týká podzemních vod, situace se zhoršila plošně. K mírnému zhoršení došlo i v povodí Odry, Olše a Ostravice,“ poukazuje Čekal.

Povodí Odry zrušilo omezení pro průmysl

Díky nedávným dešťům Povodí Odry zrušilo omezení dodávek vody pro průmysl. „Náš kraj je v republice taková anomálie. Napršelo přes dvě stě milimetrů srážek, takže jsme stihli doplnit přehrady a už ani nepředpokládáme omezení dodávek vody pro průmysl. Podařilo se nám zadržet ve vodních dílech co nejvíce vody a šetřit s ní, i když vodákům, kterým jsme ji nepustili, se to asi nelíbilo. Vodu z přehrad vypouštíme pomalu, aby ochlazovala řeky a živočichové a ryby v nich přežili,“ doplňuje mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

„Od rána do večera mi volají hospodáři od Vsetína až po Prahu, jestli nemám seno, protože by kvůli suchu neměli v zimě čím krmit. I já mám o něco méně, ale mám,“ přibližuje soukromý zemědělec Petr Křižánek z Třinecka.

Podle něj je výhodou, že se v regionu hospodaří na menších plochách. „Střídají se pole ze zelenými plochami, je tady více sedláků, kteří nevlastní tak rozlehlé lány, proto jsou pole druhově pestrá. Možná proto u nás nemáme tak velkou krizi s vodou jako jinde v zemi, kde jim uschla tráva,“ poznamenal zemědělec.