Dvě velké dopravní tragédie se v kraji staly v rozmezí čtyř měsíců. V dubnu 2008 se mezi Ostravou-Porubou a obcí Vřesina srazily dvě tramvajové soupravy. A v srpnu vlak ve Studénce narazil do zřícené mostní konstrukce.
Ačkoliv v obou případech umírali cestující, tak zatímco u nehody tramvají byl vynesen pravomocný rozsudek po necelém roce, u Studénky se tak dosud nestalo.
Po dvou zproštění deseti obžalovaných však minulý týden padly první tresty pro pět stavebních manažerů – dva nepodmíněné a tři podmínky. MF DNES se nyní pokusí zanalyzovat, co tento verdikt vlastně znamená.
Proč soud trvá tak dlouho?
Není nehoda jako nehoda. Kromě už zmiňované srážky tramvají se například zrovna ve Studénce, jen kilometr od místa předchozí tragédie, stalo v roce 2015 další železniční neštěstí. I v něm bylo rozhodnutí velmi rychlé a polský řidič kamionu, do kterého na železničním přejezdu narazilo pendolino, si trest osm a půl roku vězení vyslechl sedm měsíců od činu.
Studénka 2008
|
Jenže u Studénky 2008 se diskutuje o každé drobnosti, o posunech mostní konstrukce, nastavení posuvných vozíků a mnohém dalším. Bylo zpracováno pět znaleckých posudků, jejichž závěry si často protiřečily. I přes zřejmé důvody patří soud k nejdelším, jaké se v kraji projednávají. Rozhodně se nelze divit nespokojenosti postižených cestujících a pozůstalých zemřelých.
„I když konečně byli viníci nehody odsouzeni,tak stejně nejsem spokojen už jenom z důvodu délky trvání soudního procesu,“ napsal MF DNES jeden z cestujících Richard Salamon.
Soudce Jaromír Pšenica se do médií už nevyjadřuje, ale svůj náhled zmínil při zdůvodnění posledního verdiktu. I on nazval třináct let jako děsivou dobu. „Nemyslím si však, že bychom tento čas promrhali, naopak jsme se snažili co nejvíce objasnit, co bylo možné,“ konstatoval soudce.
Proč po zproštění tresty?
Odpověď je zřejmá: rozhodnutí krajského soudu, který osvobodil pět obžalovaných a u zbylých věc vrátil zpět s tím, že jsou vinni. A jeho postoj byl pro podřízený soud závazný. Pokud by jednal jinak, vyloučeno nebylo ani předání jinému soudci. „Vnitřní přesvědčení tohoto senátu, které se zobrazilo ve dvou rozsudcích, se nezměnilo. Nicméně máme tady rozhodnutí krajského soudu, a ten dal jednoznačné mantinely,“ potvrdil soudce Pšenica.
Co bude následovat?
Oba nepodmíněně odsouzení se hned odvolali. Jestli tak učiní také ti s podmínečným trestem či státní zástupce, není zatím známo. „Rozhodnu se, až si pročtu písemné odůvodnění rozsudku,“ řekl státní zástupce Aleš Kopal.
Jisté však už je, že se případem opětovně bude zabývat Krajský soud v Ostravě. Ten může tresty potvrdit, změnit nebo případ vrátit opět do Nového Jičína.
V prvních dvou případech by se rozsudek stal pravomocným. Případné dovolání k Nejvyššímu soudu by už nemělo žádný odkladný účinek. Nicméně například právní zástupce firmy Bögl & Krýsl Radek Ondruš slibuje, že se o případu dozví nejvyšší státní zástupce, po kterém žádají přezkum případu s možným rozšířením obžalovaných.
„Vidíme neuvěřitelný tlak státu na to, aby byli potrestáni jen lidé ze soukromých firem a státní organizace tomu ušly,“ tvrdí.
V prvním případě je přesvědčený o takřka nulové kontrole stavby. Ve druhém pak spatřuje větší podíl viny na provozu vlaků pod stavbou. „Při pádu mostu se zranili dva lidé. Při nárazu vlaku do něj zemřelo osm lidí,“ vysvětlil svůj náhled.
Neblíží se promlčení?
Platí od okamžiku nehody. Původně to bylo dvanáct let, takže by se skutky trestně promlčely už loni. Jenže po novele trestního zákoníku se lhůta prodloužila na patnáct let, tedy do roku 2023.
Ačkoliv se to zdá blízko, stačí pravomocné rozhodnutí krajského soudu a lhůta přestane platit. Na jakékoliv případné další rozhodnutí by už lhůta neměla vliv.
A co odškodnění cestujících?
První možností byla dvouletá lhůta odškodnění od Českých drah. Není však veřejně známo, kolik z nich tuto možnost využilo.
Nárok oškodnění do případných viníků nastane po vynesení pravomocného rozsudku. Otázkou zůstává, zda by se podařilo něco vymoci.
