„Stále máme velké průmyslové zdroje. Také se skutečně liší způsob vytápění, který je tady obvyklý, a výjimečný je přeshraniční přenos s Polskem,“ vypočítává důvody, proč tomu tak je, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu Blanka Krejčí. Upozorňuje zároveň, že další snižování podílu škodlivin je nutné, už jen kvůli chystané změně jejich limitů.
Je ovzduší na Ostravsku stále černou tečkou na mapě republiky a Evropy?
Ano, v relativním měřítku jsme stále nejhorší. Koncentrace škodlivin v ovzduší klesají v celé republice a Evropě, a Ostravsko a Karvinsko tak pořád zůstávají mezi nejznečištěnějšími regiony. Pokud se ale podíváme na absolutní hodnoty, ty se v posledních letech opravdu významně snížily.
Co si pod tím představit?
U některých škodlivin za posledních deset let kleslo jejich množství na polovinu dříve obvyklých průměrných ročních koncentrací. Viditelný pokles se týká například prachových částic a benzo(a)pyrenu. U dalších, například oxidu siřičitého, kde byl pokles významný hlavně v 90. letech, koncentrace zůstávají na velmi nízkých úrovních. U některých ale zaznamenáváme výkyvy. Problematický je benzen, který se v některých letech i dnes v centru Ostravy blíží imisnímu limitu. Jednou z příčin je pravděpodobně likvidace starých ekologických zátěží, při nichž k emisím těkavých organických látek znovu dochází.
Ostravsko mělo v ovzduší vůbec nejméně prachu v historii měření![]() |
Nejvíce se mluví o polétavém prachu a rakovinotvorném benzo(a)pyrenu. Dostáváme se už pod limity?
Už se nedostáváme na extrémy z minulosti. Platí to v podstatě pro celou Ostravu kromě průmyslové stanice v Radvanicích, ta stále zaznamenává hodnoty, s nimiž v žádném případě nemůžeme být spokojení. Dříve tam docházelo k deseti až dvanáctinásobnému překročení ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu, což je jeden nanogram na metr krychlový, loni zde bylo naměřeno šest nanogramů.
Jinde v Ostravě je situace příznivější. Tam, kde jsme byli zvyklí měřit mezi třemi a čtyřmi nanogramy, byla loni koncentrace něco přes dva. Ale pořád je to dvojnásobek limitu. Na druhé straně se začínáme blížit situaci, kterou známe ze zbytku republiky. Jak ukázala řada projektů, v obcích, kde má významný podíl vytápění pevnými palivy, je limit pro benzo(a)pyren překračován. Ale ne vícenásobně.
Pokud bychom hodnotili celý kraj, kde ještě máme problém?
Pořád samozřejmě můžeme jmenovat oblast okolo Věřňovic, Dolní Lutyně. I tam koncentrace klesly, stejně jako na druhé straně hranice, na jihu Polska. Jsou však srovnatelné, nebo se blíží radvanické stanici, proto chceme ve Věřňovicích zřídit trvalý monitoring benzo(a)pyrenu. Je to specifická stanice, zachycuje spíše situaci na jihu Polska než tu, která by byla reprezentativní pro český region. Nicméně je na českém území a je relevantní tam měřit. Hodnoty z Věřňovic ale nezapočítáváme do průměru venkovských stanic napříč republikou, nebylo by to vypovídající o celkové situaci, co lidé dýchají na českém venkově.
A kde je v kraji naopak nejlépe?
Na horách. Například podlimitní benzo(a)pyren jsme historicky naměřili donedávna jen na stanicích nad 700 metrů nadmořské výšky. Loni jsme se ale z dotace krajského úřadu zaměřili na Bruntálsko. Měřili jsme v Bruntále a Břidličné a zjistili tam méně než jeden nanogram benzo(a)pyrenu na obou stanicích. Je to pro nás ukazatelem, že i v Moravskoslezském kraji v osídlených a normálně výškově položených obcích se postupně dostáváme pod imisní limit.
Na znečištění ovzduší mají významný vliv rozptylové podmínky. Jsou teď výjimečné?
Před nějakou dobou ještě byla provětrávaná zima, tedy větrný leden a únor, výjimečná. Ale už to trvá několikátým rokem, stejnou charakteristiku budeme teď psát do ročenky o znečištění ovzduší za rok 2022 a velmi podobná situace panovala i na začátku letošního roku. Paradoxně jsou v březnu horší rozptylové podmínky než v lednu nebo únoru. Je otázkou, jestli to není nový normál. To budeme vědět až zpětně, klimatologické charakteristiky jsme schopni hodnotit až s delším časovým odstupem.
Balík dnů pro polétavý prach je pryč, kraj ho vyčerpal mimořádně pozdě![]() |
Celkově se tedy zima mění?
Obecně se dá říct, že zima se zkracuje. To znamená, že i topná sezona je kratší. Velkou roli zároveň hrají opatření na všech typech zdrojů. Pozitivně se projevuje podpora výměn kotlů, řada domácností mění kotle i bez dotace, využívá soláry, tepelná čerpadla. Měření v osmi sezonách ve vybraných obcích ukázala, že se postupně snižuje podíl benzo(a)pyrenu v celkovém množství PM10 (částice prachu do velikosti 10 mikrometrů, pozn. red.). To ukazuje, že se snížil podíl nekvalitního vytápění. Nebyl to však lineární pokles, mírný vzestup se ukázal poslední zimu, kdy se část lidí vracela k nekvalitním palivům. K výměnám kotlů dále přistupují opatření na velkých zdrojích a mění se i vozový park.
Proč Ostravsko i přes veškerá opatření zůstává jedním z nejhorších regionů?
Stále tady máme velké průmyslové zdroje. Dále se skutečně liší způsob vytápění, který je tady obvyklý. Na Ostravsku a Karvinsku je pořád větší zastoupení lokálních zdrojů, kde se spaluje uhlí. Ve zbytku Česka se mnohem více topí například biomasou, tady je to ale historicky dané; podobná situace je třeba na Kladensku. Výjimečný je pak přeshraniční přenos s Polskem. Odehrává se samozřejmě po celé délce hranice, ale tady je specifický tím, že jej směruje tvar Moravské brány. A i za bezvětří je v zimě přenos znečištění z jihu Polska tak masivní, že přetéká za českou hranici.
Jak si stojí polské Slezsko?
Znečištění ovzduší se tam snižuje podobným způsobem jako u nás. Hodnoty tam byly o něco vyšší, ale pokles v posledních letech je také markantní a viditelný. V Polsku mají významně hustší populaci a nikdy tam nebyla plošná opatření jako u nás od 90. let podpora elektrického vytápění a poté podpora přechodu na plyn. Teď tam ale výměna zdrojů nabírá tempo.
Je reálné v kraji znečištění ještě snížit při tom typu osídlení a průmyslu?
Je to nutné a nevyhnutelné. Dostáváme se sice pod stávající imisní limity a jsme za to rádi. Blíží se však období, kdy Evropská unie – a s ní i Česká republika – bude postupně imisní limity zpřísňovat. Alespoň v některých případech se chtějí přiblížit tomu, co navrhuje Světová zdravotnická organizace, která loni po letech příprav vydala nová doporučení. Už se na to připravujeme a pro ministerstvo životního prostředí děláme návrhy konceptu monitorovací sítě, jež zohlední přísnější limity, a modelujeme, jaké procento stanic, kdyby dnes platily nové limity, je v Česku bude překračovat.
Lidé se vracejí k pevným palivům, odborníci očekávají v zimě horší ovzduší![]() |
Co nám vlastně limity říkají?
Překročení imisních limitů ukazuje, že znečištění, které dýcháme, má prokazatelně negativní účinky na lidské zdraví a zkracuje délku života. Zdravotníci a další odborníci dnes umí velmi podrobně vyhodnotit to, co nám škodí. Světová zdravotnická organizace v doporučených hodnotách vychází ze stovek studií pro každou ze škodlivin.
Jak se mají limity změnit?
Například se výrazně zpřísní roční limit u PM2,5 (částice prachu do velikosti 2,5 mikrometru, pozn. red.), pravděpodobně až na 10 mikrogramů na metr krychlový, což je polovina stávajícího limitu. V tu chvíli bychom na většině území Česka měli problém s jeho plněním. Velkou novinkou by mělo být zavedení krátkodobého imisního limitu pro PM2,5. Zatím byl denní limit jen pro PM10.
Na co se dál v oblasti kvality ovzduší zaměříte?
Připravujeme nové stanice pro měření benzo(a)pyrenu, takzvaný venkovský hotspot. Na základě výsledků monitoringu v malých obcích jsme se dohodli s ministerstvem životního prostředí, že se pro mapování Česka vytvoří nová informační vrstva z venkovských stanic a už od roku 2024 chceme začít měřit. Teď vybíráme místa. Pokračovat budeme v identifikaci zdrojů znečistění.
Ve kterých oblastech?
Právě probíhá odběrová kampaň, kdy chceme podchytit transport znečištění napříč celou Moravou. Už máme informace o severní a severovýchodní části Moravy, teď jsme k tomu přidali tři další stanice – měříme v Přerově, ve Starém Městě u Uherského Hradiště a ve Cvrčovicích u Brna. Za intenzivních smogových situací v minulosti se totiž v průběhu dnů postupně zvyšovaly koncentrace i na střední a až na jižní Moravě. Chceme zjistit, jak moc je přenos velký a jak často dnes nastává. K tomu jsme přidali z dotace od Moravskoslezského kraje stanici v Mostech u Jablunkova, kde chceme zachytit přeshraniční transport i se Slovenskem. Výsledky budou k dispozici v polovině příštího roku.
18. prosince 2020 |