Rybáři řeší, jak vrátit do toků ryby, pomáhá i plastová krabička

  18:38aktualizováno  18:38
Narovnání toků, odstraňování mrtvého dřeva, znečištění vody, sucho, eroze, narušení migračních bariér na tocích i čističky odpadních vod. To jsou faktory, kvůli kterým v řekách vymizely ryby. Přírodovědci, ekologové i rybáři se teď snaží situaci napravit.

Obyčejná plastová krabička pomohla jablunkovským rybářům jindy téměř prázdné toky zaplnit pstruhy. Vyzkoušeli totiž jako první v kraji a možná i v zemi unikátní metodu, kdy do vody nevysazují rybky z líhní, ale rovnou jikry. | foto: Rybáři Jablunkovsko

„Je těžké stanovit přesné procento, kolik ryb v tocích ubylo. Můžu jen potvrdit, že jich bylo hodně a hlavně utrpěla rozmanitost druhů,“ tvrdí Miroslav Kubín, zoolog Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Nejen on se nyní podílí na jednom z projektů, který by měl stav změnit. Základem je úprava vodních toků. 

Fotogalerie

„V beskydských řekách i potocích scházely velké balvany, mrtvé dřevo a jemný štěrk. Ryby je potřebují na trdliště, místo, kde dochází ke tření, úkryty a štěrk na rybí školky, což jsou mělčí části kolem břehů pro mladé pstruhy. Proto jsme umisťovali do toků nejen balvany, ale ručně nebo za pomoci bagru i štěrk,“ vysvětluje Kubín. „Výsledky budeme mít zhruba za měsíc, ale už teď tušíme, že budou dobré.“

Českotěšínský přírodovědec Daniel Křenek zkoumal řeku Olši, která trpí stejnými problémy jako ostatní toky. 

„Je prostá mrtvého dřeva v podobě popadaných stromů, kořenů a větví. Od něho se toky čistí, jenže se na něm vyvíjí řada drobných živočichů, kteří jsou potravou ryb, poskytuje úkryt za povodní i před predátory,“ podotkl Křenek, podle nějž toky a život v nich doplatily také na regulaci. 

„Jde o stejný zásah, jako když stromu osekáte větve. Kvůli tomu vymizeli nejen četní bezobratlí živočichové, ale také některé dříve hojné druhy ryb. U nás se napřímilo 14 tisíc kilometrů řek a 4 500 kilometrů malých vodních toků se navedlo do kamenného potrubí a zasypalo. Staly se z nich kanály,“ uvedl Křenek a upozornil i na vodní erozi.

„Jen na Třinecku a Jablunkovsku odteče do vodních toků každý rok z jednoho hektaru zemědělské půdy 1,39 až 2,52 tuny půdy. Pomůže pouze radikální změna zemědělské politiky a způsobu hospodaření v zemědělské krajině a v lesích. 

Obnova mokřadů, eliminace pesticidů, ochrana nezastavěných území kolem vodních toků, obnova přirozených koryt a řek ve volné krajině, zastavení rozpínající se zástavby v krajině a změna legislativy tak, aby bylo možné opravdu účinně chránit krajinu,“ vypočítal přírodovědec.

Vadí i „příliš čistá“ voda

Radim Petrek z Mostů u Jablunkova dva roky zkoumal potok Ošetnici, který je chovným potokem pstruha obecného jablunkovské rybářské organizace.

„V terénu jsme odebírali vzorky vodních bezobratlých živočichů, nižších rostlin i vody. Co jsme zjistili, je docela překvapující. Jednou z příčin, proč ze sedmi až deseti tisíc pstruhů ulovených za rok na Ošetnici poklesly úlovky na pouhých několik stovek, jsou čističky odpadních vod,“ tvrdí absolvent oboru rybářství a hydrobiologie. 

„Čističky se stavěly kvůli tomu, aby toky byly čisté, jenže jsou ‚čisté až moc‘. Rybám nabízí velmi málo potravy. Když se v minulosti z domů voda odváděla takzvanými trativody, do potoků se dostávaly živiny, na které ryby čekaly. Rybáři to vědí, laici nemají bohužel ani tušení,“ zmínil Petrek.

„Ideální by bylo vrátit se v tocích k přírodním stavbám z kamene a dřeva, ale zájmy lidí jsou nad přírodu, a tak se betonuje,“ mrzí jednatele Místní organizace Českého rybářského svazu Jablunkov Jiřího Labaje. Petrek tvrdí, že potrvá odhadem půl generace, než se nešetrné zásahy do koryt řek dají zčásti do pořádku.

„Doznívá doba minulá, kdy všemu vládl beton, a mnohé stavební firmy s ním stále ještě nešetří. Třeba když opravují nebo staví most nad vodou, všechny spáry zabetonují. Kdysi se v korytě používal kámen a na splavy dřevo. Měli bychom si vzít příklad z Rakouska nebo severských zemí, kde k tokům začali přistupovat velmi šetrně a v souladu s přírodou,“ dodal.

Pstruhy zachraňuje krabička z USA

Obyčejná plastová krabička pomohla jablunkovským rybářům jindy téměř prázdné toky zaplnit pstruhy. Vyzkoušeli totiž jako první v kraji a možná i v zemi unikátní metodu, kdy do vody nevysazují rybky z líhní, ale rovnou jikry.

„Zatímco dříve jsme odchovali z vysazených čtvrtročních pstruhů pouze jedno až pět procent, nyní jich díky novému postupu máme až dvacet procent, což je úžasné číslo. I když se ryby rozmnožují ve volné přírodě, dožije se jich dospělosti také zhruba pět procent,“ vysvětluje profesionální rybář Radim Petrek z Mostů u Jablunkova.

Patentovaný postup převzala rybářská organizace ze Spojených států. Krabička, která má po stěnách štěrbinové otvory užší, než je průměr jikry, ale dostatečně velké, aby se přes ně plůdek po čase dostal ven, se jmenuje Vibert Box. Rybáři si jich objednali sto. Do horních užších pater boxů uložili jikry. Takto naplněné krabičky o velikosti asi 30 x 20 centimetrů, vložili do větších plastových děrovaných krabic, kolem obsypali štěrkem a umístili do toků.

„Jikry se vyvíjejí v horní části boxu a když dosáhnou určité velikosti, sklouznou do spodní části, které se říká školka a chrání je před predátory. Plůdek tam stráví první dny života, dokud neabsorbuje žloutkový váček a nezačne plavat. Pak opouští box přes boční otvory, bez váčku se jimi protáhne,“ popisuje předseda jablunkovských rybářů Jaromír Sikora.

„Dříve jsme odchovávali čtvrtročky v líhni, měli tam teplejší vodu, proto se dříve vykulili a zvykli si na granule, které pak v přírodě hledali. Než se přizpůsobili, ztráta bývala velká. Jikra se dříve než čtvrtroček adaptuje na přirozené prostředí a má tím pádem větší šanci na přežití,“ doplní jednatel jablunkovského svazu Jiří Labaj a prosí veřejnost, pokud narazí na tuto plastovou krabici, ji nechala být. Jednu už jim někdo polámal.

Jelikož se jablunkovským rybářům ozývají kolegové z celého kraje a chtějí se o zkušenostech s metodou dozvědět víc, chystají se uspořádat akci, na kterou je všechny pozvou.

„Není však jednoduché z Ameriky boxy získat. Vyvinuly je tam k vědeckým účelům a obávají se Evropy proslulé kšeftováním. Museli jsme složitě dokazovat, že jsme opravdu rybářská organizace, aby nám je prodali. Jeden přijde na 180 korun. Pokud budeme chtít další, vyžadují nejdříve raport a fotografie, jak jsme si s jejich krabičkami vedli,“ zmíní Petrek s tím, že s nápadem na pořízení Vibert Boxů přišel jejich člen Pavel Sikora a na pořízení dokonce zorganizoval sbírku. 

Nejčtenější

Smrt tři lidí u Opavy zavinilo předjíždění v zatáčce, stav dítěte se lepší

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

Vážně zraněná pětiletá holčička, která jediná přežila čtvrteční nehodu na Opavsku, se podle lékařů dostala z...

Blesk v Beskydech zasáhl pětici převážně mladých turistů, jsou v nemocnici

Ilustrační snímek

Skupinu turistů v Beskydech zasáhl odpoledne blesk. Jeden z nich je popálený, další utrpěli otřes a poranění způsobená...

Při srážce aut na Opavsku zemřeli tři lidé a těžce se zranilo dítě

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

U Neplachovic na Opavsku odpoledne při srážce osobních aut zemřeli tři lidé. Nehoda se stala na silnici I/11. Dva lidé...

Požár v ostravském dopravním podniku zničil 12 autobusů, škody jsou 22 milionů

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil požár v garážích Dopravního...

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil v sobotu večer požár v garážích Dopravního podniku Ostrava. Při zásahu...

Špotáková nebyla v závodním transu, Ogrodníková netušila, co se děje

Oštěpařka Barbora Špotáková na mítinku Zlatá tretra v OStravě.

Barbora Špotáková kdysi přirovnala ostravskou Zlatou tretru k pohřebišti. Ačkoliv je dvojnásobnou olympijskou vítězkou...

Další z rubriky

Číňané byli ochotní za poštovního holuba zaplatit i milion, říká chovatel

Chovatel holubů Josef Blokeš

Dříve byl na vesnicích holubník pomalu v každé druhé chalupě, dnes se spíš musí hledat obec, kde ještě nějaký zůstal....

Smrt tři lidí u Opavy zavinilo předjíždění v zatáčce, stav dítěte se lepší

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

Vážně zraněná pětiletá holčička, která jediná přežila čtvrteční nehodu na Opavsku, se podle lékařů dostala z...

Vzniká dokument o beskydském extrémním závodě, který lidem mění život

Podstatnou část Beskydské sedmičky absolvovali závodníci v noci.

Dokument o jednom z nejnáročnějších horských závodů, který se každoročně koná v Beskydech, chystají nezávislý filmař...

Najdete na iDNES.cz