Narození Krista slaví pravoslavní křesťané právě teď. Letos poprvé se bohoslužby v Ostravě konají v Bulharském klubu v centru města. O chrám v Michálkovicích totiž pravoslavní přišli.
„Neříkáme jim Vánoce, ale svátky Narození Krista. Hlavní oslavy připadají podle juliánského kalendáře na 6. a 7. ledna. Teď nás čekají skoro každý den slavnostní bohoslužby až do 19. ledna,“ vysvětluje pravoslavný pop Nikolay Popov a dodává, že svátkům předcházel čtyřicetidenní půst.
„Nesmí se jíst maso, mléko nebo vajíčka. Lidé se v tuto dobu taky intenzivně modlí, činí pokání a měli by se i více zamýšlet nad svým duchovním životem,“ pokračuje kněz, který je původem z Bulharska, ale v Ostravě už světí svátky popatnácté. „Od začátků se naše obec rozrostla. Dříve přišlo pár babiček, kdežto dneska mluvíme o stovce věřících. Jedná se o lidi původem z Česka, Ruska, Slovenska, Řecka, Bulharska nebo Ukrajiny,“ popisuje.
Slavnostní atmosféru překvapivě neruší ani fakt, že bohoslužba se slouží v Bulharském klubu u Sýkorova mostu v centru Ostravy, kde by pravoslavnou svatyni asi nikdo nečekal. O chrám v Ostravě-Michálkovicích totiž pravoslavní kvůli rozkolu v církvi loni na jaře přišli. „Je to zkouška, ale zvládáme to. Bůh je tam, kde jsou lidé. A věřící si nás našli,“ vysvětluje kněz.
Ženy si před bohoslužbou podle zvyku zakrývají vlasy šátkem. „Sbasibo,“ slyším děkovat děti, kterým babička vnutila cukroví. Stařenka si mě všímá a nabízí mi taky. Je trošku zklamaná, když jí vnuk vysvětluje, že nejsem novou členkou obce. „Je zvyklá seznamovat se s novými tvářemi, je ráda, když se rozrůstáme,“ vysvětluje s ruským přízvukem její vnuk.
Součástí bohoslužby je čtení z evangelia i zpívání písní. Znějí koledy jako Narodil se Kristus Pán nebo Veselé vánoční hody. „Část liturgie sloužíme i ve staroslověnštině, protože ji nevnímáme jako mrtvý jazyk,“ přibližuje kněz.
Po bohoslužbě věřící líbají relikvie. „Je to tradice. Máme skoro 200 takovýchto úlomků ostatků. Je to vzácnost a troufám si říct, že tak bohatou sbírku nikdo v Evropě nemá. Dříve bylo zvykem sloužit mše u hrobu svatých a dnes se klaníme alespoň částem jejich těl,“ vysvětluje Nikolay Popov a kontroluje, zda sklo na relikviích není moc upatlané. „Vždycky ženám připomínám, aby si nedávaly rtěnku, ať se na relikvie neobtisknou rty,“ říká s nadsázkou pop.
Svátky jsou i u pravoslavných spojeny s dobrým jídlem. „Večeře 6. ledna je ještě postní. Jí se pšenice s medem a mákem. Husu nebo kačenu pak připravujeme až po bohoslužbě 7. ledna,“ vysvětluje Iveta Krejsová, která je v pravoslavné církvi teprve pár let. „Vdala jsem se a přešla k ní, katolické zvyky si ale pamatuju,“ dodává.
