Psal se 14. červenec 1953, když archeolog Vilém Gebauer spolu se svými brněnskými kolegy zkoumali sídliště lovců mamutů na vrchu Landek v Ostravě Petřkovicích.
Gebauer zrovna čistil mamutí stoličku, když si všiml, že pod ní leží kousek červeného kamene. V tu chvíli ještě netušil, že v ruce drží umělecký výtvor, jehož historická hodnota je nevyčíslitelná.
Už je to 62 let, kdy brněnští archeologové našli 26 tisíc let starou Petřkovickou venuši, torzo štíhlé ženy z krevele - železné rudy, které měří pouhých 46 milimetrů. Na rozdíl od jiných děl pravěkých žen neoplývá kyprými tvary. Její hodnota je přibližně 50 milionů eur, což je asi miliarda a půl korun.
Šimčík: Slezský poklad nepatří do Brna
Přestože byla vzácná pravěká soška nalezena na území Moravskoslezského kraje, už roky je v brněnském sejfu. „Slezský poklad opravdu nepatří do Brna, to je absurdní,“ myslí si bývalý ředitel Slezského zemského muzea v Opavě Antonín Šimčík. Ještě když muzeu šéfoval, snažil se venuši získat zpět.
Soška Petřkovické venuše a její kopie určené jako dar, vystavené v Ostravě v roce 2009.
Motivů měl několik. „Zaprvé, místo nezkoumali jen lidé z Brna, ale také ze Slezského zemského muzea. Zadruhé, nálezy, které se učiní v Moravskoslezském kraji, standardně končí v příslušném regionálním muzeu.
A zatřetí, Bohuslav Klíma, který vedl tým brněnských archeologů, tehdy v padesátých letech publikoval nálezovou zprávu, v níž přímo uvádí, že po dokončení výzkumu připadnou veškeré nálezy pravěkému oddělení Slezského muzea,“ vyjmenoval Šimčík.
Venuši často využíváme i jako studijní materiál, řekl Kouřil
Kvůli všem těmto důvodům inicioval setkání s ředitelem brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Kouřilem. „Přání ředitele Slezského zemského muzea jsme tehdy neakceptovali. Venuše je zapsaná v centrální evidenci sbírek a je to studijní materiál, který často používáme i pro zahraniční badatele, takže zůstává v Brně v našich depozitářích,“ vysvětlil Pavel Kouřil.
Antonín Šimčík si přesto myslí, že Petřkovická venuše patří do Slezského zemského muzea v Opavě. „Význam tak unikátního artefaktu pro region je mimořádný. Coby ředitel muzea jsem považoval za povinnost vyvinout aktivitu k tomu, aby se venuše vrátila zpět,“ sdělil Šimčík.
Kde by měla spočinout Petřkovická venuše?
Nyní působí jako náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea. Slezskému muzeu od ledna šéfuje Jana Horáková. „Získat venuši zpět? Já se o nic takového rozhodně nesnažím a snažit nebudu. Samozřejmě, našla se tady a možná by tu měla být, ale podle mě je ve výborných rukou, to je hlavní. Kdyby se jí Brno chtělo zbavit, moc bych se divila,“ řekla Horáková.
Ostrava si bude sošky více vážit jen při občasných návštěvách
Podobně to vnímala i ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová. „Venuše bude mnohem slavnější a mezi lidmi vzbudí větší vzrůšo, když ji přivezeme do Ostravy jen jednou za čas, než kdyby tady byla někde šoupnutá ve vitríně a lidé by chodili kolem ní bez povšimnutí,“ zmínila Kábrtová.
O návratu Petřkovické venuše do kraje dosud neuvažoval ani současný primátor Ostravy Tomáš Macura. „Neříkám, že to je špatný nápad, ale zatím jsem o tom nepřemýšlel ani pikosekundu,“ řekl primátor.
Do Ostravy se Petřkovická venuše podívala v letech 2002, 2009, 2011 a 2013. Kdy bude v Ostravě příště? Snad za dva roky, kdy město oslaví 750. výročí.
