Nikdo se asi už nedozví, proč pračlověk obývající vrch Landek vyrobil ženu štíhlou, nikoliv kyprých tvarů, jak bylo tehdy zvykem. Stačí si vzpomenout na poněkud plnoštíhlou Věstonickou venuši.
Slavná soška
|
"Právě svou štíhlostí je Petřkovická venuše unikátní. Pak také materiálem, ze kterého byla vyrobena, tedy z krevelu, železné rudy," poznamenal Jiří Svoboda z brněnského Archeologického ústavu. A jak si vysvětluje odlišný vkus dávného umělce? "Částečně se asi přizpůsobil tvaru krevelu, ale možná opravdu chtěl vyrobit štíhlou ženu. Těžko říct."
Odborníci z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením zkušeného archeologa Bohuslava Klímy před šedesáti lety zkoumali sídliště lovců mamutů na vrchu Landek v katastru Petřkovic. Odtud název díla.
S nálezy byli spokojeni, ale pořád scházelo něco, nad čím by užasli. Vše se změnilo 14. července, když Vilém Gebauer čistil mamutí stoličku a všiml si, že pod ní leží kus červeného kamene.
Po dalším čištění byli archeologové ohromeni. V ruce drželi umělecký výtvor starý mnoho tisíc let. "Podle nových zkoumání byla Petřkovická venuše vyrobena před 26 až 27 tisíci let," upřesnil Svoboda.
Společně s dalšími nálezy skončila soška v brněnském sejfu. "Bylo by možné ji nastálo vystavit, ale musela by mít speciální vitrínu a také by to nebylo ideální kvůli bezpečnosti. Všichni by věděli, kde leží," vysvětlil Svoboda.
Petřkovická venuše je jednou z mála štíhlých sošek svého druhu na světě.
Historická hodnota Petřkovické venuše je nevyčíslitelná.
Hodnota sošky je odhadována na padesát milionů eur, přepočteno na koruny přibližně miliarda a čtvrt. "Historická hodnota je však nevyčíslitelná," řekla ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.
Do Ostravy se Venuše podívala v letech 2002, 2003, 2009 a naposledy na jeden den v květnu 2011. Vždy byl o prohlídku jen 46 milimetrů vysoké sošky obrovský zájem. Primátor Petr Kajnar dokonce vyjádřil přání, aby památka zůstala natrvalo v Ostravě.
"Je nesmyslné, aby se exponáty vracely do místa nálezu. To by z Britského muzea mnoho nezůstalo," konstatoval brněnský archeolog Svoboda.
Přidala se i Kábrtová. "Víte co? Kdyby soška ležela stále v Ostravě, nebyla by tak vzácná. Takto ji přepravujeme v doprovodu policie, ostře hlídaná je i její vitrína, prostě je to pro celý Moravskoslezský kraj vzácnost."
Rodící se rozepře nakonec skončila kompromisem, že Brno poskytne Ostravě Venuši, kdykoliv o to požádá, musí jen splnit bezpečnostní požadavky.
"Jistě, kdyby Venuše zůstala v Ostravě, bylo by to ideální, ale konečnou dohodu považujeme za rozumnou," uvedla náměstkyně primátora Simona Piperková.
A ředitelka Kábrtová už spřádá plány na podzimní výstavu poněkud letité dámy z Petřkovic. Výročí objevu sošky nechce jen tak přejít. "Šedesát let už se z Venuše těšíme, to je dost dobrý důvod pro její opětovné vystavení. Předběžně počítáme s 28. říjnem," prozradila Jiřina Kábrtová.
