Odborná soutěž hodnotí obnovu kulturních památek v městských památkových rezervacích a zónách, posuzuje také třeba koncepčnost rekonstrukcí, podíl města na obnově památek, prezentaci těchto významných staveb nebo programy, podle nichž se postupuje.
„U mnohých kategorií se zohledňuje delší časový úsek, a to až deset let. Podstatný je i přístup města k regulaci reklamy v městské památkové zóně. Kladné body Frenštát získal také díky existenci fondu na opravy objektů, které nejsou kulturními památkami,“ konstatovala Marie Bartošová, vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu Ostrava.
V minulém roce se ve Frenštátě například opravoval kostel sv. Martina. Ačkoli je svatostánek v péči ostravsko-opavské diecéze, město na náklady ve výši zhruba 2,7 milionu přispělo deseti procenty, státní dotace z programu regenerace památkových rezervací a zón činila přibližně 1,4 milionu.
K úspěchu Frenštátu pomohla i nedávná zdařilá rekonstrukce historické radnice na náměstí Míru nebo neobvyklá valounková dlažba v podloubí.
„Při obnově kostela byl restaurován i pískovcový portál na jižní boční straně kaple a zároveň byl objeven další kamenný portál na severní boční straně. Ten by měl být také spolu s nově zjištěným profilovaným ostěním okna v sakristii restaurován v další etapě obnovy,“ přiblížila Jindřiška Luchesi z frenštátského městského úřadu.
Vyhlášení celostátního vítěze se uskuteční v dubnu. Z kraje se těšil z republikového prvenství Nový Jičín v roce 2001, poté Příbor v roce 2015 a předloni Štramberk.
Příborský dům má ojedinělou fasádu
Regionální výsledky soutěže Památka roku vyhlásilo i Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V kategorii rekonstrukce do dvou milionů korun nejvíce uspěl dům v Křivé ulici v Příboře na Novojičínsku. Objekt pochází z první třetiny 19. století.
„Práce z let 2019 a 2020 si kladly za cíl zachovat původní lidový ráz stavby, který je ojedinělým dochovaným dokladem původního řešení fasády předměstského domu,“ uvedli zástupci sdružení. Dům stojí na okraji příborské historické zástavby a restaurátoři chtěli zejména zrenovovat dekorativní štukové prvky, které se dochovaly na obou stranách domu.
Na rekonstrukci se podíleli jak současní majitelé, tak i město, a pomohla dotace z Programu obnovy kulturních památek.
Marie Dlabalová z příborské radnice pro ČTK uvedla, že město v unikátní lokalitě postupně obnovuje povrchy uliček a hodlá rovněž renovovat i přilehlý areál starého hřbitova.
Kostel bude přístupný veřejnosti
V kategorii oprav za více než dva miliony korun pak nejvýrazněji uspěla konkatedráda Nanebevzetí Panny Marie v Opavě.
Sdružení uvedlo, že jde o významnou církevní stavbu, a to například i vzhledem ke svému stáří, když konkatedrála vznikla na začátku 13. století.
Unikátní pak zůstává i plynulým přechodem různých stavebních slohů. „Od skromného románského kostela se stavba proměňovala v monumentální gotický, později barokní a v posledních dvou staletích citlivě neogotizovaný chrám,“ zmiňuje sdružení.
Náklady na renovaci této národní kulturní památky dosáhly výše 78 milionů korun, přičemž takřka 72 milionů pokryla evropská dotace. O zbytek se podělily diecéze, město a kraj.
„Od celkové rekonstrukce si slibujeme nejenom zlepšení funkčnosti bohoslužebných cílů, ale také větší využití v oblasti cestovního ruchu,“ zmiňuje sdružení skutečnost, že konkatedrála bude přes den přístupná veřejnosti.
