Krnov leží na vytížené trase do Polska a denně jím projede na třináct tisíc aut. Část dopravy z města odvede vznikající severovýchodní obchvat, nejvíce zatíženým částem Krnova však neuleví. Klíčový je pro ně obchvat západní.
„Nejvytíženější je u nás ulice Partyzánů. Její obyvatelé by mohli vyprávět, co obnáší bydlet u komunikace, po níž projedou denně stovky kamionů. Právě to vyřeší až západní obchvat,“ vysvětlila mluvčí krnovské radnice Dita Círová.
Město tak ze svého a s pomocí peněz Sdružení pro výstavbu komunikace I/11–I/57 platí aktualizaci technické studie obchvatu, náklady činí 730 tisíc korun.
Studie vychází z devět let starého projektu, jehož zadavatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Tu pak včetně aktualizovaného modelu dopravy a přesného předpokládaného výčtu nákladů předá státu s požadavkem zařazení stavby do plánu investic Státního fondu dopravní infrastruktury.
Trasa více než tříkilometrového obchvatu vede nezastavěným územím, členitým terénem s velkým převýšením. Výška konstrukce bude v některých místech až patnáct metrů nad terénem.
Nová silnice nebude dříve než za deset let
Odhad stavebních nákladů v cenách roku 2018 je tři čtvrtě miliardy korun. Projekt má do roku 2022 platný posudek EIA, tedy schválený dopad stavby na životní prostředí. Budoucí trasa již je součástí územního plánu města i kraje.
„Západní obchvat je klíčová stavba a budeme se snažit, aby byla provedena v co nejkratším čase. Co nejdříve také budeme po ŘSD požadovat vizualizace, a to nejen u přemostění Ježnické ulice, aby lidé mohli vidět, jak výrazně stavba naruší krajinu,“ uvedl starosta Tomáš Hradil. První jednání se uskutečnilo už tento týden.
I přesto obchvat nebude dřív než za deset let. „Projednání stavby bude s ohledem na vlastnické vztahy a velký zásah do nezastavěného území složité, časový horizont, kdy by mohlo dojít k realizaci, odhadl projektant na více než deset let,“ doplnila mluvčí Círová (podrobněji o západním obchvatu zde).
