S Tulejem byly problémy dlouhodobě. Výchovu prý měl velmi drsnou, sám hovořil o týrání. Když mu v roce 2013 zemřel otec, putoval do výchovného ústavu.
„Podle výpovědí například vychovatelů a znaleckých posudků lze s obžalovaným pracovat velmi složitě,“ konstatoval soudce Ondřej Běčák, který upozornil, že se sociální pracovníci snažili, aby Tulejovi „zajistili normální existenci“.
Loni v létě završil plnoletost a z výchovného ústavu odešel. Jenže už za dva měsíce podle spisu zcela selhal.
S kamarádem vyjel 12. září ráno do Karviné, kde chtěli popíjet alkohol. V místní části Nové Město na ulici U bažantnice potkali dívku, která jim údajně nabízela sexuální služby, za což inkasovala dvě stě korun.
Podle jiného svědka byla částka určena na pervitin.
První bodnutí mířilo do zad
Dívka poté odešla do domu, ale už se nevracela. Mladíci proto dovnitř vlezli okénkem a bušili na dveře bytu.
Ze dveří vyběhl přítel dívky se známým a začala potyčka, jejíž účastníci se postupně dostali před dům.
Když už bitka skončila a dva muži se „jen“ dohadovali, přiběhl podle spisu Tulej a muže bodl nožem s osmicentimetrovou čepelí do zad. „Bylo to zákeřné, ale tehdy naštěstí bez vážných následků. Na zranění muž přišel až později,“ uvedl soudce.
Po činu odjel na Vysočinu
Když si incidentu s nožem všiml kamarád napadeného, přiběhl k Tulejovi a dal mu pěstí. Ten spadl, muž na něj přiklekl a zřejmě se mu snažil nůž vzít.
„Jenže obžalovaný ho čtyřikrát bodl do hrudníku, přičemž jedna rána zasáhla srdce,“ přiblížil soudce.
Těžce zraněný muž vykřikl, vyskočil, začal nadávat a snažil se odejít do domu. Jenže po pár krocích padl k zemi a přivolaní záchranáři se marně snažili o jeho oživení. „Tulej se svým známým utekli,“ konstatoval soudce.
Policisté ho zadrželi až v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku, kde si sehnal práci na stavbě.
Obžalovaný: Bodal jsem v sebeobraně
Tulej přiznal, že muže bodl, ale prý v sebeobraně. „Dal mi pěstí a bil mě dál, já ho ale chtěl trefit jen do stehna,“ vylíčil a postěžoval si, že to nikdy neměl snadné: „Vždy jsem se jen bránil, měl jsem těžký život.“
Dále vypovídat odmítal, stejně tak soudu neřekl, čím se živil po odchodu z výchovného ústavu.
Soud se nakonec v trestní sazbě 10 až 18 let rozhodl udělit dvanáctiletý trest. Soudce vysvětlil, že jako polehčující okolnost mohli vzít v potaz jen to, že plnoletý byl Tulej jen velmi krátce.
Rozhodně však odmítl verzi o nutné obraně. „Oběť se snažila zabránit dalšímu útoku, jednala v krajní nouzi. Jako první zaútočil obžalovaný,“ zakončil soudce.
Tulej si ponechal lhůtu na případné odvolání, stejně tak učinil i státní zástupce.
