Právě bílovecké muzeum se nyní ohlíží za jeho historií na výstavě s příznačným názvem Kandahár – lyžařské vázání, které změnilo svět.
K vidění je například také v Bílovci vyvinutá skokanská verze tohoto vázaní, se kterým Jiří Raška v roce 1968 vydobyl olympijské zlato.
S modelem kandahár je spjata firma Mathias Salcher a synové, zkráceně Massag, která vznikla v Bílovci v roce 1826 a proslavila se především výrobou knoflíků.
Název spojený s britským polním generálem
„V roce 1926 přidala i výrobu lyžařských vázání, která v té době byla velkým hitem, později pak ze Švýcarska zakoupila licenci na nejmodernější a nejbezpečnější vázání té doby pojmenované kandahár. Jeho výroba v Bílovci začala v roce 1930 a trvala až do 70. let 20. století,“ přiblížila kurátorka výstavy Simona Lindovská.
Připomněla také historii názvu slavného vázání. Je spojeno s hrdinou bitvy o Kandahár, britským polním generálem Frederickem Robertsem. Tomu se v roce 1880 během druhé britsko-afghánské války podařilo osvobodit anglické jednotky obklíčené v afghánském městě Kandahár, a to s minimálními ztrátami na životech.
OBRAZEM: Výrobce knoflíků, spon a přezek daroval muzeu unikátní vzorníky |
„Stal se díky tomu velmi populárním a oblíbeným a dostal titul Roberts z Kandaháru. Když se pak na začátku 20. století stal jedním z podporovatelů rodícího se lyžařského sportu, pojmenovali jeho titulem britský lyžařský klub i jedny z prvních sjezdařských závodů. Odtud pak později vzniklo i pojmenování vázání kandahár,“ vyprávěla Lindovská.
Když se nové vázání objevilo, znamenalo velký pokrok ve srovnání s tehdy běžným řemínkovým vázáním. „I do kandaháru se v počátku upevňovala běžná zimní obuv, postupně se však vyvinuly specializované lyžařské boty, s nimi se pak měnilo i vázání,“ podotkla Lindovská.
Výroba kandaháru, kterým bílovecká továrna zásobovala prakticky celé Československo, skončila na začátku 70. let 20. století. „Byla nahrazena modernějším vázáním Gersch, shodou okolností také se švýcarskou licencí. To se přestalo vyrábět na začátku 90. let,“ připomněla Simona Lindovská.
Brzdička jako bílovecká inovace
Produkce kandaháru v Bílovci byla spjatá rovněž s řadou inovací, které ve zdejší továrně Massag vznikly. „Byla to například brzdička, která zabránila, aby po vysmeknutí boty z vázání lyže ujela pryč,“ uvedla kurátorka.
Do Bílovce kdysi zavítal také slavný skokan a pozdější olympijský vítěz Jiří Raška, který místní konstruktéry požádal, aby vázání upravili pro potřeby skokanů. S upraveným kandahárem z Bílovce pak získal on i další čeští skokani řadu světových medailí.
Výstavu, která v bíloveckém muzeu trvá až do konce ledna, ještě zpestří ve čtvrtek 11. ledna přednáška Karin Raškové z ostravského spolku Elegant o počátcích lyžování v Beskydech.
