V současnosti žije osmatřicetiletý Derek Nott na Novojičínsku. Kdysi hrával americký fotbal, díky němuž studoval na vysoké škole v Michiganu. Kvůli zranění ji ale musel dokončit v Kanadě. Studoval fyzioterapii.
Sruby začal stavět, až když se vrátil ze své cesty kolem světa. „Vegetili jsme v Britské Kolumbii a já si tam našel i práci. Ještě předtím jsem si udělal kurz, takže jsem pak mohl pracovat ve firmě stavící sruby. Chtěli jsme se tam se ženou sice usadit, ale jenom za pozemek bychom museli dát asi čtyři miliony korun,“ přibližuje Nott, kterého napadlo koupit pozemek ve Starojické Lhotě.
„Dal jsem za něj dvě stě tisíc. A když jsem postavil srub, spousta lidí jej začala obdivovat a ptali se mě, proč je nestavím na zakázku,“ nastiňuje Kanaďan počátek svého podnikatelského plánu.
V Česku stavíte sruby čtvrtým rokem. Jak velký je o ně zájem?
Postupně čím dál větší. První zákazníky jsem měl vyloženě přes kamaráda. Druhý rok jsem postavil tři sruby do okolí. Loni už to bylo sedm srubů na různá místa v Česku. Dva jsou na Šumavě, dva pod Plzní, dva kousek od Prahy a jeden u Ostravy. Dneska už mám zájemce i v zahraničí. Konkrétně ve Španělsku, Švýcarsku a Německu. Raději ale sruby dodávám do okolí. Když je postavím, musím je pak jezdit kontrolovat, protože dřevo ještě pracuje, takže nějakou dobu trvá, než si sedne. První rok musím sruby obhlížet jednou za tři měsíce, další dva roky stačí kontrola co půl roku.
A jak je dostáváte na místo, na kterém pak stojí?
Když srub postavím, musím ho pak vždycky rozmontovat a poskládat na kusy. Mám v tom systém, jednotlivé stěny označuji písmeny. Na místo tedy putuje rozložený. Tam jej potom stavím na předem připravenou základovou desku.
Kolik času vám zabere smontování srubu?
Je to různé. Většinou přibližně týden. U menších to ale mohou být třeba jen dva nebo tři dny. Už jsem zažil i situaci, kdy jsem malou chatku poskládal během jediného dne. Když šli ráno lidé do práce, viděli jen základovou desku, a když se večer vraceli, nestačili se divit, že na stejném místě stojí hotová chata.
Sruby ale asi nebudou patřit mezi levnější domy, že?
Spousta lidí si myslí, že je to drahá záležitost, ale je to falešná představa. Mnoho srubů vyjde na tolik co zděné domy, některé mohou být i levnější. Záleží na mnoha faktorech. Tím nejhlavnějším je to, jaké dřevo na srub použiju.
A které dřevo je nejvhodnější?
Nejlepší je kanadský cedr, charakteristický nádhernou červenou barvou, ale ten se v Česku nedá sehnat. Vyskytuje se jen v oblasti od Aljašky po Kalifornii. Je to hodně mastné dřevo. Odolné proti škůdcům. Nehnije, používá se do saun nebo na venkovní terasy, je hodně odolné proti vlhkosti. Mám sice možnost nechat si jej dovézt z Kanady od bývalého šéfa z firmy stavějící sruby, ale hrozně by se tím celá stavba prodražila a taky už by nebyla tak ekologická, o což mi jde především. Používám tedy hlavně smrkové dřevo. Vhodné jsou i borovice, ale zatím jsem nenašel zdroj tady v Česku.
Kam pro dřevo jezdíte?
Do Valašské Bystřice. Jezdím tam hlavně v zimě. Od začátku prosince do konce února co dva týdny. V tomto období je totiž dřevo nejkvalitnější. Letos jsem bral asi tisíc kubíků. Jedná se o dřevo, které používám na stavbu srubů. V průběhu roku tam jezdím jednou za dva nebo tři měsíce. To už jezdím pro materiál na krovy a další detaily.
Kolik stromů na takový srub spotřebujete?
Na srub o rozměrech asi 100 metrů čtverečních potřebuji 60 až 70 kubíků dřeva, což je 35 až 40 stromů.
Nesetkáváte se někdy s názory, že ničíte přírodu, když stavíte ze dřeva?
Někteří lidé to tak vnímají, ale tady musím upozornit, ať si uvědomí, že používám obnovitelný zdroj. Používám dřevo ze stromů, které za sedmdesát let znovu dorostou. Přitom životnost takového srubu je tři sta let. Za tu dobu tak vyrostou čtyři takové stromy. Svůj srub mám přizpůsobený tak, že veškerá voda, která na něj spadne, odtéká do malého jezírka. Využívám ji ke splachování na toaletě.
Takže se sruby dají označit za ekologické stavby?
Určitě. Je to možnost, jak žít v přírodním, čistém prostředí. Dřevo pije vlhkost, nebo ji naopak pouští. Podle toho, jak je potřeba. Reaguje na počasí. Říká se, že je to zdravé bydlení.
Plánujete v budoucnu zaměstnávat více lidí, abyste mohl srubů stavět víc?
To nemám v plánu, protože to tady skoro nikdo neumí. Stálo by mě hodně času a úsilí někoho nového všechno naučit. Už teď některé zakázky odmítám. Nechci totiž dělat sériovou výrobu. Příští rok budu třeba dělat obrovský hotel v Berouně, který bude mít půdorys o rozloze 750 metrů čtverečních.
