„Upravujeme zde vodu pro téměř milion lidí, takže jsou bezpečnostní opatření nasnadě,“ přibližuje Jiří Komínek, ředitel společnosti Ostravský oblastní vodovod, důvody, proč se mnoho lidí do úpravny vody nedostane.
Co se tam ale dostane, je voda. Ta je do úpravny přiváděna téměř sedm kilometrů dlouhou štolou vedoucí od Kružberské přehrady. A v úpravně vodu připraví tak, že se dá pít.
„K dezinfekci se používá chlor a oxid chloričitý, pH vody upravujeme vápnem. Používá se i síran hlinitý a manganistan draselný,“ vypočítává ředitel chemikálie potřebné k úpravě vody.
„A písek. Stěžejní je písek, který vodu filtruje,“ vypráví nad filtračními nádržemi, které dokážou zpracovat až 2 700 litrů za sekundu.
Fotogalerie |
Právě písečná filtrace je hlavním procesem při úpravě vody v Podhradí, chemie se využívá jen ve stopových prvcích.
„Když to předvedu na příkladu, tak do krychlového metru vody přidáváme 10 gramů, tedy jakoby kostku cukru chloru, 0,3 miligramu oxidu chloričitého a vápenného hydrátu. Tedy zanedbatelné množství. Písku potřebujeme samozřejmě mnohem více, ale zase vydrží dlouhou dobu,“ dodává vedoucí úpravny Marek Bereiter.
Písek filtruje vodu ve velkých bazénech, kde se po přidání síranu hlinitého sráží velká část nečistot do vloček, které se zachytí právě v pískovém dně jednotlivých filtračních bazénů.
„Na dně jsou malé trysky, s drážkami velikosti desetiny milimetru, kterými přefiltrovaná voda odtéká dále do potrubí. Vše funguje samospádem, písek občas profukujeme, aby se uvolnily usazené sedimenty, měníme jej zhruba jednou za deset let,“ vysvětluje princip filtrování vody nejen v Podhradí Jiří Komínek.
Do jedné filtrační vany se vejde zhruba 24 tun písku, v Podhradí jich mohou využít až šestadvacet.
Do Vítkova musí vodu čerpat
Výhodou úpravny vody v Podhradí je fakt, že vzhledem ke své nadmořské výšce může gravitačně, tedy bez využití čerpadel, zásobovat velkou část kraje.
„Voda teče samozřejmě do Ostravy, ale i do Opavy, Karviné, Orlové nebo Nového Jičína. Kvůli opravám přehrady Šance nyní zásobujeme i Frýdecko-Místecko,“ přibližuje rozsah dodávek vody Jiří Komínek.
„Vodu ale dodáváme i do Hranic na Moravě nebo až do Přerova. Naši vodu využívá milion lidí. A na většinu míst se voda dostane samospádem díky gravitaci.“
Jednou z výjimek, kam se voda sama nedostane, je paradoxně město, v jehož katastru samotná úpravna vody leží, Vítkov.
„Tam musíme vodu čerpat, leží nad úpravnou, s tím se nic dělat nedá. Další přečerpávací místo je například ve vodojemu v Krmelíně,“ dodává ředitel.
Kvalitu vody hlídají vedle čidel i pstruzi. Ti jsou nasazeni do akvária umístěného přímo ve velíně úpravny vody. Do jejich nádrže proudí voda přiváděná do úpravny z Kružberka, dispečer vidí ze své židle přímo na akvárium, které kontroluje i kamera.
„Když pstruzi dorostou určité velikosti, začnou bojovat o své místo, chrání si své teritorium. A začnou napadat další ryby ve svém okolí. Začnou je okusovat. Proto je občas musíme nahradit menšími kusy. Co se pak s nimi stane, nevím, chlapi vždy tvrdí, že je vypouští do Moravice, ale já si o tom myslím své,“ směje se Jiří Komínek.
Ne všude se ale pstruhům daří, v další úpravně vody v kraji, v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí, je raději nahradili okouny.
Pstruzi jim tam prý vyskakovali z nádrže, aniž by byl zjištěn přesný důvod. „Proto byli pstruzi raději nahrazeni okouny. Ti slouží k ohlídání kvality vody stejně dobře,“ dodal ředitel.
