Jeseníky v počtu výjezdů horské služby překonaly i nejvyšší české hory Krkonoše. Záchranáři vyráželi nejčastěji k cyklistům.
„V letní sezoně jsme měli za Horskou službu Jeseníky 922 případů. To je o dvě stovky víc než třeba v Krkonoších. Z toho byly přes čtyři stovky zraněných cyklistů, zhruba 200 pěších turistů, 120 koloběžkářů a zbytek připadá na menší zranění ostatních návštěvníků hor,“ upřesnil Roman Fišnar ze stanice v Koutech nad Desnou.
Vysoká čísla zřejmě souvisí s tím, že do hor přijelo poměrně hodně návštěvníků.
„Letošní návštěvnost byla vysoká, sezonu hodnotíme jako úspěšnou. Ve srovnání s loňským rokem byla čísla podobná, změnilo se jen to, že návštěvníci přestali v horách utrácet peníze. Nešli na jídlo do restaurace nebo se tak často neubytovali. Užili si krásy přírody nebo si zasportovali. Večer vyrazili zase zpátky domů,“ sdělil Tomáš Rak, ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky.
O poznání méně výjezdů měli záchranáři v Beskydech, přestože i tam mířily v létě davy lidí. „V této sezoně jsme ošetřili zhruba dvě stovky úrazů, to je o šedesát méně než minulý rok. Přitom se mně osobně zdálo, že byla vysoká návštěvnost. Provozovatelé chat v horách, se kterými jsem mluvil, si ale stěžovali. Oproti loňsku měli prý skoro o čtvrtinu méně hostů,“ upřesnil Radan Jaškovský, náčelník horské služby v Beskydech.
Kdo nezavolá speciální linku, může déle čekat
Turisté a sportovci si volají pomoc většinou telefonem, buď na speciální lince 1210, nebo na ostatních tísňových linkách.
„Pokud jsou lidé v horském terénu, je důležité volat přímo horskou službu. Důvodem je rychlost. Na klasických nouzových číslech 112 nebo 155 se informace o zraněném může zdržet proto, že si ji dispečeři předávají. Zároveň také lidé z operačního střediska integrovaného záchranného systému nevědí, kdo zrovna slouží ve kterých obvodech. Naproti tomu operátoři linky 1210 tuto informaci mají a hned volají těm, kteří se na místo rychle dostanou,“ vysvětlil Fišnar.
Doplnil, že turisté si musí uvědomit, že na horách pro ně v nouzi sanitka nepřijede. „Nedostane se k nim. Vždy je budeme z obtížného terénu zachraňovat my,“ konstatoval Fišnar.
Přímým voláním na horskou službu si podle dat organizace volá pomoc jen necelá polovina návštěvníků. „Nouzové hovory jsme k nám na dispečink přijali ve 43 procentech letošních případů,“ poznamenal Jaškovský.
Aplikace Záchranka boduje v Beskydech
Už pět let mohou využívat návštěvníci hor také aplikaci pro chytré mobilní telefony, která se jmenuje Záchranka. O letních prázdninách ji nejvíce využili návštěvníci Beskyd.
„V červenci a srpnu jsme předávali horské službě v Beskydech 103 nouzových volání z aplikace, v Jeseníkách to byla zhruba půlka, přesně 57 volání,“ uvedla Maria Brindzáková ze spolku Záchranka. Aplikaci využívají občané k nouzovým hlášením i mimo hory.
Zkušený horský záchranář Fišnar přidal tip, jak si v horách při nebezpečných situacích poradit. „S nabitým mobilním telefonem můžete zavolat linku horské služby. Vždy ale pomohou také například v blízkých horských chatách nebo třeba na stanicích lanovek a vleků,“ upozornil.
Právě místní mají obvykle kontakt přímo na záchranáře a okamžitě je přivolají. „Stačí třeba, aby někdo ze skupiny, která je se zraněným, kousek pro pomoc odběhl nebo zajel na lyžích,“ poradil Fišnar.
