Lidé pro její zhlédnutí musejí vstoupit do nitra obří kostky. „Impulzem pro vytvoření výstavy bylo sté výročí vzniku Hlučínska. Pandemie covidu ale realizaci posunula, a to nám umožnilo ji pojmout více nadčasově a směřovat ji nejen k výročí, ale obecně ukázat charakter regionu,“ popsal ředitel Muzea Hlučínska Metoděj Chrástecký.
Záměru zhustit obsah a koncentrovat jej do malé plochy odpovídá i unikátní pojetí celé výstavy.
Tvoří ji obří kostka či krabice, jejíž stěny příběh Hlučínska vyprávějí. „Je primárně určena pro instalaci ve veřejném prostoru,“ upřesnil jeden z autorů Jiří Neminář.
Vnější plášť uvádí Hlučínsko do souvislostí, v rámci Evropy, republiky i Slezska, a přibližuje problematiku jeho vzniku. „Před rokem 1920 Hlučínsko neexistovalo, mluvit o Hlučínsku v této době je nonsens. Šlo tehdy o součást území německého okresu Ratiboř, jeho jižní část. Teprve po připojení k Československu bylo zapotřebí toto území pojmenovat a jeho název vychází z názvu největšího města Hlučín,“ vysvětlil Chrástecký.
Vznikla netypická oblast, jejíž fenomény na konkrétních osudech místních lidí ilustrují čtyři vnitřní stěny výstavní „kostky“. Věnují se tématům vzniku hranice tam, kde dosud nebyla, ideologii a nacionalismu, rukování do wehrmachtu i tomu, jak je „němectví“ tamních lidí vnímáno dodnes.
Na hlučínském náměstí je výstava Hlučínsko v kostce k vidění do 19. září. Pak zamíří na Horní náměstí v Opavě a poté do Bolatic. Příští rok se objeví například v Kravařích, ale i v zahradách Senátu v Praze.
