Na hlodavce číhají tuny návnad, jarní vlna boje v kraji začala

Do ulic v Moravskoslezském kraji vyrazili deratizátoři a zahájili jarní vlnu boje proti hlodavcům. Populaci potkanů se totiž stále nedaří odstranit či dlouhodobě výrazně snížit. Množí se, protože mají ve stokách i mimo ně dost potravy.

„Velkým problémem zůstává vypouštění odpadních vod se zbytky potravin a přepálených olejů do kanalizace. Stávají se ideální potravou pro potkany a ti se nekontrolovatelně rozmnožují,“ uvedl ředitel kanalizací Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK) Jan Tlolka s tím, že situace se nelepší.

Společnost od dubna do léta umístí do stok více než tři a půl tuny návnad, tedy 44 tisíc kusů, jež kromě jedu obsahují i lákadla jako ovesné vločky.

Pokryjí 1 888 kilometrů provozované kanalizační sítě na Karvinsku, Třinecku, Frýdecko-Místecku, Novojičínsku i Opavsku.

„Předpokládáme, že letos nás deratizace bude stát zhruba 2,5 milionu korun,“ vyčíslil mluvčí SmVaK Marek Síbrt. Návnady se kladou i do kanalizačních čerpacích stanic a čistíren odpadních vod.

V květnu začne deratizace v Ostravě. „Plošnou deratizaci plánujeme od května do konce listopadu. Náklady jsou v řádu milionu korun,“ řekla mluvčí Ostravských vodáren a kanalizací (OVaK) Radka Vanková. 

Loni do více než patnácti tisíc ostravských revizních šachtic směřovalo více než tuna a půl jedů. „Abychom měli jistotu, že se na žádnou z šachtic nezapomnělo, provede se při každém otevření – jak při prvotní pokládce, tak při dosypu a kontrole – pod poklop značka. Vždy jiným barevným sprejem,“ popsal Jan Baštínský, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě OVaK.

Dodal, že hlodavcům se ve městě daří. „Paradoxně občas občané upozorňují na výskyt potkanů tam, kde pro ně sami vytvářejí idylické podmínky přídělem obrovského množství chutné potravy,“ zmínil. 

Kolik potravin lidé do kanálů přesně spláchnou, se neměří. „Kanalizace je pak ale takzvaně zatukovaná a vyžaduje tlakové čištění. Tukových ucpávek evidujeme v řádu desítek,“ řekla mluvčí Vanková.

V čistírnách odpadních vod tvoří zbytky potravin až desetinu z celkového objemu nečistot. To je podle mluvčího SmVaK Marka Síbrta poměrně hodně. 

„Kanalizační sítí do čistíren nepřitékají jen odpady z domácností. Nedílnou součástí toho, co tam přiteče, jsou také materiály používané jako posyp pro údržbu komunikací, případně ve stavebnictví, které spláchne déšť,“ uvedl.

Potkani a jejich život v blízkosti lidí

• Počty potkanů přesněji nikdo nezná. 
• Obecně se uvádí, že ve městech bývá čtyřikrát až pětkrát více potkanů než obyvatel. 
• Čím více odpadků a zbytků, tím více je místo pro potkany atraktivní. 
• Riziková jsou sídliště, okolí restaurací a vývařoven a místa, kde lidé krmí ptáky či jiné živočichy. Stoky využívají hlodavci k přesunům. 
• Potkani mají mladé i čtyřikrát ročně, v jednom vrhu se jich narodí až patnáct. Bez hubení by jejich počet stále rostl, snížit jej dlouhodoběji se však nedaří.

Správci kanalizací deratizaci koordinují s městy, firmami i majiteli objektů. „Výrazně to zvyšuje účinnost,“ souhlasí vedoucí opavského odboru životního prostředí Marie Vavrečková. Opava na deratizaci vydá 290 tisíc ročně, místa si mapuje a vychází i z tipů občanů.

Ostravský obvod Poruba cílí na hlodavce plošně asi na 230 místech a jarní zásah jej letos vyjde asi na šedesát tisíc korun. Slezská Ostrava nehubí potkany plošně, ale ohniskově, ročně zhruba za patnáct tisíc.

Kritická jsou podle radnic kontejnerová stání. Že si lidé potkany vykrmují, potvrzují i rozbory odpadů prováděné společností OZO Ostrava. Ta sleduje podíl biologické složky mezi odpadky. 

„Na sídlišti v Hrabůvce se dělalo osm měření a při nich se podíl bioodpadu pohyboval mezi 20 a 29 procenty z celkového množství směsného komunálního odpadu,“ uvedla příklad mluvčí firmy Vladimíra Karasová.