Jeho pracovna je plná přepravek naplněných dřevěnými hlavolamy či jejich jednotlivými částmi, ze kterých je pak skládá. A také je prodává zájemcům po celém světě. Jeho výtvory si koupili lidé z Austrálie, Tchaj-wanu, USA, Kanady i celé Evropy.
„Pouze do Ruska je kvůli sankcím můžu prodávat jen těžko. Jinak je mi dnešní doba nakloněná,“ pochvaluje si Václav Obšivač, který je výrobou hlavolamů ze dřeva doslova posedlý.
„Jsem těžký workoholik. Neskutečně mě to baví, takže výrobou hlavolamů jsem schopný strávit spoustu hodin bez toho, aniž bych se zastavil,“ přiznává třiapadesátiletý rodák z Čeladné, který vyrůstal ve Valašské Bystřici.
S výrobou dřevěných hlavolamů začal v roce 2002, dříve vyzkoušel hned několik zaměstnání, ale v žádném z nich se nenašel.
„Pořád jsem chtěl dělat něco jiného. Jednou jsem dětem udělal leporelo, později první hlavolam, který jsem chtěl někomu ukázat. Tímto způsobem jsem se postupně dostal mezi lidi, kteří také dělají hlavolamy nebo je sbírají,“ popisuje frenštátský kutil.
Angličtina i cestování kvůli hlavolamům
Při mistrovství světa v Brně, na kterém se sjeli lidé tvořící různé hádanky, se Václav Obšivač poprvé setkal také s kutily ze zahraničí. Rok se pak učil anglicky, aby mohl začít jezdit na pravidelná setkávání těchto lidí.
„Na prvním jsem byl v Japonsku. Tam jsem byl celkově už třikrát. Tehdy jsem prodal hned několik hlavolamů, které byly poměrně žádané, což pro mě byla velká motivace do další práce,“ povídá Václav Obšivač.
Díky těmto setkáním stále poznává absolvent Střední průmyslové školy v Rožnově pod Radhoštěm další a další zájemce, kterým se jeho hlavolamy líbí a žádají si je od něj.
„Nejedná se však o klasické veletrhy. Ty sice taky existují, ale já na ně nejezdím. Ovšem z každého setkání si vždycky přivezu spoustu hlavolamů, protože si je mezi sebou vyměňujeme,“ říká Obšivač.
„Každý si totiž musí přivézt několik desítek nových hlavolamů, které ostatní ještě neznají. A vyměňuje si je s dalšími sběrateli, čímž získá mnoho nových.“
Když Václav Obšivač s tvorbou hlavolamů začínal, složení dřeva příliš neřešil. Šlo mu jen o to, aby bylo tvrdé. „Měkčí by totiž následnou manipulaci při skládání nemuselo vydržet,“ upozorňuje.
Dnes už však dbá na to, aby byly hlavolamy zajímavé, nejen co se týče skládání, ale upoutaly pozornost také svým vzhledem. Při jejich výrobě tak vždy používá několik druhů dřeva.
„Sázím především na to z nejbližšího okolí, protože jsem o sobě už několikrát řekl, že jsem hrdý Valach,“ směje se. „Používám především švestku, hrušku, trnku, javor či ořech. Musím však přiznat, že nedávno jsem udělal několik hlavolamů z brazilského dřeva.“
Žádná sériová výroba. Všechny hlavolamy jsou originály
Díky různým kombinacím dřeva jsou tak všechny Obšivačovy hlavolamy originální. I proto se brání sériové výrobě. Vždycky je dělá po desítkách nebo stovkách, ale početnější série u něj nikdo nenajde.
„Pak mám i takové, které dělám vyloženě po jednotlivých kusech. Každý z nich je jinak barevný. Snažím se jej vybrousit tak, aby se odlišoval od ostatních,“ vysvětluje tvůrce hlavolamů.
„Sběratelům se hodně líbí dřevo, ze kterého hlavolamy vyrábím. Zajímavá a hodně oblíbená je například kombinace švestka, ořech, javor.“
Ostatní sběratele zaujal Václav Obšivač především hlavolamy, u nichž se s různými díly musí pohnout současně. Ty totiž dělá málokdo. Další jeho specialitou jsou hlavolamy tvořené kuličkami. „Ty dělám snad jenom já. Nevím o nikom dalším.“
Pokud jde o složitost, nabízí jejich tvůrce jednodušší hlavolamy skládající se ze dvou dílů i ty nejsložitější – tvořené i čtrnácti díly.
„Jejich složení už je poměrně těžké, a to sběratelé nemají příliš rádi. Přijde jim to zbytečně komplikované. Přirovnávají to ke skládání rozbitého zrcadla,“ říká. „Čím mají hlavolamy méně dílů a k tomu ukrývají nějaký zajímavý moment, tím jsou lepší.“
Co se týká velikosti hlavolamů, téměř všechny z dílny Václava Obšivače jsou tak akorát do ruky.
„Tak by to mělo být vždy, aby se dobře skládaly. Udělal jsem i několik rozměrnějších, ale jsou to rarity. Jeden z nich je vysoký asi metr dvacet. Slouží ale výhradně jako dekorace,“ podotýká muž, jehož tvorba zaujala dokonce brazilskou televizi. Její štáb neváhal navštívit Václava Obšivače přímo ve Frenštátě, kde hlavolamy vyrábí.
„Je to asi dva roky zpátky. Byli tehdy v Brně na mistrovství světa v basketbale žen. Potřebovali natočit nějakou zajímavost o Česku a vybrali si mě,“ usmívá se.
