Tehdy jí bylo devět let. Sedávala na lavičce u dřevěného altánu a četla. "Často jsem si půjčovala knížky od Ondřeje Sekory, ilustrace mě bavily," vzpomíná Marie Konečná.
Byla jedním z 621 lidí, kteří se během léta roku 1952 každé odpoledne vraceli do letní čítárny v Komenského sadech v Ostravě. "Knížky jsme četli v parku a ještě ten den jsme je vraceli. Bylo to příjemné," říká Marie Konečná.
Tento týden se do parku vrátila. A nebyla sama. Poblíž památníku Jana Amose Komenského vzpomínala na letní čítárnu i někdejší knihovnice Daňa Kološová a další čtenářka Alena Grušková. Povídání, ale i čtení z pohádkových knížek si přišlo poslechnout asi dvacet dětí ze Základní školy Matiční. Akci organizovala Knihovna města Ostravy.
O letní čítárně se z dobového tisku dozvěděla ostravská knihovnice Jarmila Burešová. Jak zjistila, byl o ni obrovský zájem - každé odpoledne sem přišly desítky lidí. Denně si vypůjčily až sedmdesát knih.
Knihovnice obsluhovaly gramorádio, nejmenším dětem předčítaly pohádky a čtyřikrát týdně se v parku také besedovalo o literatuře. Kdo to celé vymyslel? Dřívější ředitelka knihovny Naděžda Ježková.
"V roce 1951, ještě když byla na mateřské dovolené, vozila s sebou v kočárku i knihy a gramofon a pouštěla hudbu - jen tak, v parku u dětského hřiště," říká Jarmila Burešová, která Naděždu Ježkovou znala osobně. "Byla aktivní. Nedokázala jen sedět. Neustále vymýšlela, jak oslovit lidi a 'naučit' je číst. Po nástupu do práce organizovala půjčování knih a čtení v Komenského sadech," líčí Burešová.
Naděžda Ježková patřila k nejdůležitějším poválečným knihovnicím a k prvním nositelům Ceny českých knihovníků. Během svého působení na severní Moravě významně ovlivnila rozvoj knihovnictví v regionu. Především díky ní se systém knihoven stal o třídu lepším. "Rádi bychom čítárnu v parku obnovili, ale musíme vše promyslet," dodává Burešová.