„Zatímco jsme v roce 2014 evidovali 16 864 cizinců zaměstnaných u 1 095 daňových subjektů, v roce 2017 už jich bylo 29 647 u 1 353 firem,“ řekla Petra Homolová, mluvčí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj.
A právě se zaměstnáváním cizinců mohou mít mnohé firmy problémy. Některé jim totiž dávají práci nelegálně.
Problém může nastat i v případě, kdy si najmou agenturní pracovníky například z firmy se sídlem v Polsku.
„V praxi je poptávka po zaměstnancích uspokojována převážně nabídkou prostřednictvím agenturního zaměstnávání, kdy zaměstnavatelem a plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti je samotná agentura práce s tuzemským platným povolením,“ vysvětluje mluvčí finančního úřadu.
„V okamžiku, kdy si česká firma najme zahraniční agenturní pracovníky u firmy z ciziny, která nemá povolení působit jako agentura práce na území České republiky, a takovému zahraničnímu dodavateli zaplatí za práci jeho zaměstnanců vykonanou v ČR, pak za tyto zaměstnance musí tuzemská firma v Česku odvést daň ze závislé činnosti, jinak zůstane daň neuhrazena. Za což mohou přijít sankce,“ upozornila Homolová.
Obdobný problém se ale může týkat i podniků, které zaměstnávají jen Čechy. Podle zjištění finančního úřadu totiž přibývá společností, které neplní všechny své povinnosti.
A mnohdy to ani nemusí být úmyslně, mohou to být například chyby účetních. Ať už zaměstnaných ve firmách, nebo externích.
„Finanční úřady se zaměří na to, zda zaměstnavatelé řádně plní své povinnosti vůči finančnímu úřadu, zejména povinnosti vykazovat, srážet a odvádět daň ze závislé činnosti za své zaměstnance,“ přiblížila plány úřadu Petra Homolová.
„Zaměstnavatele na tuto plánovanou aktivitu dopředu upozorňujeme proto, aby mohli případné nedostatky napravit ještě před zahájením kontrolní a vyhledávací činnosti úřadu,“ sdělila Homolová.
Na chybně spočítanou či vůbec nezaplacenou daň ze závislé činnosti nakonec mohou doplatit i sami zaměstnanci. Těm se sice daň sráží z platu, pokud na ni ale zaměstnavatel „zapomene“ a finanční úřad na problém přijde, může zaplacení daně po zaměstnavateli požadovat. A ten ji následně může chtít zpětně po zaměstnanci.
A pokud je to déletrvající problém, může být ve výsledku nedoplatek dost vysoký.
Výběr daně z příjmů fyzických osob dosáhl v loňském roce 11,1 miliardy korun, finanční úřad vrátil cizincům pracujícím v kraji na přeplatcích 126 milionů korun, celkově zaměstnanci na přeplatcích za rok 2017 dostali 1,44 miliardy korun.
Cizinci z Evropské unie nebo zemí Evropského hospodářského společenství podali za rok 2017 v kraji 6 982 přiznání k dani z příjmu fyzických osob.
