Gaston, tříletý černý kříženec německého ovčáka a labradora, si konečně užívá života. Byl štěstím bez sebe, když se mohl koupat v řece. A po zahradě běhal v prvních chvílích jako pominutý.
Nikdo se nedivil. Gaston je mladý, energický pes, dřív ale moc příležitostí k pohybu neměl. Žil s bezdomovci v lesíku poblíž Nové Karoliny v Ostravě. Uvázaný u stromu.
„Marně jsme paní Marušce od začátku říkali, že takového psa nezvládne. Odmítla se ho vzdát s tím, že ho miluje,“ říká Barbora Tocauerová, předsedkyně Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat.
Jak můžete pomoci psůmInformace o opuštěných psech připravených k adopci nebo o tom, jak se osobně zapojit do ochrany zvířat, případně ji podpořit alespoň finančním příspěvkem, lze najít na stránkách Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat: pomahamezviratum. cz. V případě, že chcete nabídnout pomoc nebo víte o týraném psovi, volejte předsedkyni spolku Barboře Tocauerové na telefonní číslo 731 089 709. |
Žena bez domova si Gastona pořídila předloni, když se po šesti měsících vrátila z nemocnice, kde se zotavovala z těžkých popálenin. Utrpěla je při požáru dřevěné boudy, ve které žila s přítelem a kde společně chovali deset psů. Šest z nich postupně odvedli se svolením majitelů ještě před nešťastnou nehodou ochránci zvířat. Zbylé čtyři odvedli po požáru strážníci do útulku.
Bezdomovkyně po operaci si vybrala největšího psa
„Jenže sotva se Maruška vrátila, přestože ještě chodila o berlích, nenapadlo ji nic lepšího než běžet do útulku, kde si vybrala toho největšího, nejmladšího a nejenergičtějšího psa,“ vzpomíná Tocauerová.
Právě jí ale před pár dny majitelka Gastona zavolala a psa nabídla. Ve čtvrtek si ho zapálená ochránkyně zvířat vyzvedla a odvezla do Krnova k dočasné pěstounce.
„Paní Maruška konečně uznala, že Gaston potřebuje jinou péči. Názor změnila jen proto, že má šanci získat byt přes nějakou neziskovou organizaci. Podmínkou je, že si nechá jen jednoho psa. Rozhodla se pro starého, klidného německého ovčáka, který se k nim zatoulal letos na jaře,“ líčí šéfka spolku.
Díky tomu si teď Gaston užívá zahrady u rodinného domku dobrovolné pěstounky. „Je velmi přátelský, ale docela hrrr. Z radosti a hravosti moje psy málem umlátil packami, protože se s nimi chtěl honit a hrát si. Má základy poslušnosti, nechá se vyčesat, umí i aportovat,“ shrnula první poznatky o Gastonovi Monika Špičková, pěstounka, která má čtyři vlastní psy malé rasy a kromě toho poskytla na přechodnou dobu azyl dvěma dalším.
Spolek hledá další dobrovolné pěstouny psů
S Moravskoslezským spolkem na ochranu zvířat nyní spolupracuje osm dobrovolných pěstounů z celého Moravskoslezského kraje, v dočasné péči mají čtrnáct psů, většinu od bezdomovců.
Spolek na ochranu zvířat stále hledá další pěstouny a zvířatům nové majitele. Psi mají za sebou dost neradostné, někdy i kruté zážitky. Některé příběhy jsou tak šílené, že se zdají vymyšlené. Bohužel nejsou.
Stěží uvěřitelné životní zvraty má za sebou třeba dvanáctiletý Brit, statný hnědý kříženec německého ovčáka. Nějakou dobu žil na chatě se zahradou v Beskydech se svým pánem. Ten byl ale závislý na alkoholu a propil vše, co měl. Nakonec prodal střechu nad hlavou a o psa se dál starat nemohl. Nová majitelka zahrady ho však také nechtěla. Společně proto přišli na nápad, že Brita vykrmí na psí sádlo. Vážil skoro 60 kilogramů, když zavolali veterináře, aby ho uspal.
Gaston byl den ze dnem uvázaný ke stromu v táboře bezdomovců...
... nyní už si Gaston užívá například dovádění v řece.
„Veterinář ale odmítl utratit zdravé zvíře. Tak přišel na řadu řezník. Podle toho, co jsme slyšeli, byl však tak opilý, že se netrefil sekerou,“ líčí Tocauerová s tím, že ochráncům zvířat řekl o Britovi někdo ze sousedství. A tím ho zachránil.
„Brita jsme odvezli, ale protože měl rozměry malého mamuta, nedařilo se nám pro něj najít ani pěstouna, natož někoho, kdo by ho natrvalo adoptoval. Přechodně jsme dokonce platili tři tisíce korun měsíčně za jeho pobyt v psím hotelu. Tam ale nemohl zůstat dlouho. Nakonec zareagovala na naši facebookovou výzvu chovatelka až z Kralup nad Vltavou s tím, že se o Brita přechodně postará. No a nedávno napsala, že tak starého psa už nechce stresovat zvykáním si na nové prostředí a nechá ho u sebe dožít,“ popisuje předsedkyně spolku.
Každého psa, kterého spolek převezme, předává do adopce naočkovaného, odčerveného, odblešeného, vykastrovaného a načipovaného. Pěstouni se také všemožně snaží zmírnit i psychické následky jejich předešlého strádání.
Dvanáctiletého křížence německého ovčáka Brita chtěl původní majitel vykrmit na sádlo...
... a teď je Brit (vlevo) ve výborné kondici v pěstounské péči.
Není to lehké. Například Elizabeth, šestiměsíční kříženka střední kníračky, na sebe zpočátku nenechala nikým sáhnout. Při jakémkoli náznaku doteku dostala záchvat paniky, kňučela a počůrala se. Ochránci zvířat věděli, proč reaguje tak hystericky.
„Malá Eli žila se svou dvouletou matkou Ritou mezi ostravskými bezdomovci v lese u Rudné ulice. Se svým majitelem musela denně obrážet kontejnery. Bezdomovec chtěl, aby seděla v klidu ve vozíku ještě s dalším štěnětem německého ovčáka. Pokud štěňata nebyla v klidu, tak je švihal proutkem a řval po nich. Byl to cholerik,“ vypráví Barbora Tocauerová.
Spolek, který nedostává žádné dotace, dal muži výjimečně menší obnos, aby alespoň psí matku s dcerou vysvobodil. U pěstounky se za pár týdnů fenky uklidnily. „Jsou hodné, čistotné, radostně vítají návštěvy, snesou se i s jinými psy. Jediný problém je, že bychom je nejraději dali do adopce společně. Jsou na sobě totiž velmi závislé, jedna bez druhé neudělá krok. Spolu si hrají i spí,“ vypráví jejich ostravská pěstounka Růžena Nesselmannová.
