„Na velitelství jim jen vyměníme barety za nové v barvě khaki, které teď záložáci mají místo původních zelených, doplníme chybějící materiál a vyrazíme,“ líčil Medek ještě před odjezdem.
Cestou si záložáci vyzvedli zbraně, v Hranicích na Přerovsku absolvovali lékařskou prohlídku a poté převzali vojenskou techniku přímo ve vojenském výcvikovém prostoru, který se na týden stal jejich základnou.
Záložáci nejsou banda, co běhá s puškou po lese, říká jejich propagátor |
„Jsme v etapě výcviku družstva, což znamená, že budeme všechny činnosti provádět v terénu ne jako jednotlivec, ale v družstvech. Cílem je zdokonalit střelbu, taktiku boje i ženijní přípravu. Zaměříme se i na topografii a zopakujeme vše, co se týká ochrany proti zbraním hromadného ničení, tedy používání masky i pláštěnky,“ jmenoval Medek. „Vrcholem cvičení budou bojové střelby družstev.“
„Rodiče ustoupili, plním si sen“
Na ty se těšila i Adéla Hrabovská z Olomouce. V civilním životě učitelka dramatické výchovy na střední škole se k záložákům přidala před pěti lety.
„Vojákem jsem chtěla být asi od pěti let,“ uvedla žena v hodnosti svobodník. „Když jsem přišla domů s tím, že vstoupím k záložákům, byli rodiče proti. První reakce byla, ať si založím životní pojistku. Pak ale pochopili, že si tím plním dětský sen, a ustoupili,“ uvedla žena, která od té doby nevynechala jediné cvičení.
Že se pohybuje v profesi, která byla doménou mužů, si nepřipouští. „Berou nás jako rovnocenné kolegy. Nedělají výjimky,“ zhodnotila Hrabovská.
Chci Česku vrátit, co mi dalo, říká o vstupu do armády záložník u výsadkářů |
Rozdíly mezi muži a ženami nevidí ani poručík Petr Matušek, v civilu učitel matematiky na prvním stupni základní školy v Opavě.
„Být vojákem mě lákalo ještě v době, kdy jsem absolvoval vojenskou základní službu. Nechtěl jsem se ale vzdát svého civilního povolání, a když před patnácti lety přišla možnost zkombinovat obojí, bylo to pro mě skvělé,“ líčil Matušek, jenž má jako záložák odslouženo třináct let a teď na cvičeních velí třiceti služebně mladším vojákům.
 |
Matušek se zúčastnil i dvou akcí přímého nasazení v terénu. „Poprvé jsme se starali o vojáky NATO, kteří přejížděli přes naše území,“ konkretizoval poručík. „Podruhé nás povolali loni na česko-slovenské pomezí, abychom společně s policií hlídali hranici, přes kterou se k nám snažili dostat migranti.“
Letos zatím záložáci nasazeni nebyli. „Nejsou to akce, které bychom plánovali. Vyplynou vždy z aktuálních potřeb a situace, kdy vláda zavelí a my záložáky povoláme,“ vysvětlil Medek.
Jinak bývají záložáci každoročně povoláváni na několik cvičení, letos na tři. Omluva je možná, nejčastějším důvodem absence podle Medka bývá pracovní zaneprázdněnost.
„Podle nového branného zákona ale musí každý záložák povinně odsloužit čtrnáct dnů v roce, za což mu náleží finanční kompenzace ve výši osmnáct tisíc korun plus zvýšená odměna, pokud splní stanovené podmínky, a k tomu takzvané ‚služné‘ za hodnost,“ jmenoval Medek.
Kvůli válce větší zájem i žádosti o zproštění
Vedle platu získávají záložáci další benefity. „Od letoška mají nováčci nárok na motivační náborový příspěvek, a to 30 tisíc korun za rok. Protože dohodu podepisují na pět let, mohou dostat až 150 tisíc,“ konkretizoval plukovník. „Vojáci, kteří již v aktivní záloze jsou, pak od armády dostávají každý měsíc stabilizační příspěvek dva tisíce korun – bez ohledu na to, zda na vojenském cvičení byli, nebo ne.“
Armáda také vyplácí kompenzace zaměstnavatelům za to, že umožnili účast zaměstnanců na plánovaných cvičeních.
K záložákům se ale podle Medka lidé nehlásí kvůli penězům. „Mnozí mají pocit, že jsou občany České republiky, a chtějí se o ni starat. Tady v moravskoslezském regionu jsou lidé i hodně s krajem spjati a chtějí ho bránit,“ je přesvědčen Medek. „Když začala válka na Ukrajině, rapidně se zvýšil zájem o to být vojákem aktivní zálohy. Pravdou je ale i to, že jak válka pokračuje, objevují se i žádosti o zproštění branné povinnosti, což ovšem není možné. Podle branného zákona mají všichni občané ve věku od 18 do 60 let brannou povinnost.“
7. dubna 2022 |
