| foto: Pavla Holubovapro iDNES.cz

Trail na Lofotech

  • 0
Ultra-trail závod se na norskych Lofotech odehrává v poněkud extremních podmínkách. Kdo unikne sněhu a dešti, ten vyhraje.

Vzhledem k tomu, ze vaše běžecké články, zpovědi a zamyšleni mi byly inspiraci a podporou zúčastnit se mého prvního trailu, podělím se i já. O své dojmy z The Arctic Triple Ultra-trail pořádaného na Lofotských ostrovech 3.-4. června 2016. Musím objasnit, že název ultratrail úplně nevypovída o mých běžeckych schopnostech, o vzdálenosti 100 a 50 mil s převýšením 6000/3000 m si nechám navždy jen zdát. Mé trailové pokřtění se událo na trase 25 kilometrů s 1000 m prevýšením.

Účastnit se - neúčastnit se? Při práci a výchově dvacetiměsíčního potomka se totiž trénuje jedna radost. Dva tři výběhy týdně a nějaký ten výšlap do prudkých norských kopců holt musí stačit... Ještě koupit pořádný běžecký batoh (mistni vyrobce Bergans, doporucuji), kompresní (minimalně) podkolenky, které to odběhnou za mě, přibalit povinnou nepromokavou bundu, kalhoty, rukavice, čepici a píšťalku a jde se na to.

Prší. Předpověď nebyla růžová, ale 6 stupňů a vítr 8 m/s s mým běžeckým entusiasmem dělají divy. Alespoň mě to požene do cíle. Zatímco extrémní běžci mílových vzdálenosti jsou už na trase, někteří i druhý den (vítězi 100 mil závodu to trvalo 25 hod, dokončilo 8 z 18), já se společně s dalším Čechem (dohromady čtyři Češi, pěkná účast na norském trailu) přesouváme na start v odpoledních hodinách. Čas utíká nějak rychleji a než si vyzvednu GPS čip a číslo, máme 10 minut do startu. Na start přibíhám poslední (alespoň nějaké zahřátí před závodem) balící si saky paky, se začínajícím pocitem hladu, upíjející vodu ze svých chabých zásob, ale co, nálada se stupňuje a my vyrazíme vstříc větru, dešti a lepším zítřkům.

Trail je to úžasný, po prvních km po asfaltu se zabočuje do terénu na zpevněnou cestu, co se mění ve zpevněnou pěšinku, pěšinku, kamenité pobřeží, mokřady následované prvním výstupem. Rada bych se pochlubila výběhem, ale o tom není řeč. Lezeme po čtyřech po kamenech, valíme se v blátě a příjemně vlhkem mechu, vystup zakončujeme sněhovými plotnami. Na jedné ze sněhových ploten potkávám budoucí vítězku 50 mil a povzbuzuji ji (sebe?) zcela mylnou informaci, ze už jsme téměř na vrcholu. Byly jsme ve slabé polovině. Sněží. Není čas na prkotiny, lepší je poradně promrznout a tu zatracenou bundu na sebe rvát až promodralými prsty bez kouska citu.

Líbil se vám článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Nicméně první horu necháváme za zády a pádíme horským platem ve sněhu a blátě. Rozhled krásný, ale na kochání se není čas, hlava maká víc než nohy, je třeba správně zanalyzovat podklad a kam zabořit mokré boty. Už mam fakt hlad, takže info ze máme jen 10 km do cíle, rozuměj cca 4 km k jídlu, mě zahřeje. Parádní sestup metodou všechno nebo nic, klouzáním po sněhu/mechu/kamenech. Na občerstvovačce mají smysl pro humor a nabízí nám sušenou tresku, která se i v klidu žvýká hůř než bota. Poslední kopec, už jen prší, hecujeme se všichni, kdo jsme schopni dopředního pohybu, parádní atmosféra, neustaly úsměv na tváři všech účastníku a euforické projevy všeho druhu po zdolání posledního vrcholu

Technický seběh a předběhnutí 3 mužských účastníků mi dodává sebedůvěru, při následném seběhu tak zamávám ještě dalším dvěma a už si to pádím do cíle s casem 03:29. Sečteno podtrženo parádní zážitek a nic na tom nemění ani čas vítězky mé kategorie, který byl o hodinu kratší.

Že by nás příští rok bylo na startu těch Čechu víc?

PS: doporučuju kouknout na magické fotky z úchvatných Lofot na stránkách The Arctic Triple.

Napište svůj článek i VY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!


Témata: PS