Na těch pražských mostech podruhé

  14:43aktualizováno  14:43
Podle známého přísloví nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Ale o mostech přes tuto řeku se v něm neříká nic. A tak jsme na ně po roce vstoupili zas.

Markéta Nemeškalová | foto: Markéta Nemeškalová

První únorová sobota patřila druhému ročníku nesoutěžního charitativního Běhu přes pražské říční mosty. Minulý rok se nesl v oranžové barvě a podpoře nemocných cystickou fibrózou, letos byla doporučená barva trika bílá a podpora směřovala k dětem prostřednictvím organizace Pomozte dětem, které symbolizuje kuře s plovacím kruhem.

Početná skupina běžců se opět sešla na náměstí ve Zbraslavi a „kuřecí“ kasička se začala plnit dobrovolnými příspěvky. Kolem desáté hodiny se vyběhlo na téměř 40kilometrovou trasu. Stejně jako loni bylo objednáno ideální počasí, takže se nejen dobře běželo, ale dalo dělat i plno fotek na památku. Po přeběhnutí zbraslavkého mostu Závodu míru jsme pokračovali podél Vltavy k lávce pod Radotínským mostem, zaběhli až k Berounce a pak se opět vrátili na cyklostezku podél Vltavy a uháněli dál a přes další mosty směrem do centra. Pokořili jsme tak například Branický most, přezdívaný Most inteligence podle těch, kteří ho v padesátých letech stavěli, nebo nekonečný Barrandovský most, který jsme si dali tam i zpět.

Zhruba v polovině běhu čekala letošní novinka – i když se jedná o běh přes říční mosty, tentokrát se hlavní organizátor Honza Nestrojil rozhodl, že jeden „neříční“ most prostě nesmíme vynechat. A tak jsme si jinak rovinatou trasu zpestřili vyběhnutím na Vyšehrad, proběhnutím po hradbách a přeběhnutím Nuselského mostu. Ještě předtím ale na Vyšehradě čekala občerstvovačka. Musím říct, že jsem ji tentokrát uvítala s velkou radostí. Nějak jsem se úplně necítila ve své kůži a pauza s pitím a jídlem přišla nesmírně vhod. Kupodivu nejvíc mi z celé nabídky chutnala čistá teplá voda – zajímavé, jak únava upravuje chutě.

Když jsme se občerstvili, běželi jsme na již zmíněný Nuselák a dále přes Folimanku zpět k Vltavě. Od železničního mostu konečně začaly kromě kilometrů přibývat i mosty – Palackého, Jiráskův, Legií..., ale nevynechávali jsme ani lávky jako třeba tu vedoucí na Žofín.

Po mostě Legií následovalo proběhnutí parkem na Kampě a další občerstvení. Nebýt zastávky, asi bych to už vzdala. Bolavá krční páteř mě otravovala pořád víc a fyzické i psychické síly se už blížily nule. Ovšem na této pauze se k nám přidal maskot celé akce – tedy kuře, ale především paní spoluorganizátorka přinesla i několik symbolických kuřecích řízků. To bylo to, co mi chybělo! Kousek masa udělal hotový zázrak. Únava byla jak mávnutím kouzelného proutku pryč, a ačkoliv krk pořád bolel, najednou se to dalo snést nějak snáz. Jakmile jsem pak zase vyběhli, měla jsem pocit, že mám za sebou tak maximálně rozcvičku, a ne něco kolem půlmaratonu. V tu chvíli jsem si vzpomněla na knížku Jez a běhej od Scotta Jurka, kterou jsem nedávno přečetla. Já bych asi opravdu běžec – vegan být nemohla.

Běh po Karlově mostě jsem si tak už zase užívala. Ten se nikdy neomrzí a proplétací běh mezi davy turistů také ne. Milé je, že většina z nich povzbuzuje. Navíc s námi běželo i kuře a vše zachytila kamarádka Kristína – odbornice na foto i videodokumentaci.

S Kristínou jsme se pak postupně trochu trhly a běžely více méně samy. Na rovince do Karlína bylo dost času popovídat, při motání Holešovicemi jsme sice jeden most vynechaly, ale jiný si přidaly, takže sportovní výkon se nijak nemění, a do cíle nakonec dorazily jako první holky. Opět jsem si vzpomněla na výše zmíněnou Jurkovu knížku, tentokrát na pasáž o jeho podvrtnutém kotníku, který „zafixoval“ otok, a on tak mohl doběhnout celé ultra. Můj krk se taky tak nějak zafixoval, takže jsem sice prakticky nemohla pohnout hlavou, ale byly jsme tam. Jak moc jsou takové experimenty zdravé, raději nebudu rozebírat, minimálně však tady s autorem souhlasím – jde to.

I ostatní běžci se na posledních kilometrech tak nějak rozdělili do skupinek podle toho, jak na tom byli se silami. Nakonec všichni věděli, co musí: dostat se až do Tróje na lávku a přeběhnout přitom všechny zbývající říční mosty. A to se nakonec také téměř každému povedlo. Kolem čtvrté odpolední byli prakticky všichni šťastně v cíli. Někdo dřív, někdo později, ale o to nešlo. Podstatné bylo, že se vše stejně jako loni podařilo, přes téměř maratonskou vzdálenost se všichni v cíli usmívali a vybraná částka snad pomůže dětem, které to potřebují.

Příslovím jsme začali, příslovím i skončíme. Říká se do třetice všeho dobrého. Snad je to takový malý příslib pro příští rok.

Autor:
Témata: Reportáže

Nejčtenější

Zemřela královna sushi Bára Rektorová, podlehla rakovině

Bára Rektorová

Zakladatelka firmy na sushi a maminka dvou synů Bára Rektorová zemřela 11. srpna v kruhu svých nejbližších, jak na...

Andrea Černá: Jako kůl v plotě nežiju, ale pět dětí už porodit nestihnu

Andrea Černá

Přestože Andrea Černá ztvárnila desítky náročných divadelních rolí, pro národ zůstává hlavně Eliškou ze známého filmu...

Trend bio škodí, říká první dáma českého zemědělství Monika Nebeská

Monika Nebeská

Kdysi jako nezkušená městská holka, která se sama starala o malé dítě, vstoupila mezi ostřílené zemědělce, aby udělala...

Tři potraviny, kterých se v létě můžete bezstarostně přejídat

Některé potraviny se mohou na vašem letním jídelníčku objevovat často,...

Léto velkému přejídání nepřeje. Obepnuté šaty i tílka okamžitě prozradí každý faldík na břiše, krátké sukně a kraťasy...

Příběh Evy: Můj život je jeden průšvih za druhým, už nevím jak dál

Ilustrační snímek

Jsem odložené dítě, vychovali mě prarodiče. O babičku jsem se starala až do její smrti, ale z dědictví mě vyšoupla...

Další z rubriky

OBRAZEM: Rebelka s mezírkou mezi zuby. Madonna slaví jednašedesát

Madonna

Málokdo by této dámě s ďáblem v těle hádal jednašedesát let. Popová zpěvačka Madonna to na pódiu dokáže roztočit jako...

Nemusíte se otáčet celí. Několik tipů, jak uvolnit bolavou krční páteř

ilustrační snímek

Nemůžete otočit hlavou? Důvodů, proč vám krk zatuhl, může být celá řada. Stejně jako preventivních opatření, která...

Jste lev, nebo myš? Dusit v sobě vztek se nevyplácí, varují experti

Ilustrační snímek

Máte vztek, něco vás naštve, na někoho se hněváte. Zařvete jako lev pěkně nahlas, nebo zalezete do díry a užíráte se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz