ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mononukleóza není jen nemoc z líbání. Nevyhýbá se ani školákům

  • 2
Mluví se o ní jako o nemoci zamilovaných, protože mononukleóza se skutečně dá přenášet polibkem. Vzhledem k tomu, že se objevuje třeba i na základních školách, jsou ovšem možnosti šíření mnohem širší. Jak předcházet nakažení a jak pomoci tělu s chorobou bojovat?

Zvláště v této době je snadné si ji s něčím splést. Mononukleóza nebo také žlázová horečka, jak se jí říkalo dříve, se totiž mnohdy projevuje jako obyčejná viróza. Jedná se o infekční virovou nemoc (konkrétně ji způsobuje EBV – virus Epsteina a Barrové), takže na ni většinou nefungují antibiotika. 

Příznaků má víc než dost a nemusejí se navíc projevit všechny najednou. „Patří mezi ně bolest hlavy, únava, svalová oslabenost, ale také vyrážka nebo bolestivé uzliny na krku,“ vypočítává lékařka Elaine K. Luo. Člověk je v podstatě nepoužitelný. 

Většina příznaků zmizí po dvou až třech týdnech, některé – jako třeba právě vyčerpanost a únava – jsou ale přítomny i po dlouhých měsících.

 „Můj syn se z mononukleózy dostal už před půl rokem. Dodnes ale při sportu sotva popadá dech, a to je mu teprve sedmnáct,“ říká například podnikatel Petr.

Právě mladí lidé jsou touto nemocí nejvíc ohroženi. Proto se jí také říká nemoc studentů, ale i nemoc zamilovaných nebo líbajících se. Nejčastěji se totiž přenáší slinami (i když jsou známy i případy, kdy ji člověk chytil v letadle). A ty si lidé zvláště v mladém věku rádi vyměňují při líbání. Není to však jediná možnost.

Ovoce a zelenina

Do stravy je nutné zařadit při mononukleóze i je. Které se nejvíc hodí?

  • zralé ovoce bez semínek a pecek (mandarinky, jablka, grepy, pomeranče, banány)
  • čerstvě připravené ovocné šťávy
  • rajčata, mrkev, petržel, ledový nebo hlávkový salát (tepelně neupravené)
  • vařené brambory na všechny způsoby (šťouchané i kaše)

Někdy se pacient nakazí ze špatně umyté skleničky nebo při použití půjčené rtěnky. Výjimkou není výskyt této choroby ani na základních školách, což by učitelé a lékaři v dnešní době mohli potvrdit. Tady jsou zase na vině svačiny. Žáci si je ochutnávají a vyměňují už nakousané, a tak se snadno stane, že se bacily dostanou mezi celou třídu.

Výhodou je, že nemoc sama odezní. Přesto je potřeba přistupovat k ní opatrně. „Zásadní je klidový režim, a to přísně dodržovaný po celou dobu hlavního průběhu nemoci, tedy oněch třech neděl,“ popisuje lékařka. 

Sport je zcela zapovězený, a to někdy na pekelně dlouhou dobu – třeba i rok. Dříve se vyžadovala také přísná jaterní dieta, v podstatě se nemohlo jíst skoro nic. 

Lékaři od ní ale dnes upouštějí, protože organismus spíše decimuje, než by ho srovnala do latě. A tak se jejich doporučení přibližuje spíš dodržování zásad zdravého stravování. „Vynechte hlavně živočišné tuky a smažená jídla. Snažte se nesolit a pít jen minimum kávy. Vajíčko si dávejte nejvýše jedno denně,“ radí Eliane K. Luo. 

Naopak zařaďte do stravy luštěniny, bílkoviny, rostlinné tuky a dostatek tekutin. A co je hlavní – jezte pravidelně aspoň pětkrát denně, a to po malých porcích. Dobré je doplňovat jídelníček také o vitaminové přípravky.

Chcete-li se bránit proti mononukleóze předem, nemáme dobrou zprávu. Prevence v podstatě neexistuje. Člověk, který se jí jednou nakazí, může navíc tuto nemoc šířit po celý svůj život, aniž by si toho byl vědom.

Dospělí lidé však mají mnohdy už vytvořené protilátky. Mononukleózou se většinou každý nakazí jen jednou za život. Není to příjemné, ale většina se z toho dokáže dostat bez následků.