Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Může tetování ovlivnit zdraví? Barvy často obsahují nebezpečné chemikálie

  • 61
Tetování má dnes každý pátý Američan a každý devátý Evropan. U mladých lidí jsou pak čísla ještě vyšší. Stále se však objevuje otázka, zda je opravdu tetování bez rizika pro lidské zdraví. To zjišťoval týdeník Téma.

Pokud se někdo rozhodne pořídit si tetování, je zpravidla při výběru salonu hodně obezřetný. Chce někam, kde pracují se sterilními a jednorázovými jehlami a kde mají dobré reference předchozích zákazníků. Chemické složení barev ovšem nikdo nekontroluje.

Evropská komise proto před časem provedla průzkum trhu se závěrem, že tetovací inkousty často nebezpečné chemikálie skutečně obsahují. Vyskytují se v nich např. nikl, kobalt, chrom, mangan či oxid titaničitý, což by mohlo vysvětlovat i alergie, které se u některých lidí po tetování objeví. Testy pak proběhly i v Austrálii, kde se v téměř pětině barev našly potenciálně karcinogenní příměsi.

Zůstávají barvy pod kůží?

Němečtí a francouzští vědci se nyní na problém „tetování versus zdraví“ pokusili podívat z ještě jiného úhlu. Zaměřili se na otázku, zda tetovací barvy opravdu zůstávají jen pod kůží, či zda cestují tělem. Jako zdroj dat posloužili vědcům čtyři tetovaní zesnulí, kteří se rozhodli věnovat své ostatky na lékařské účely. Vědci uložili tetované nebožtíky do synchrotronového urychlovače částic v Grenoblu.

Výsledek experimentu? Nanočástice některých barev opravdu tělem putují a usazují se v lymfatických uzlinách, což jsou poměrně důležitá místa v našem těle, kde dochází k vychytávání cizorodých látek a antigenů. Dostaly se tam sice jen menší částice, i ty ovšem vyvolaly zvětšení lymfatických uzlin. Což je vlastně důkazem dokonalé funkčnosti imunitního systému – ať už se do těla dostane traumatickým způsobem (což tetování pokožky je) jakákoli cizí částice, je okamžitě odhalena a tělo se ji snaží zlikvidovat.

Ale protože byla zkoumána jen čtyři tetovaná těla, otázka, zda tetovací barvy nemohou přispívat ke vzniku rakoviny či jiných zdravotních poruch, tak zatím zůstává bez odpovědi. Každopádně experiment ukázal, že zmíněné putující nanočástice v okolních tkáních způsobují strukturální změny.

Tetovaný Ötzi z pravěku

Na druhou stranu se lidé tetují už celá tisíciletí. S výjimkou krátkých období, kdy bylo tetování v klatbě (např. ve 4. století ho zakázal v Římě císař Konstantin s odkazem na Bibli, kde je ve Starém zákoně tetování výslovně zakázáno) minimálně od doby kamenné. Nejstarším důkazem je 5 300 let stará mumie tzv. Ötziho, nalezená v roce 1991 v italských Alpách.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Na těle zhruba 45letého lovce (165 cm, 50 kg) je 61 tetování, nejvíc jich měl na nohou. Většinu tvoří jednoduché obrazce, čáry a křížky. Inkoust samozřejmě tehdy ještě neznali, tetování bylo prováděno rozříznutím kůže, pod níž pak bylo vpraveno trochu popela. A důvodem zřejmě nebyla jen ozdoba. Podle vědců šlo pravděpodobně o určitou formu léčby bolesti, podobnou akupunktuře. To naznačilo i radiologické vyšetření Ötziho kostí, které vykazovaly známky degenerace (dané věkem nebo zátěží) právě v oblastech, kde byl tetován nejvíc (kolena, kotníky, bederní páteř).

Tetování byl ostatně v různých kulturách či společenstvích přikládán nejrůznější význam: okrasa a zvýšení přitažlivosti, náboženské důvody, vzpomínka na něco či na někoho, pověrčivost a ochrana před nadpřirozenými silami, příslušnost k nějaké skupině – vězni, námořníci, vojáci, řemeslníci (označení cechu), členové domorodého kmene, ale třeba i „značkování“ (byť někdy šlo spíše o cejchování rozžhaveným železem) zločinců, prostitutek, otroků či za éry nacistů Židů - nebo maskování válečníků (např. Maorové na Novém Zélandu si do vřezaných rýh v kůži vtírali barvivo).

Ale tetování může mít pozitivní význam i v medicíně. Odborníci z Harvardu a  Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli loni s myšlenkou na biosenzorické tetování pro pacienty s cukrovkou, které by měnilo barvu podle koncentrace sodíku a glukózy v krevním oběhu. Šlo by o klasické tetování, jen místo inkoustu by byl použitý speciální roztok.

Tetování a ženy

Počet tetovaných lidí stále roste. A možná trochu překvapivě hlavně mezi ženami. Ty podle průzkumu společnosti Lightspeed Research také berou tetování vážněji a spojují ho častěji s osobním příběhem. 

Podle řady průzkumů připadají většině žen tetovaní chlapi přitažlivější a mužnější. Evoluční biologové to vysvětlují tím, že tetování si ženy podvědomě spojují s jizvami či jinými stopami po zranění ze soubojů či lovu, což bývalo kdysi důkazem, že muž je dostatečně silný, nebojácný a odolný, a bude se tak umět o rodinu postarat, chránit ji a předá potomkům dobré geny. Stejné průzkumy ovšem varují, že opačně to neplatí – většině mužů se tetování na ženách nelíbí.

A ačkoliv je tetování tak rozšířené, může vám paradoxně snížit šanci na získání zaměstnání. Podle čerstvého průzkumu společnosti YouGov se to týká především tetování na obličeji (snižuje šanci na přijetí u téměř 80 % pohovorů), následuje tetování na krku (skoro 70 %) a na rukou (kolem 60 %). „Nejbezpečnější“ je tetování na paži a především v dolní části zad.