Kdo je lepší?
Každý z nás má v přátelích někoho, kdo neustále sdílí fotografie z nádherných pláží nebo zamilovaná selfie na večeři, na lodi, na kolech, na horách nebo na jiném atraktivním místě. Rozzářené úsměvy, dokonalá a opálená těla a všeobjímající láska – neleze vám to tak trochu na nervy?
Lidé, kteří se při pohledu na skvělé fotky vylepšené filtrem, začnou dřív nebo později cítit mizerně a mají tendenci se srovnávat s druhými a vždycky z toho „duelu“ vyjdou jako ti horší, mohou trpět depresí.
Potvrzují to výsledky studie provedené na Texaské státní univerzitě, která zkoumala chování pětistovky studentů vysoké školy na sociálních sítích a zároveň jejich duševní zdraví.
„Není dobré srovnávat se s těmi, kteří vám připadají lepší než vy,“ cituje autora studie Anthonyho Robinsona magazín LiveScience. „Na sociálních sítích se lidé snaží vypadat lépe než ve skutečnosti. Je nutné si uvědomit, že to není reálný život.“
Nemůžu přestat!
Zkoušeli jste omezit své návštěvy na sociálních sítích, ale vždycky se vám nějak záhadně objevil v ruce telefon s otevřenou aplikací nebo jste nedovedli vypnout notebook ani v deset večer?
Má užívání těchto služeb dokonce negativní vliv na vaše studia, práci nebo mezilidské vztahy? Pak je načase nasadit tvrdou odvykací kúru.
Právě lidem, kteří si pořád dokola slibují, že návštěvy Facebooku, Instagramu, Twitteru a dalších služeb radikálně omezí, ale stále se jim to nevede, hrozí podle nové studie deprese.
Hlavně pozitivně
Nezáleží však jen na tom, kolik hodin denně se pohybujete na sociálních sítích, ale také na tom, čím se tam zabýváte. BBC cituje dvě studie, jichž se zúčastnilo 700 studentů, jež prokázaly, že příznaky deprese jako špatná nálada a pocity bezcennosti či bezmocnosti se objevily hlavně u těch respondentů, kteří měli více negativních interakcí na sociálních sítích.
Zkuste se přihlásit do skupin věnovaných zahradničení, historickým památkám nebo kočičkám a nepouštějte se do diskusí s lidmi, se kterými nemáte společný ani názor na to, jakou barvu má nebe.
„Nemyslím, že sociální sítě jsou jen špatné,“ upozorňuje vedoucí prvně citovaného výzkumu profesorka Krista Howardová. „Mohou být, ale také jsou často sociální oporou. A dávají lidem možnost být v kontaktu s lidmi, se kterými mají něco společného.“
Uzavřeni do sebe
Možná vás to nikdy nenapadlo, ale sociální sítě neužívají jen lidé s exhibicionistickými sklony, kteří se rádi předvádí, ale jsou i niterným světem, do kterého se uzavírají ti, kdo jsou raději sami.
Jak vyplývá z amerického výzkumu, lidé, kteří trpí depresí, zřídkakdy zveřejňují fotografie, na kterých jsou s někým jiným. Podle Robinsona může toto zjištění souviset s tím, že depresivní osoby mají spíše sklony k uzavřenosti a izolaci než lidé v dobré duševní kondici.
