- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hm to budou ty prasky s psychiatrie. me to tu taky se.... a zabit jsem se chtel uz kdyz jsem bral rozum nebavi me tu fakt nic ale stale me bylo neceho moc lito nejprve matky a otce ted mych kluku ale byla je to moje chyba nemam byt takovej mekous a stale mit na pameti ze nekomu tim ublizim. nemam poteseni zniceho. kazdy ma nejaky smysl zivota a ja nic. auta me nabavi sport nenavidim, POlitici me ser... a kamarady nechci stejne jen zvanej kraviny. tak proc tu jsem tot otazka. jsem slab na to abych se zabil
Taky jsem se cítil podobně, ale existuje cesta ven. Neboj se a zkus léčbu. Najdisi nějakého psychiatra va tvém okolí a objednej se u něho. Ještě můžeš žit šťastně.
(po delší době zcela závislý a se stále vyššími dávkami) skočí stejně pod vlak...
Plácáš nesmysly o věcech, kterým za mák nerozumíš.
deprese jsou vážná nemoc, na kterou stát kašle a přitom sebevraždu ročně spáchá víc lidí než zemře při autonehodách.
držím palce
Spíš by se měla dělat nějaká osvěta mezi lidmi, že tato choroba je vlastně civilizační a lidé za ní nemohou. Je mezi námi většina těch zapšklejch, co si myslí - má deprese = je blázen = a blázen je vyvrhel společnosti.
podobnou zkusenost, neklesl jsem ale az tak na dno. Ta opovrhovana psychofarmaka Vas opravdu postavi na nohy, ja jsem se z toho nakonec dostal uplne a psychofarmaka uz neberu. Musite mit ale trochu stesti a "kapnout" na dobreho psychiatra nebo psychologa, to je dost klicova vec - mel jsem trochu smulu, mel jsem tu cest s Petrem Smolkou ale nastesti se mi to podarilo prezit - Smolka je mozna dobry manzelsky poradce, ale v oblasti deprese je to nebezpecny amater.