- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
>byla jsem překvapená z chování lidí kolem. Fungovali totiž naprosto normálně<
Toho si vsimlo hodne lidi, kteri navstivili Izrael behem nejakeho konfliktu. Neco venku bouchne, cizinci se vrhaji pod stul a Izraelci si v klidu dal ctou noviny. Je to opravdu tezce zkouseny narod.
A jak to mame s rodinou? Planujeme deti? A jak je budeme vychovavat, kdyz matka neni zidovka? Dite nezidovske matky ani neni zid. Kdyz ctu ty jeji narky o konvertovani, mam pocit, ze mluvi o islamu. Vzdyt nemusi zit dle ortodoxnich zakonu a koser jidlo vubec neni na skodu, ma spoustu rozumnych zakonu, oblekani ji nijak neovlivni, muze si dal hopsat v dzinach. Hodne pribarveny rozhovor a prej jeji jazykove nadani ji umoznilo naucit se hebrejsky. Prosim vas, kdyz nekde ziju, tak se ten jazyk naucim, i kdybych byla uplne drevo na jazyky.
Ona ta valka neni na kazdem kroku. A kde se tedy vdala a jak? Zase takovy polovicaty clanek. A ty mile stereotypy o hlucnych Israelcich..ech
Máte to v článku: vdala se na pláži v Kostarice A do toho ostatního, jako jsou budoucí děti, způsob jejich výchovy a další v podstatě intimní záležitosti mezi dvěma lidmi, myslím niikomu nic není. Třeba to ani sami nemají zatím ujasněné.
V Izraeli je žena pre muža len handra.
Asi ju to vzrušuje.
Ty si dej "handru" na hlavu a nepleť si Izrael s Gazou.
V po zuby ozbrojené Izraeli - to se to zvyká. Zkusila jinde?
Na válku, kterou nezažila, si už zvykla. Dobrej materiál.
škoda, že na idnes už nenajdete článek bez chyb, jinak pěkné povídání zničí autor tím, že si to po sobě nepřečte
Největší zásluhu na tom, že nemusela konvertovat, má její osvícený manžel. Dokázal ji "ochránit" před rodinou a ostatními. Jinak by skončila jako spousta jiných žen, které to štěstí neměly.
V Izraeli nemusí konvertovat nikdo, je tam svoboda vyznání, případně i ateizmu
Zuares není zrovna typické židovské jméno.
Ale je. Portugalsko/Spanelsko, po vyhnani Maroko, Libye, Alžírsko, Tunis - nyní Izrael.
Až po svatbě řešit jak to vlastně bude s životním a náboženským stylem, tak to je tedy risk. Paní to vyšlo, nemusela se nechat ostříhat a nosit paruku..
to se týká jen ortodoxních židů