Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

děti partnerů
Dobrý deň,mám 55.Pred rokom sa po rokoch, ku mne nasťahoval priateľ. Byt po rodičoch, kde býval po rozvode, chcel predať, začať nový život so mnou. Ja som si dala pripraviť zmluvu,kde som tiež chcela poriešiť môj byt,aby priateľ neostal skrátka. No jeho dospelé deti majú na to zrazu iný názor, nechcú, aby otec predával vo svojom veku /60/ svoj byt,sú radi, že nie je sám, že má rozptýlenie, no v jeho veku riešiť radikálne život mu už nepristane.Začali ho pozývať cez víkendy na chalupu k jeho bývalým svokrovcom, kde chodí aj jeho ex. Začali prerábať túto chalupu, a ja ostávam sama. Chcela som tam ísť s ním, ale jeho ex si to nepraje. A on je tam taký štastný. Konečne ho jeho dospelé deti berú medzi seba.Ja ostávam sama.Vídame doma málo, obidvaja pracujeme a on nechce už o tom rozprávať.Neviem, čo mám robiť,milujem ho, moje deti ho prijali, môj malý vnuk ho zbožňuje.Rozum mi vraví, nechať ho ísť, nebojovať už oňho, no prekvapili ma ťažké rána, keď si uvedomujem, že nechcem oňho prísť.
Martina
děti partnerů
Jsem s přítelem něco přes rok. Já děti nemám, nechci. On má 4. 2 "dospělé" a 12 ti letá dvojčata, holky. Ze začátku jsme se vídali jen s dcerami, se synem minimálně. Syn bral drogy, nějaká kriminální činnost, pokus o sebevraždu, nechal školu, nevídal se s matkou. Po nehodě si ho přítel bere také na týden do péče, než se dá dohromady. Jedna z dcer se začíná projevovat jako syn. Je zlá, šikanuje děti ve škole, vlastní sestru, své okolí. V 11 ti letech se u matky doma opila. Pak přišlo kouření a nedávno jsme zjistili, že se řeže. Nikdo s tím nic nedělá. Je to nevychovaný spratek, co se nudí, nemá povinnosti, zájmy nic, všechno jí dovolí. Přítele miluji, druhá dcera je zlatíčko, ale syna a druhou dceru nesnesu. Mám stažený žaludek při představě, že je uvidím. Nevím, jak se k nim mám chovat. Ale matka si myslí, že je něco víc a otec je sám bezradný. Tohle musí řešit oni spolu! Co s tím zmůžu já? Nechci o přítele přijít, ale čekat 10 let, jak to dopadne? Na to nemám sílu. - otázka upravena poradcem
Betka
děti partnerů
Dobrý den. Mám manžela, se kterým jsem skoro 4roky a ten má dceru, které teď bude 10let. Problém je asi převážně ve mně, protože mi na ní téměř vše vadí. Že je tlustá, neprůbojná, pořád se plazí po tátovi. Přijde mi, že jsme prostě byli jiní, stále někde venku, otrkaní, ale s disciplínou. Nikdo z nás nevisel rodičům v 10letech na krku. Proto si většinou dělám spíš svoje, když je u nás na víkend apod., protože přetvařovat se nechci a beru to tak, že jim alespoň dávám prostor pro sebe. Cítím ale z partnerovy strany, že by si přál, aby to bylo jinak. Abych čas trávila více s nimi, abych ji měla ráda atd., jenže když to nešlo přirozeně, nechci to tlačit na sílu. Bojím se s partnerem o tom více mluvit, abych nebyla za semetriku. Nebo jí vážně jsem? Poraďte, děkuji
kiki
děti partnerů
Dobrý den, paní Doktorko.
Mám přítele asi 1rok. Ten má 5-ti letého syna a celou dobu, co ho znám se rozvádí. Nicméně se svojí bývalou partnerkou nežijí už 3 roky navíc to ona odešla od něj, kvůli jinému muži. Teď už s ním není. Bohužel ale se už přes rok snaží k mému partnerovi vrátit a poslední dobou začla manipulovat i s malým. Ten nám nedávno říkal, že mamka že říkala, že by bylo nejlepší, aby se k ní táta vrátil a byli zase rodina, nebo maluje obrázky z doby, kdy byli máma a s tátou spolu. Podle mě jsou to všechno slovy jeho matky. Dokonce se jsme se ho jednou zeptali, jestli to mamka opravdu říkala a on odpověděl, že už mu to říkala už "stokrát". Prosím svého partnera, aby s ní promluvil, ale on to pořád odkládá. Podle mě se nad tím trápí nejvíce ten malej kluk, ale samozřejmě i my všichni. Jak se v takové situaci chovat? Předem děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Karolína
děti partnerů
Dobry den.Asi před 8 lety jsem si nasla přítele.Po 2 letech jsem se k němu naštěvovala.Sam vychovává 2 deti.Dnes uz 18 dcera a 23 syn.Jenze pořad jsou na 1 místě.Chapu to,ale co mi hlava nebere je jeho dcery drze chování k němu.Na me si dovolila jen jednou kdyz jsem řešila její hubnutí praskama a zvracení.Do zprávy mi napsala v životě nebudu vypadat jako ty,tak se starej o sebe.Nemohu příteli vysvětlit,ze on je otec tak by měla poslouchat.Ale pak je vše špatně.Jen se pohadame.A druhá věc je ta,ze se u nich doma dusim.Necitim se tu doma.At dělám co chci skoro vše po me predela do všeho mi mluví. I Jidlo musí byt podle nich.Nevim si rady co s tím.Mluvit s nim o tom nejde.Proste deti a ty si stoupni do fronty.dekuji
Lenka
děti partnerů
Dobrý den.jsme s ženou 12 let a měl jsem již 3 malé syny .už v počátcích žena je neměla ráda a do ted když si je opravdu někdy chci vzít jsou už celkem velcí tak je to velký problém a pohádáme se nebot je nesnáší.Děti ji berou nedělají ji nic naschvál ale přesto je nesnese.Pokud tady nemají být tak mne miluje a máme dobrý život ale vše se změní když mají přijet enbo už tady jsou.Je podrážděná.Velmi.Jsem z toho neštastný a nevím co dělat ,hádat se enchci chci je nekdy tady ale zas to nedělá dobře v mém vztahu.Zase je mi to moc líto že tady nemůžou a pokladam se za špatného otce když jsem v této situaci a neumim nic udelat.Máme spolu dceru 11 letou která jich mela puvodne rada ale po letech kluky ji znechutila a nechce již s nimi taky být.Zatím kluci byly na ni hodní ale máma zapracovala jak je pořád hanila.Co mám prosím dělat.Svou rodinu novou miluji máme se moc rádi jinak ale děti z předešlého manželství je problém a nechce je v naší domacnosti nikdy a ja se neumim s tím srovnat
petr k.
děti partnerů
Dobrý den, s přítelem jsme spolu dva roky, on má pětiletou dcerku, která je v péči matky a bere si ji po vzájemné dohodě. Takže nemá nějak pravidelně určený čas s otcem. Vyskytl se problém s posloucháním dítěte - např.nechce si uklízet hračky, oblékat věci,které ji připravím....Další problém je s hygienickými návyky - nechce se česat, čistit si zuby, večer se jít vykoupat, téměř vždy začne brečet,ale neukápne ani slzička. To samé při jídle - říká já to jíst nebudu, přitom to ani neochutnala, matka i učitelka ve školce tvrdí,že jí všechno.Další problém je, když má jít spinkat, snažím se,aby měla nějaký pravidelný režim,ale ona mi řekne,že venku není ještě tma a začne se vztekat,že spát nepůjde...Mohla byste mi prosím poradit co s tím mám dělat? Je to dost náročné všechno opakovat tisíckrát a s ní to ani nehne? Oporu v tatínkovi nemám, ten ji všechno povolí jen,aby nebrečela, nemusíš to papat, nemusíš to dělat nebo za nějaký úplatek...Předem moc děkuji Z odpověď
Kristýna
děti partnerů
VZKAZ PRO Ch. - ohledně „nevlastního syna“ - Milá Ch., prosím, nebraňte svému partnerovi vídat syna jeho bývalé přítelkyně a respektujte jeho lásku k cizímu dítěti. Podle mne nejde o žití ve dvou rodinách, ale o skutečnou vazbu na malé dítě, které má rád. Zkuste si naopak k chlapečkovi vybudovat vztah i Vy. Vím, o čem mluvím – čtyři roky jsem žila s partnerem, kterému jsem pomáhala vychovávat jeho syna. Po rozchodu mi přišlo pochopitelné, správné i obohacující zůstat se svým „bývalým nevlastním synem“ v občasném kontaktu. A skvělé je, že to tak cítil i můj ex-partner i jeho nová partnerka. Vídáme se a telefonujeme si stále a já toho malého kluka pořád vnímám jako součást sebe, své rodiny. A, promiňte mi tu upřímnost, výraz „nechci do ní tahat kluka jeho bývalé partnerky“ je zbytečně silný. Vždyť pokud by se vám narodilo dítě, bylo by jistě rádo za staršího brášku, ne?
Lidka
děti partnerů
Během rozvodu jsem si našla nového partnera a postupně odstřihla vše, co mého bývalého připomínalo. S novým partnerem jsem byla šťastná, ale neustále nám to kazí hádky ohledně syna jeho bývalé přítelkyně. Přistěhoval se k ní, když mu byl rok a půl a žili spolu 4 roky. Neustále ho chce vídat a nemůže se od něj odtrhnout. Ráda bych jednou vlastní rodinu, ale nechci do ní tahat kluka jeho bývalé partnerky. On je na něm ale zcela závislý a chce s ním dělat všechno jako v době, kdy byly partneři. V podstatě mám dojem, že žije ve dvou rodinách. Ve chvíli, kdy začnu protestovat, tak se akorát pohádáme a často se mnou nemluví. Toto téma je tabu. Připadám si odstrčená na druhou kolej. Má toto nějaké řešení?
Ch.
děti partnerů
Dobrý den. Je mi 22 let a už 2 roky žiju s přítelem (30) který má šestiletou dceru – vídá se s ní na víkend co 14 dní. Jeho dceru Ninu znám od malička a vždy jsem jí měla ráda. Přítel mi ale zakázal cokoliv Nině zakazovat či jí okřiknout a od té doby si s ní nerozumím. Když přítel musí do práce s Ninou vycházíme skvěle. Jen co se přítel vrátí Nina chce vše dělat s tatínkem sama se ani nenají chce hned tablet a už jí žádná jiná hračka nezajímá. Cokoliv není dle jejího, řeší to pláčem (jen se mnou nebrečí skoro vůbec). Když jsme všichni spolu, jsem nervózní, naštvaná na přítele, odstrkuji ho a s Ninou se nebavím, neb ona dělá, že neslyší, a naopak mi skáče do řeči, když chci mluvit s přítelem. Jsem na přítele čím dál naštvanější, obviňuji ho z toho, že se chová jako hlupák, když si nechává od dcery rozkazovat, a dělá hlupáka i z ní, když ta v jeho přítomnosti tvrdí, že nic neumí, aby všechno dělal tatínek s ní. Dneska bych už byla nejraději, kdyby sem Ninu vůbec nevodil.
Nikola
děti partnerů
DOBRY DEN,ZIJEM SE STARSIM PARTNERE UZ NIEKOLKO ROKOM.PARTNER JE O HODNE STARSI AKO JA ALE KLAPE NAM TO.Jirka,muj muz,ma dospelu dceru,Moniku.Vedela som uz od zaciatku vstahu ,ze ma dieta ,v te dobe ked sme sa dali dohromady uz bola dospela a JIrka s jeji mamou nebil uz 4 roky. Ze zaciatku k nam Monika jezdila na navstevi aj ze svojim pPriatelom,s ktorym neskor aj otehotnela.Mala som za to ,ze budu spolu ,zit v LIberci,gde sa s mamou odstahovali po roschodu s s mojim Jirkom. S tym ze sa budeme nadalej navstevovat,Neskor ked Monika porodila,tak bydlela u svojej matky,ale kedze,mam od nej pozadovala aby sa sapajala do domacich praci a neskor ked bude mala starsia aby nastupila do praca a prispievala na domacnost sa Monika pobalila a od matky odysla.Ze samotnej jej bude lip.Pretoze mladej dame sa udajne nelibilo ze sa jej vlastni mama od nej neco vyzadovala.Monika zistila ze bydlet sama s miminem na krku neni zase az tak lachke,otec jejiho dotete ju nechal pretoze dieta nechcel,co jej oznamil na zaciatku ich vstahu a tvrdil o ni ze udajne v dobe ked mali problemi ve vstahu,vynechala antikoncepci dufala ze otehotni a ditetem si ho udrzi. KEd Monika zistila ,ze to sma nezvladne,myslim peci o domacnost a male dite,sama.Tak sa nastahovala k nam ,teda lepsie napisane k tatinkovi.NIc se nedelo,je to jeho dcera a navzdy nou zostane,ja som proti tomi nic nemala precoo aj,bola som rada ze je u na,aspon som si s kym mala popovydat a mala aspon ozivila nase zivoty.Podotykam ze proti Monike nic nemam ani som proti nej nigdy nebrojila,ale zacala vyvadet.Furt na mne donasela Jirkovi,vymyslala si na mna veci ktore by som ja nigdy neudelala,napriklad ze som mala hodne chlastat ked nebol doma ale v praci,ze veci ktore mu zmizli som mala ukradnut ja pritom sa po case zistilo ze ich vtzala ona.Popritom udajne ked bola dite odnasela veci z baraku a kupovla si za ne kaamarady.Furt sa jej nieco nepaci,na nieco si neustale stazuje,popritom doma neudela nic,neuklidi a navari jen jen ked sa jej to hodi tak jednou za mesiac.Neprispeje na domacnost ani korunou ani na inkaso a ani na stravu.JIdlo kupi ,ale jeno obcas tak ak za mesiac kupi neco za 500 tak je to moc a ete vycita ze to kupila....nechapem ju ved ked mi nakupime aj ona s toho ma....ja varim minimalne 4 krat do tyzdna a pokazde sa naji a aj mala. DObre ze zacatku som jej chtela pomoct bolo mi jej luto,bola sama na diet.Ale potom ked mala moznost nastupit do dobre platej prace a malu by som jej pohlidala,za to by som nic nechtela takk,jela n smenu jen jednou za cas ked sa jej chtelo.TAgze co delam spatne mala by som ja nejak zmenit prisstup aby sa ona chovala lip...predsa ja za nu porad uklidzim,varim a mam s toho sj ona ...ja prispievam na domacnost oa nie a ked ma peniaze tak minie napriklad kupila si auto,novy telefon obrovsku televizi,,furt nejake znackove oblecenie e to nehovorimkolikrat som jej pohidala malu ked chcela ist von,po kzde je to stejne ja idme vonku je na chvili pohlidaaal by si mi malu,nechcem aby nastydla vonku je hnustne.ody odpoledne a pritaihne rani ve 4.00.co mam delat aby so jeji chovani ke mne zmenilo je chyba ve mne ,,,comam delat inak...dakujem za radu
.
mirka
děti partnerů
Prošla jsem si očistcem. Výčitky, že jsem zničila rodinu a vyhnala tátu jsem ani nepočítala. A k tomu problémy s prospěchem, s chováním a další. Až zpětně mi naplno došlo, co pro kluky taťka znamenal. Nakonec se to zvládlo díky pomoci mých rodičů a najmě díky tomu, že exmanžel měl ještě ze svobodných časů menší byt asi čtvrt hodiny jízdy busem. Mohou se s ním vídat, kdy chtějí a jak chtějí. Snad přijali myšlenku, že nenastal konec světa, že dál mají mámu i tátu, kteří je mají rádi i když už nejsme rodina.
Problém ovšem znovu vzkypěl před asi třemi měsíci, když jsem zkusila nadhodit otázku nového partnera. Oba kluci se brutálně zašprajcovali, že nikoho cizího v baráku nechtějí. Že kdybych nebyla ......, tak tam pořád mohli mít tátu. Že jinak půjdou na soud a budou chtít k tátovi definitivně. Docela jsem zírala, jak má ten starší už tohle vypátrané. Věci se od té doby nepohnuly ani o píď. Nic nezabírá. Navíc mají podporu mých vlastních rodičů, kteří mi rozbití rodiny úplně neodpustili. Dočetla jsem se, že období mezi 8. a 13. rokem věku je pro příchod nového partnera nejhorší a že se to vůbec nemusí podařit. Že jej zkrátka nepřijmou. Přítel je zatím v pohodě. Že jim musíme dát čas. Jenže já mám strach, že to nevyjde a nakonec skončím bez manžela i bez přítele. Nevím co dál.
Petra
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat na problémy spojené s příchodem nového partnera k dětem. Mám něco přes rok od rozvodu. Ten jsem, musím se přiznat, zavinila do značné míry já. Abych věc trochu vysvětlila. Manžel byl starší skoro o 11 let. Nikdy to nebyl problém, ale když mu bylo pár let přes 40, začalo se to mezi námi zhoršovat po sexuální stránce. Vím, že když chlapovi pomalu táhne na 50 a má kupu starostí, že už to nebude jako zamlada, ale já ještě usychat nechtěla. V práci přeskočila jiskra mezi mnou a jedním novým kolegou. Myslela jsem, že to nějak zvládnu, ale nedala jsem to a skončilo to nakonec rozvodem.
Tady bych si dovolila maličký apel na všechny, kdo jsou podobné situaci. Zatraceně dobře važte, co děláte. Rozhodně nespoléhejte na nějaké zkazky o tom, že když je dětem kolem 10 a více, že už jsou rozumné, pochopí to a zvládnou. A že budou všichni happy. Nepochopí a nezvládnou. Zejména pokud máte kluky, kde jeden je v pubertě a druhý těsně před. pokrač.
Petra
děti partnerů
Dobri deň pani doktorka chcem poprosiť o radu som z partnerom už13 rokou a z prveho manťelstva mam dvoch chlapcou 24a 21 rokou s priatelom mame 9 ročnu dcerku mam problem s chlapcami robia problemi starši holdoval drogam ale je teraz ok žije z mojou maminkou a chodi do prace plati jej najom ale nevie si udržať peniaze to ej problem u neho priatel ho nechce doma za to čo stvaral ked bol snami a bral drogi.Udruheho syna su dlhi problem z kamaradami stale ich počova a nechodil do prace takže bude mať exekuciu zamestnal sa až teraz moc bi som im chcela pomocť aspoň trocha abi sa normalne zamestnal ale moj partner mi povedal že on cucim pomahať nebude a chce abi odišiel aj tento syn od nas on ich už ma plne zubi ja ich lubim moc a ked sa na nich vykašlem aj ja čo budu robiť ani jejich otec nikdy nechcel pomocť že on nanich platil ja viem že mam dcerku ale naozaj chcem pokoj a nie počuvať dookola to iste akych mam synou a kedy odlezie .Chcem abi mala pokoj aj dcera chcem odisť abi bol klud dakujem
žaneta
děti partnerů
Dobrý den, prosím o radu. Je mi 44 let a mám o 8 let staršího partnera. Jsme spolu 3 roky a všechno je moc hezké. Jen jednu věc nedokážeme vyřešit a proto se obracím na Vás. Mám dvě dospělé dcery, šikovné, obě studují vysokou školu, chodí na brigády, umí se chovat. Partner má 12 - letou holčinu. 14 dní je holčička u matky a týden u otce (mého partnera) ve střídavé péči. Plánovali jsem si, jak se spolu sestěhujeme a budeme jedna velká rodina, ale bohužel já to nedokážu. Opravdu jsem se snažila, ale partnerova dcera je nevychovaná, matka na ní nemá žádné nároky, pořád si jen hraje na mobilu a na počítači a když jí řeknu, ať to vypne, odpoví mi slovy "ty nejsi moje máma", tak mi neporoučej. V tu chvíli na ní začne partner křičet a domácí pohoda je pryč. Ustoupila jsem tedy od našeho společného bydlení a žijeme každý sám. Může takhle náš vztah pokračovat dál? Jak dlouho ještě, 10 let budeme žít odděleně? Holčička se nezmění, to vím, bohužel znám její matku. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Lenka
děti partnerů
dobry den, jsme 50(ja) a 61 pritelkyne, oba sportovne zalozeni, ve vsem si vyhovujici, ovsem do naseho vztahu vyraznou merou zasahuji deti pritelkyne, ktere jaksi vedle ni nechteji zadneho chlapa.A davaji to naramne najevo, kazdy vikend se objednavaji na obed, neni den, neni noc kdyby telefon nevyzvanel i ve 2 rano, bohuzel pritelkyne to toleruje, me to rozhodne vadi.Bylo nescetne situaci kdy jsme byly jiz pripraveni jet sportovat, ale zavolal synecek a vse bylo jinak, chapu ze rodina ma byt na 1.miste, dle meho ale u nas dochazi ke zneuzivani dobroty, coz jednou i pritelkyne priznala.Posledni vikend byl temer hororovej, delam v PLzni, prijel jsem, na vikend domu, a hned ve 3rano klice ve dverich, pak me budi ze musim vstavat jelikoz synecek prijde na snidani, v nedeli opet budicek v 7 jelikoz ma opet neco privezt, a kdyz jsem odjizdel prijel jako naschval o hodinu drive nez mel.....nevim si rady co delat, spatnej jsem ja a deticky jsou deticky....dekuji za radu
Tibor
děti partnerů
Dobrý den,

jsem ve vztahu 12 let, z toho jeden a půl roku jako manželé, můj manžel se mnou vychovává jednoho syna z předchozího vztahu od jeho dva a půl roku. Spolu máme ještě jedno dítě, které letos nastoupilo do první třídy. Manžel mi často vytýká, že se zastávám neustále staršího syna. Podotýkám, že syn je talentovaný na sport, je velice inteligentní, nicméně druhé dítě má problémy ve škole, neustále zlobí, ale manžel na to nereaguje, že prý je malinký, proto zlobí, nevím si s tím rady, Neustále je u nás kvůli tomu doma křik a neustále hádky, Dokonce na třídních schůzkách staršího paní učitelky vychvalovaly a chlap nechápal proč, a když učitelka o mladším řekla, že zlobí, tak byl na ni hrozně naštvaný. děkukji za radu
Katarína Mitanová
děti partnerů
Mám dva roky priateľa. Obidvaja máme dospelé deti. Deti partnera majú 30 a 20 rokov Moje deti sú s naším vzťahom v pohode. Partnerove deti ma nenávidia,a robia zo života peklo Manipulujú svojho otca a ten je medzi dvomi mlynským kameňmi. Každý máme svoje bývanie ale mám u priateľa kopec vecí. niekdy som tam aj celý týždeň. Keď domov prídu jeho dospelé deti atmosféra hrozná na zadusenie. Ohovárajú ma kde môžu. a robia napriek. Ako sa riešiť tuto situáciu. s partnerom sa lubime a chceme byť spolu. Ale ja už nevládzem riešiť tieto situácie. vo svojom veku chcem byť spokojná a šťastná.. Ako to vysvetliť aj partnerovi aby to chápal nie ako útok na jeho dospelé deti.. aj keď o tomto všetkom vie, nevie zaujať stanovisko..
Ingrid
děti partnerů
pokračování: moje otázka je, jak se postavit k jeho chování vůči všem třem dětem a jak si zachovat harmonii, která dřív byla u nás absolutně automatická. Děkuji
Markéta
děti partnerů
Dobrý den,
je mi 50 let, jsem 3 roky rozvedená a nyní žiji rok ve společné domácnosti s novým partnerem. Mám 12ti letého syna a on dva 14tileté syny. Můj syn je opravdu náročné dítě, byli jsme i na psych.vyšetření, problémy má jak ve škole s kázní a pozorností, tak doma s úklidem i s dodržováním pravidel. Zdá se mi nezvladatelný. Vím, že jsem na něho slabá, ale opravdu se snažím z něj vychovat, fungujícího člověka. I přítel se snažil... z počátku. Teď už nemá prý sílu a situace u nás doma se vyhrocuje. Na mého syna je místy až zlý, což mnohdy chápu, ale jako matku mě to bolí. Jelikož však vím, že já sama ho nezvládám, držím se raději stranou. Na druhou stranu vidím, jak svoje děti rozmazluje a směje se tomu, za co můj syn má tresty. A to je důvod proč na jeho děti začínám pohlížet trochu nevraživě. Doma začíná být nevlídno, přítel nás dva vynechává z dříve společných aktivit a já mám strach o náš vztah i když vím, že se stále ještě milujeme.
Markéta