Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

2.část..Milenka je o rok mladší než já, podobný typ jako já.Má smůlu na chlapy, prý. Po měsíci jsem zjistila, že to s ní neukončil a dokonce, že spolu spí. Dcera ji napsala zprávu, která ji urazila a s manželem se rozešla, prý. Manžel mi pak tvrdil, že uz to definitivně skončilo a stále tvrdil, že s ní nespal. Já jsem však vyslechla rozhovor, kde jsem se vše dozvěděla a vmetla mu to do tváře. Přiznal se, řekl, ze to nemohl ukoncit, protože uz mezi nimi zacalo neco vznikat. Ona naštěstí odešla do jiné práce. Vypadá to, že to fakt skončilo.Mne zlomil srdce a já teď nevim co dělat, říká jak mne miluje, do konce života chce jen mne.. Snaží se, ale tim, že mi lhal a hrál se mnou divadlo šťastného páru a přitom s ní začal spát mne bolí a nevěřím mu ty jeho řeči. Miluji ho, byl můj první a jediný, a já jeho do té milenky. Chci být zase šťastná, ale co když jsem mu jen zbyla, trápí mne to a bojím se, chci manželství zachránit, ale mám strach a důvěra je pryč. Kdy to přestane bolet.

Před rokem se manžel změnil, zhubl 20kg,začal o sebe pečovat, unavovalo ho doma něco řešit, začal se oblékat jako mladík. Nějakou domu jsme spali odděleně, abychon se nerušili, manžel chodil do práce dřív, chodil dříve spát, ale nic jineho se mezi nami nezměnilo. Když jsem mu navrhovala společné spaní v ložnice, řekl, že už si zvykl a že by mne rušil chrápáním atd... Před půl rokem jsem zjistila že má milenku. Je nám 47,45let,jsme spolu 28let,4 děti, nejm. 12.Prý to nic nebylo, jen si psali, je to jeho kolegyně. Zjistila jsem to, tak, že byl stále na mobilu, bral si ho do koupelny, na wc.. zahesloval si ho. Chodil do práce o 30minut dřív, prý si před prací s kolegy dá kafe a cigaretu. Jinak se nic nezměnilo. Prý spolu nespali a ukončí to.Náš vztah se změnil, vrátil se do ložnice, sex byl skvělý, častější, trávili jsme vice času spolu, chodili na procházky, vyznávali si lásku. Řekl, že myslel, že o něj už nestojim a ona mu říkala komplimenty, byla milá a neměla to v životě lehké.

Dobry den,
pred nekolika mesici jsem Vam psala, ze jsem zjistila, ze je mi manzel neverny, ze to zacalo jeste kdyz jsem byla tehotna.
Nevydrzela jsem to a vcera jsem mu rekla, ze to vim. Zase mlzil, ze s ni skoro nic nema, kdyz jsem ho konfrontovala s jasnym dukazem, zacal to omlouvat tim, ze se nejedna o vztah, ze je to jen ulet, ze to pro nej nic neznamena, ze to hned ukonci atd. Rekla jsem mu, ze pro me to ale znamena hodne, byla jsem tehotna, ted mame male mimi a on mi lze a podvadi me. Moje jiz tak posramocena duvera je pryc, rekla jsem mu, ze uz takhle zit nemuzu, ze se klidne rozvedu, ze uz nechci, aby ze me delal dal pitomce, ze si muze za ni klidne jit... zacal mi tvrdit, ze se rozvest nemuzem, kdyz mame dceru.... Nevim, co si mam o tom myslet... nevim, co mam delat dal. Nedokazi si predstavit, ze mu zase odpustim. Ted mame tichou domacnost, resim s nim jen veci okolo dcery, jinak funguju jako pred tim, ma navareno, svacinu nachystanou, ale nebavime se spolu. Vcera mi napsal, ze s tou dotycnou uz nema nic spolecneho. Ja jsem mu jen odpovedala, ze nechci nic slyset, ze je to jeho zivot, at si s nim nalozi jak uzna za vhodny, ze jsem pochopila, ze jsem pro nej nic neznamenala. Pry to neni pravda. To bylo vsechno, vic to nerozebirame, ale ja se dusim, potrebuji to nejak vyresit, potrebovala bych radu, co delat. mame 5mesicni dceru a hypoteku... predem moc dekuji Petra P.

Dobrý den
Prosím o radu manžel tehdy 40 mi byl poprvé v lázních nevěrný s 30. letou.Přišla jsem na to z dopisů po 20. letech manželství.I po lázních po dobu nejméně 2. let vztah přetrvával.Z dopisů patrné že šlo o lásku a o sex.
Máme 2 syny.Já jsem mu byla po celou dobu věrná.
Jsme spolu 37. let a žádná krize mezi náma nebyla.
Nevím jak se s tímto mám vyrovnat a žít.Velmi mě to zasáhlo a nedokážu mu odpustit.

Dobrý den
Prosím o radu zjistla jsem že mi byl manžel tehdy 30. let nevěrný v lázních s mladší vdanou 30. letou.
Zjištění bylo teď až po dl. 20. letech z dopisů.
Nevím jak se s tím vyrovnat.Nebyla nikdy manželská krize.Máme 2. syny.
Já mu byla po celou dobu věrná, a jemu bohužel věřila.Nyní mu je 60. let mě 56. let.Do teď se mi nepřiznal s nevěrou a já mu to nechci sdělit neboť zdravotní stav byl v nemocnici je po operacích, tedy aby se mu nepřítížilo, přesto že mi tak moc ublížil.

Dobrý den paní Douchová,žiji přes 25let ve spokojeném až šťastném manželství.Okolí to vidí ještě o něco lépe.Problém je v tom,že i když mě manžel miluje tak má občas milenku/jsou tam i dlouhodobější vztahy/.Nikdy by to nepřiznal a v rozhovoru na toto téma dá se říct zuří.Vím ,že toho nikdy nenechá,já od něj nikdy neodejdu a tak hledám způsob jak se netrápit.Poradíte ? Mě připadá jako dobrý nápad se chovat jako on.Pak bych to tak neprožívala,žískala bych nad nevěrou nadhled /tedy asi/ a problém s tím nemám. Co myslíte. Děkuji za odpověď. Šárka

Dobrý den,chtěla jsem požádat o radu-manželé jsme 22let a máme dnes už velké 2 syny!Asi před půl rokem jsem přišla manželovi na nevěru,poslala jsem ho pryč a hned druhý den psal,že chce zpátky,že o nás nechce přijít,tak jsem ho vzala zpět!Chvíli vše vypadalo ok,po pár týdnech jsem opět z něho cítila,že se něco děje a po dvou a půl měsících mi jen tak mimochodem sdělil a to ještě do telefonu,že odchází!Tak jsem mu sbalila věci,požádala ho o klíče a ať jde.Týden uběhl a manžel chtěl opět domů,nakonec jsem ho vzala,protože ho i přesto mám ráda a něco jsme spolu vybudovali a prožili.S paní vše teda ukončil,jenže byl do ní zamilovaný a myslím,že jí má pořád v hlavě a bojuje s tím-sám to přiznal,když jsem se zeptala řekl,že prý mu mám dát čas! Nevím zda na ní někdy dokáže zapomenout a vyhnat z hlavy ven.Chci teda poradit jestli má cenu čekat a doufat,že na ní zapomene nebo co mám dělat já!Snažím se o tom nemluvit,ale to nevím jestli není špatně,fakt nevím co mám dělat a co bude dále.
Děkuji

na jakoukoliv otázku vůbec neumí odpovědět nebo něco zamumlá a nejde jí rozumět. Každou chvíli poslouchám, že spolu mají krizi, ale ne kvůli vážným věcem, ale kvůli nesmyslům. Že nezareagoval na její komentář na facebooku,, pohádají se, kvůli rozdílnému názoru. Taky jsem si všimla, že od té doby, co je s ní hodně zhubnul. Jeho kamarád řekl, že si za všechno může sám a jenom utíká před zodpovědností. Chtěla bych ho k ní dokopat, ale nevím, co dělat první. Pohrozit mu rozvodem nebo si to jít s tím děckem vyříkat? A pokud ano, tak jak? Z očí do očí nebo písemně? Kamarádka mi řekla, že čeho se bojím, že ona přece pro mě není žádná konkurence. Jenže co má ona, co já nemám a co mu vlastně může nabídnout?

Dobrý den,
je mi 30 a mému manželovi 35. Chtěli jsme spolu mít děti a to byl důvod, proč jsme se taky vzali. Nedávno jsem ale zjistila, že mě začal podvádět a ještě ke všemu s holkou, která má 20. Nikdo z našich přátel to vůbec nechápe. Mají mě za inteligentní, normální ženskou, manžela měli rovněž za inteligentního a správného, ale teď všichni jenom nechápavě kroutí hlavou a ptají se mně, jestli mu náhodou nepřeskočilo, když se spustil s takovým děckem. A já vůbec nevím, co jim mám na to říct a ani, co mám dělat. Pořád ho miluju, ale on se vedle ní začal chovat úplně trapně. Zřejmě se jí snaží ve všem vyrovnat, ale všichni se mu smějí a jeho nejlepší kamarád už mu promluvil do duše, že, jestli si náhodou neuvědomuje, kolik mu je. Ne, asi neuvědomuje, protože ji pořád všude tahá a nechápe, že na ni nikdo není zvědavý a nechce s ní mít nic společného. Přitom, co na ní vůbec vidí? Za celou dobu, co je s ní se ani jednou nezasmál. Ona se směje neustále, ani neví čemu, neumí se vyjadřovat

3)nikam ho už neposílat a neřešit a dělat zkrátka to, co mě baví. To že ji miluje a miluje i mě, tak s tím jsem smířená, ale jsou chvíle, že mi vadí být ta další. Podle psychologa je teď jejich láska v klinické smrti a z 10 jsou na 4 a že je důležité neprobírat nic o jeho vztahu s ní a nic neoživovat. Chci to takto zkusit a snad vydržím, protože posílání manžela tam pro mě byla částečně úleva a vím, že budu schopna fungovat i bez něj, ale stále ho moc miluji a rodina je přednější, proto chci vše ustát. Myslím, že nyní jsem v opravdové pohodě neřešit, netlačit a věřit mu, že to skončí a zkrátka si užívat společné chvíle, které tráví stále s námi a nebo s přáteli. Co si o tom myslíte? Má náš vztah šanci? Obávám se, že ona je čekatelka bude stále doufat a věřit, že nás snad opustí. Děkuji