Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobrý den, ex přítelkyně se se mnou po roce rozešla. Nedokázali řešit problémy a komunikovat. Při rozchodu jsme si vše vyjasnili, bohužel až když byl konec. Já ji ubližoval, po rozchodu s ní jsem zjistil že jsem to dělal z bloku z rozvodu mých rodičů v minulosti, že si z toho mám vzít ponaučení jaký být nemám a nechci. Myslím, že to zvládnu, ale expřítelkyni je to už jedno. Nezajímá ji to a nechce se v tom hrabat. Nicméně přítelkyně už se mnou být nechce.(už jsme se rozešli v minulosti).Teď je konec a já přemýšlím nad tím, jestli ji mám dát čas a poté zkusit o záchranu, nebo to už nechat být. Dozvěděl jsem se od ní (po pár dnech), že mi nevěří, že ani nechce abych cokoliv napravoval, že se mám klidně napravit ale nemám s ní už dále počítat. Prý je najednou beze mě šťastná, nemyslí na mě a nechybím ji. Není to jen momentálně v její hlavě? Přitom mi řekla, že kvůli toho byla u psychologa, že to nese špatně, ale chová se jako by jí to vůbec nebolelo(nechápu), začala trávit čas a klukem kterého skoro nezná, prý ho nemá ráda, jen si rozumí a rádi spolu tráví čas. Není to jen nějaká dočasná kompenzace za mě a nemůže si časem uvědomit jak to vlastně je? (nějaká fáze). Není možnost, že by si časem řekla „co když opravdu na sobě pracuje a šlo by to?“. Nejdříve chci napravit sebe a potom nás, ale nechce být se mnou v kontaktu, nejsme ze stejného města takže nevím jak dál, strašně nerad bych ji ztratil. Co mám dělat prosím?

Dobrý den paní doktorko, s mou přítelkyní jsme byli 5 let a měli jsem k sobě silné pouto a milovali jsme se. Mě je 35 let a jí 28 let, poslední 3 roky jsme spolu bydleli a plánovali jsme spolu rodinu a dům, který jsem před rokem koupil k rekonstrukci. Máme společné zájmy a shodný obor ve, kterém pracujeme. Přes vysoké pracovní nasazení, jsme přestali za poslední rok komunikovat. Přes snahu trávit spolu volné chvíle, jsem neměl čas já nebo zase nemohla přítelkyně. Pokud jsme se šli oba bavit tak, každý se svými známými a v jiné dny. Zkrátka jsme se míjeli. Opakovala mi, že chce dostat svůj prostor, musím podotknout, že jsme bydleli i v malém bytě a chtěli jsme větší bydlení. Události nabraly rychlý spád a před 2 měsíci, jsem se odstěhoval s tím, že si prostor vytvoříme a za nějaký čas si promluvíme, zda se k sobě vrátíme. Po odstěhování mi psala, že ji chybím, ale já na to nereagoval a spíše jsem ji vyčítal, že prostor má tet má a že by nám pomohlo, kdybychom si nepsali, opět jsem hodně pracoval a abych na to nemusel myslet a neužíralo mě to. Před týdnem jsem se vrátil z krátké 3 denní dovolené, kde jsem měl možnost vypnout a všechno se mi to rozleželo a moc mi chybí. Jel jsem za ní a otevřeně jsme si promluvili, navrhl jsem jí, že se k sobě nebudeme stěhovat a že postupně budeme na sobě pracovat, abych se zase k sobě vrátil. Nicméně za poslední tři týdny, dostala vysněnou nabídku povýšení ve své práci a upnula se na práci a nechce se vracet k tomu, co bylo. Komunikujeme spolu a nechce mi ani nic slibovat neví co bude a práce je tet pro ní vším. Říká, že je tet spokojená a nechce zažívat jiný tlak než z práce. Říká, že bych se měl soustředit tet na sebe a do budoucna se uvidí, že by to mělo mít volný průběh. Co si mám o tom, myslet, nátlak by byla ta největší chyba, kterou bych mohl tet udělat. Poradte prosím jak postupovat…nechci ji ztratit a cítím, že ona by taky chtěla dát tomu šanci, ale tet je pro ní důležitá ta práce a nic jiného

Dobrý den, žádám o radu. S přítelem jsem byla 2.5 roku než nastal konec. Před půl rokem mě kamarád požádal o moje nahé fotky a já byla tak hloupá, že jsem mu je poslala. Litovala jsem toho hned jak jsem to odeslala, ale už bylo bohužel pozdě to vrátit zpět. Příteli jsem to řekla asi po měsíci pač jsem nemohla vydržet tu bolest na svém srdíčku. Domluva byla taková, že se o tom bavit nebudeme, ale mrzelo nás to oba. Od doby co jsem poslala fotky jsem si s kamarádem psala jednou za nějaký čas, ale nic vážného a opravdu jen psala. K příteli jsem se chovala hrozně, byla jsem nepříjemná a hrubá i když mi splnil vše co mi na očích viděl. Myslela jsem, že moje chování k němu se mění z důvodu, že bych mohla mít ráda toho kamaráda. A tak jsem řekla, že pro oba bude lepší když to ukončíme. Teď jsem sama a nepíšu si s nikým jiným než s kamarádkou a teď už ex přítelem. Nepíšeme si denně, ale když mi napíše jsem šťastná jako blecha. Uvědomila jsem si, že ho nadevše miluji a chybí mi. Chci ho zpět.

Ješte chci napsat paní doktorko, k tomu dotazu s pokračováním, jsme se od hádky s jeho rodiči, kdy měli něco na něj a já to vyřešila, tak jsme se neviděli, asi čtrnact dní, psal mi i že mě potřebuje ať za ním přijedu, ale já nejela .. Přijela jsem až po čtrnact dnech, kdy bylo všechno ok, als pak najednou nastala ta chvíle, kdy mi řekl, ať jedu domů, že potřebuje být sám .. Po třech snech požádal o pauzu a po týdnu, kdy jsem na něj udeřila, mě napsal, že je konec, že nemůže jít už dál. A poltočování už jsem vám psala, pod jménem Ema 1

Pokračování .. Takže přišel a já se snažila být nad věci .. Mluvili jsme spolu co je nového a tak, bylo to tak normální a krásný. Pak jsem ho požádala ať mi to vysvětlí, tak mi pomohl s věcma a že se půjdem projít .. Řekl mi, že se trápil už v poslední době mi nedokázal vracet tu lásku a že ho trápilo, že to vyprchalo . no pak mě doprovodil k autu a když jsem mu navrhla, že můžem být kamarádi s výhodama, usmíval se a że je to hezký ode mě, ale že ne, že ať hlavně prý neudelám hloupost a nespím s nějakým blbcem. Vím, že je teď opravdu konec a co myslíte, může se to mezi náma znovu spravit ?

Dobrý den paní doktorko, ráda bych se Vás zeptala na Váš pohled mé situace. Přítel se se mnou rozešel, že prý to v něm zhaslo, že už mě nedokáže dál dělat šťastnou, že to prý mnou není, ať si to nevyčítám, ale že už nemůže dál. Navrhoval mi, že budem kamarádi, že se semnou chce dál vídat. Prvně jsem řekla, že jo, ale pak jsem mu napsala, že to fyzicky není možný, že bych si od toho něco slibovala a že pokud si máme každý jít svou cestoz, tak že ať už mi napíše. Uplynulo skoro čtrnáct dní, já trávila spoustu času na fcb tak jsem si ho deaktivovala a on si myslel, že jsem si ho smazala. Tak jsem mu to vysvětlila a psala jsem mu ať pozdravuje sestřičku a tak, psali jsme si hezky .. V pohodě. Pak jsen mu psala jestli by nešel ven a on, že nemůže, že se třeba potkáme o víkendu a tak.. Každopádně jsem tam pak jela, v domnění, že už jede do práce. Potkala jsem se tam s jeho mamkou, byla smutná z toho, tak jsem si o tom popovídali a pak jsem šla balit. Najednou přišel a tak jsem se snažila

Dobrý den,byla jsem s přítelem 3 roky,s tím že mě dvakrát opustil,rozchody inicioval vždy prostřednictvím zprávy,ale po 2-3 měsících se vracel,udržoval nit mezi námi,po předešlém návratu se přiznal,že měl hned po mě nový vztah,který ale nevyšel a tak se chce se mnou kamarádit,nemohla jsem...chtěl další šanci.Vydrželo mu to rok a ve stejný měsíc jako mě vždy opouští,mě opustil znovu, prý na něj dolehlo,co v poslední době zažil a má stejný pocit,co měl před rokem,psal že z toho má strach, nakonec jsem mu i já napsala: '' že nemám dojem, že náš vztah někam směřuje'', odepsal ''že má stejný pocit'', napsala jsem mu ať klidně jde, odepsal mi na to jen: ''dobře''. Po rozchodu se chtěl ještě sejít, ale abych na něj čekala než se uráčí přijet další 4-5 dnů. Tak jsem s ním odřízla komunikaci. Vztah vypadal TAKHLE: vídali jsme se 1-2 x do týdne, někdy i déle, posunout ho nechtěl, společnou budoucnost viděl tak, že mě chce mít na blízku,dávala jsem mu volnost, nic mu nevyčítala, nehlídala ho. - otázka upravena poradcem

Dobrý den,před 5 týdny jsme se s přítele rozešli po ročním vztahu.Rozchod byl z jeho strany,prý ke mně už necítil to co dřív.Pár dní po rozchodu mě kontaktoval a od té doby jsme byli dá se říct v každodenním kontaktu,dokonce jsme si byli i dvakrát sednout na kafe a jednou jsme byli v kině.Problém je v tom,že já k němu pořád něco cítím a strašně bych se chtěla vrátit On mi ovšem píše,že o to už nestojí.Během tich 5 týdnů jsem si i párkrát psali věcí se sexuální tématikou,které si přátelé opravdu nepíší.Dokonce padlo i téma,že kdybychom se dali dohromady,tak by se za 4 měsíce opět konal rozchod,protože se stěhuje do Prahy,což ale není daleko,jelikož ted bydlíme v Plzni.Momentální stav je takový,že jsme si řekli,že na nějaký čas nebudeme v kontaktu,takže na sociálních sítích jsme bloknutí.Já bych se ovšem opravdu dala ráda zpátky dohromady a nevím si rady.Je mi jasné,že ho nemůžu do ničeho nutit.Ale myslíte si, že je možné, že by to ještě šlo?Mám mu dát čas a počkat jestli se sám ozve?

Dobrý den, je mi 19 let. Měla jsem přítele, kterému je 24 let. Byli jsme spolu rok a půl. Vídali jsme se každý víkend, vše bylo super a klapalo nám to. Rozešla jsem se s ním v listopadu 2016. Důvod byl ten, že jsme se pořád hádali a já mu pořád v nečem nevěřila ale to je moje povaha. Rozchod došel do takové fáze že jsme se navzájem všude zablokovali, ani jeden jsme o sobě nevěděli, už jsme si totiž nadávali dost ošklivě. Moji rodiče ho od té doby nenávidí a jeho mě taky. Od února 2017 jsem měla přítele 3 měsíce, háček je v tom že jsem k němu nic necítila a pořád myslím na mého EX. Teď si píšeme normálně dokážu si představit i to že by jsme to možná zkusili znova ale bojím se reakce mích rodičů, nerada bych je zklamala. Hrozně mi chybí a já jemu taky. Nevím co s tím mám dělat. Děkuji

Dobrý deň, chcel by som sa opýtať, ako sa vyrovnať s rozchodom s priateľkov. Boli sme mladý pár, kt bol spolu 3r. No potom sa somnov rozišla, z dôvodu že som si ju nevážil, a nevenoval som jej dostatočnu pozornosť, a zaujímal sa o iné. Teraz prešla určitá doba, a nikdy som si tak rozchod medzi nami neuvedomoval, až dokím si nenašla iného, a namňa to všetko doľahlo. Ako veľmi mi nanej záležalo, a ako veľmi chcem byť s ňou, no ona tvrdý že už nic necíti, a ja neviem, či sa mám snažiť si ju získať späť a dokázať jej že som sa poučil z vlastných chýb, alebo ukončiť všetok kontakt, a snažiť sa na ňu zabudnuť. Ďakujem za radu.