Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

archiv
A vyrazila bych s dcerou (tou vlastni) nekam na delsi dovolenou - at si ti dva zavzpominaji, jak se jim driv v neporadku zilo... mozna by jim mohlo i samo neco dojit... J.
P. S.
archiv
jsem strasne zvedava, co na nasi debatu rekne pani doktorka! Ja myslim, ze vas manzel je do jiste miry zasadovy - co delal 18 let, nemuze najednou zmenit. Jeho dcera toho zneuziva, navic jste pro ni vetrelec, co ji sebral tatu, kteryho mela do te doby jen sama pro sebe :o( Ale od neho neni vubec fer, ze na vas prehodil zahlazovani stop po dceri, coz driv delal on... Jsem asi ponekud radikalni, ale tim padem bych ho v tom nechala koupat taky: "Splachuj po ni dal, proc jsi prestal?" Domyslite, kam to muze vest? Bud rezignovat a byt nestastna, nebo mozna muset opustit vztah? A na zaver trochu optimismu: Me konflikty s macechou se vyresily tim, ze jsem se odstehovala... v osmnacti by k tomu vase nevlastni dcera nemusela mit daleko :o) Drzim palce, Jana
Mila Bibino,
archiv
No nemyslela sem tim aby vse resil manzel, ale bez neho to jaksi nepude, protoze z toho co pise bibina, tak to vlastne ta dcera bere tak ze je otec na jeji strane a ze tim padem vubec nevadi kdyz neuklizi. A vas bere tak ze jen prudite(prominte za ten vyraz)On by mel stat za Vami!!! Ale jestli dcera byla zvykla 18let na neco a ted se snazite o neco jinyho, bude to asi velmi tezky. tak hodne stesti bibino. a naposled bych jen napsala moc netlacte, spis pomalinku polehounku:) PS: je to jen muj nazor na tuto situaci a jana ma asi jiny ale tak uz to v zivote byva:) E.
Re: Re: Re: Pro Bibinu
archiv
Děkuji čtenářkám, které mi píší svoje zkušenosti.Je to těžké. Opravdu nemám nadstandartní požadavky na pořádek, spíš úplně průměrné .Můj manžel mi říká, že se mnou souhlasí, že je rád, že to u nich konečně vypadá trochu jako v útulné domácnosti, ale jenom když jsme sami. Před dcerou se stává pštrosem, který strčí hlavu do písku, nechce si teď dělat problémy, když to 18 let nechával plavat. Když jsem šla sama za sebe ,dala mi dcera jasně najevo, že ode mne nic nebere, řekla : ale mě táta nic neříkal, že to mám dělat.Samosebou, protože ví, že tátovi bude žinantní jí to nařídit.Tak je můj manžel jako mezi mlýnskými kameny. Já mám pocit, že pokud je přesvědčen o správnosti, měl by se mě zastat, on si nechce rozházet dceru , ona na to hřeší a postavila se do pozice, že já jí nemám co říkat. Avšak všechny plody mé činnosti v domácnosti, což je prakticky všechno - nákupy, vaření, úklid, prádlo a podobně - využívá bohatě a bez skrupulí. Ještě ani nevyndám nákup z tašky, už sedí a konzumuje . Vyčlenit ji nějak z této péče nemůžu, s manželem bych nevydržela,k pomoci ji on nedovede a já nemám fakticky žádný prostředek. Já se ani tak nezlobím na ni, když ji tak vedli, jak by mohla být jiná. Já mám vztek na svého manžela,že to došlo až tak daleko ,otravuje to všechny vztahy a ovzduší a on, který jediný by tomu mohl dát nějaký řád, dělá mrtvého brouka. Přizpůsobila jsem se docela dost, ale nemůžu se převléknout ve své vlastní kůži a alespoň z minimálních požadavků slevovat. Vždyť bych sama a se mnou moje dcera nemohla ani v takovém prostředí žít.Fakt potřebuji spláchnuté WC,nehnijící odpadkový koš, neplesnivé jídlo v lednici a čisté nádobí k jídlu. Jen mi vadí, že dosud to dělal táta, co jsem přišla, tak ihned odpadl, takže funguji teď já se svou dcerou a manželova dcera nic. To se jí tak manžel bojí ?
Bibina
archiv
Prave ze jsem to taky zazila. Muj otec se znovu ozenil, mne bylo 16. Pani mela na poradek velmi nadstandardni pozadavky, rozhodne uplne jine, nez jsem znala do te doby. Svou novou situaci nezvladala (hystericke vystupy) a spory mezi nami zehlil tatinek. Velice jsem ji opovrhovala za to, ze neni schopna se mi postavit jako sobestacny clovek a dela, ze ty nove pozadavky jsou z otcovy hlavy... Sorry, ale mezi partnery malokdy funguje naprosta shoda a je podle me nesmysl na nej takove pozadavky klast, jestlize s nimi jasne (uz 18 let) nesouhlasi. Podle me musi sama a za sebe, protoze je ve hre i partnersky vztah a vzajemna ucta a sebeucta... Jana
Re: Re: Pro Bibinu
archiv
Reauguju na prispevek "pro Bibinu". Vubec si nemyslim ze tohle je reseni. Mozna to funguje u pritele protoze vas ma rad,ale ne u nevlastniho rodice. Ja sama(25)sem tohle zazila. Mamka se znovu vdala. A ja taky na ten poradek zrovna dvakrat nebyla(byla sem taky pubertacka:). A on chtel aby si kazdy po kazdym jidle umyl po sobe nadobi. ja v dobe dospivani to brala jako buzeraci a zacla sem ho cim dal vic nenavidet. Kdyz sem si neco neumyla mela sem to na posteli, kdyz sem nevymenila prazdnou roli od toaletaku za novy. tak ta prazdna mi skoncila taky v posteli. Takze bych bibine radila aby se takhle nechovala, protoze to bude cim dal horsi.Cim vetsi natlak na dceru tim vic ona uklizet nebude. To samy bylo i u me. Spis bych si promluvila s manzelem aby on byl ten ktery bude svy dceri rikat ze ma jit neco uklidit a byt neustupny!!! Vy byste se v tom angazovat nemela. doufam ze vam tohole nejak pomuze.
Re: Pro Bibinu
archiv
Dobry den, muj pripad neni totozny, ale snad vas inspiruje... Opakovane jsem zila (ziji) s pritelem-bordelarem. Vzdy jsem musela ustoupit ze svych predstav o poradku, ale take jsem dosahla kladnych zmen na jeho strane: Necham ho fungovat po jeho (ale vyhradim uzemi, ktere je moje a na kterem to delat nebude), a on sam nakonec zacne narazet na nedostatky, ktere z jeho fungovani vyplyvaji. Bydlime v garsonce a v ni ma muj pritel sve dve "hromady", do kterych mu nezasahuji. Ovsem jakmile zacne nekde vytvaret "hromadu" treti, pridam ji okamzite k jedne z predchozich :o) Muj pritel se ve svem pristupu k poradku velmi zlepsil pote, co pochopil, ze nefunguji jako jeho maminka, diky ktere vzdy nasel na spravnem miste hledanou vec, at ji odlozil kamkoliv. Stacilo parkrat si uzit plody sveho bordelarstvi, hrabat se v "hromadach", kdyz nemohl neco najit, a dava si vetsi pozor. Taky ma svou oblibenou misku, kterou hledava po byte a mozna se ji, pouzitou, jednou nauci davat do drezu... Beru to jako hru, s pravidly. Vasi nevlastni dceru neznam, ale uz ted me napada, ze bych ji zacala nosit pretekajici odpadky do jejiho pokoje - s vysvetlenim, ze ja uz mam plno a ji to prece nebude vadit :o) A dotahnout tu hru i pred jejim otcem, delat trochu blbou - vzdyt prece jen pristupujete na jeji podminky :o) Zkuste vymyslet, co ji bude vadit, a jak ji v tom trochu pokoupat... Je dospela, je tedy na case, aby k vyhodam zivota s vami dokazala nest i nevyhody... V kazdem pripade drzim palec, Jana
Pro Bibinu
archiv
Bohužel valná většina žen a o něco méně mužů má utkvělou představu že pokud je vdaná či ženatý a mají společně děti mají proto ve svých rukách doživotní právo na partnera který je uveden v oddacím listě.Jak často slýchám větu on by nikdy neopustil své děti.Zní to téměř stejně jako výhrůžka pokud opustíš mě opustíš i své děti.Jenže děti mají s vývojem vztahu rodičů pramálo společného.Pokud někdo odchází ze vztahu tak ve valné většině případů neopouští děti které se z tohoto vztahu narodily.Milenka která je označována za viníka rozpadu jinak harmonicky fungujícího manželství je většinou jen důsledek nějakého problému který se v manželství neřešil byť právě na základě výše uvedeného názoru "nikdy by své děti neopustil".Ztrátu let lze absolvovat i neperpektivním manželstvím ovšem s mnohem horšími následky.Takže důležitým bodem všech vztahů je jeho vzájemné naplnění, souhra a potenciál mít co nabídnut a naopak co přijímat.Nebo-li ne každý nezadaný, solidní pán splňuje očekávané nároky na otce a partnera.Ne každá "lovkyně" se stává "ulovenou, skolenou a nepoužitelnou".Ne každý manžel opuští rozvodem své děti.Ne každá manželka zůstane partnerkou až do konce života. Jistoty ve vztahu založené na základě závazků vzniklých v manželství a city k dětem mnohdy nebývají tím pravým prostředkem k jeho trvání do konce života.
Anet pro Niki
archiv
Dobrý den.Jak já rozumím Lindě.Je mi přes 40 let,spokojeně vdaná přes 20let a přesto jsem se asi zamilovala do kolegy,i když se tomu bráním zuby chci:mám pozorného a hodného manžela,kvalitní sex.Nikdy jsem to nechtěla,mám co chci,tak proč toužím po jiném?Je to tím, že manžel je můj zatím jediný sexuální partner,nebo je to tím,že mám pocit že stárnu a bojím se toho?Mám si jen užívat a těšit se z pozornosti jiného muže a netrápit se tím, co bude? Ani jeden z nás nechce nic měnit, máme své partnery rádi, ale nějak nás to k sobě přitahuje,jak říkáte je to chemie. Jak z toho ven?
Jana
archiv
Drahá Jituš,mám k Vám prosbu!Přes seznamku jsem se seznámila s jedním mužem,kterému je přes 30 let a mne také.jsme od sebe přes 390km.Nejdříve jsme to brali jen jako povídání tady po chatu(asi 4 měsíce),poté jsme si vyměnili telef.čísla,začali si psát a pak i volat.Naše hovory jsou báječné,povídáme si o všem.Zjistili jsme ,že máme společné zájmy,záliby,a že chceme to stejné od žvota,že Nám bylo po citové stránce stejně ublíženo(nevěra).Naše telefonáty přesahují i 5 hodin:-) a nemůže to vždy nějak ukončit.Známe se již 5,5 měsíce a oba jsme si uvědomili,že nám chybí přes den hlasy´a že k sobě něco cítíme,což jsme oba dva dlouho k nikomu necítili(ale ještě nic neslíbili!),počkáme až se setkáme,což bude již brzy.I přesto,že jsme si nic neslíbili,jsem přišla o jednom víkendu,kdy měl neustále vypnutý mobil a v noci mmi napsal,že je s přáteli a není tam signál,že je se ženou,se kterou mají prý jen dohodu na sex a již je to dlouho co spolu spí,žádné city,žádné závazky.Té paní je přes 50 let.Má intuice a dohledání pravdy mne opět nezklamala.Když jsem se ho na to zeptala,řekl,že nechtěl,abych na to přišla,že ví,že by mne to ublížilo a že je neštastný,že jsem na to přišla.Ten týden,se mi ani nechtěl hlásit,že se prý stydí a bojí,že kdyby mezi námi něco bylo,při setkání,tak bych mu nemusela už věřit,že mi je věrný.Vše jsme si telefonicky vyříkali,ale je to stále ve mne,i když dělám,že jsem v pohodě(,,když jsme si nic neslíbili").Trápí mne to a bojím se,že když by něco bylo,tak se budu trápit,zda s ní nic nemá dál!On ale říká,že je to jen potřeba pro něj i pro ní,a že touží mít typ ženy jako jsem já(rodina a děti).Vím o koho jde,bývá také na chatu a když tam není,mám i přesto strach,že je s ní,i když píše že je v práci.Asi začínám žárlit!podotýkám,že je to muž,kterého jsem vždy chtěla mít.Myslíte,že,má vztah na dálku budoucnost a že opravdu nemám mít strach a pokusit se mu věřit,když by něco mezi námi při setkání vzniklo?Říká se,že zkusit se má vše,mám to zkusit?Děkuji za odpově [tato otázka byla zkrácena]
Leonka
archiv
Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila. Je mi 31 a mám 6ti měsíční naprosto vyhovůjící vztah po všech všech stránkách. Nikdy jsem nebyla tak spokojená jako teď. Plánujeme společnou budoucnost i rodinu , přítel je o 4 roky mladší, ale to mě netrápí. Jediným problémem je vztah s jeho matkou. Je rozvedená, celý život žila i s rodinou ve společném domě se svými rodiči. Nevím, jaké byly vztahy, každopádně se ale rozvedla a jiného partnera nemá.Z toho, co občas vypráví, ale cítím hořkost nad tím, že se rozvedla a každopádně svaluje veškerou vinu na svého bývalého manžela. Já o tom ale opravdu nic nevím a můj přítel vpodstatě také moc ne, protože jeho otec o tom odmítal hovořit. Problém je v tom, že ona je na svých již dospělých dětech velmi závislá. Můj přítel, řekla bych, po odchodu otce převzal v rodině jeho roli, všechno obstarával, zařizoval, jezdil na dovolené jen s matkou a příbuznými, víkendy trávil s nimi, veškerý volný čas, včetně např. silvestrů atd., což, myslím si, v jeho opravdu již dospělém věku, není úplně standardní. Choval se zkrátka velmi ohleduplně a odpovědně. Žádný dlouhodobý vztah, kdy by dívku představil doma, přede mnou neměl. A tím začaly těžkosti. Matka si na něj činí stejné nároky jako dříve. Vpodstatě není ochotná připustit, že by mohl mít svůj vlastní život, stále ho atakuje a citově vydírá, že je doma hromada práce(on už bydlí většinu času u mě)a že jí už dlouho neřekl, že jí má rád, že se chová jinak než před tím, než mě poznal atd. Mohu Vám říci, že je to opravdu psychický teror, do kterého zatáhla i mě (přes mé protesty, že to si musí vyřešit spolu)Chtěla, aby šel k psychologovi, protože se nechová jako dřív, což značí, že je všechny neobskakuje a není k dispozici na první zavolání a chce si žít konečně svůj život, na který má právo. On je z toho pochopitelně smutný, protože je to jeho matka, kterou má rád, ale chce být a žít se mnou. Dokážete říci,zda její přístup je v pořádku a co dělat? Nejsem nespravedlivá? Děkuji Vám za radu.
Anna
archiv
Dobrý den pani doktorko, potrebovala bych poradit, jak se zachovat v teto situaci. Ziju asi pul roku se svym pritelem, ktery se prave rozvadi. Soucasne zanechal podnikani, protoze se vic a vic zadluzoval nez vydelaval. Takze ma dluhy, mel by platit alimenty na 3 deti, apod. a pochopitelne nema ted z ceho. Nasi domacnost prevazne financuju ja a casto mi na to penize nestaci. Musim ale take uznat, ze je to on, kdo u nas vari, uklizi a stara se o me. Vim, ze me ma rad, ale moc me trapi, ze neresi svou situaci, nevydzvedava si soudni zasilky, tzv. strka pred problemy hlavu do pisku. Nijak dusledne si nehleda novou praci, zacina mit problemy s pitim. Je to hodne uzavreny clovek a jakakoliv zaminka o jeho problemech u nej vyvola bud hysterickou reakci nebo dela, ze to neslysi a uzavre se do sebe. Taky ho mam moc rada, ale soucasne, aniz by si to uvedomovat mi timto ublizuje! Vim, ze toho je na nej moc a chtela bych mu byt oporou, ale je pro me tezke zvladat tuto financni krizi a bat se jit s nim do spolecnosti, ze bude zase opily, a mi se tak kvuli tomu pohadame. Poradte mi prosim, jakym zpusobem komunikovat s takovym uzavrenym clovekem, aby si uvedomil, ze problemy se musi resit ne je pred sebou tlacit a hromadit. Tvrdi, ze to jsou jeho problemy a ze se tim nemam trapit, jenze me to pochopitelne hodne boli a taky se me to tyka, protoze zijeme spolu v jedne domacnosti.
Karolina, Pardubice
archiv
Dobrý den, asi týden pročítám Vaši poradnu a už jsem si konečně dodala odvahy Vám napsat. Je mi 30 let a s přitelem budeme v září rok. Můj problém je v tom, že přítel není schopen mi říkat dosti důležité věci. Již 3 měsíce pracuje na zahraničí a já jsem v Praze. Podle původních domluv se měl v po 4 měsích vrátit. Jen kvůli hádce, která nastala o víkendu z něj vypadlo, že už před měsícem dostal nabídku si pobyt prodloužit a to minimálně o rok. Během hádky se se mnou rozešel, nechce, abych za ním odešla, a problém je, že já bych byla i šla. Ráno se probudil a řekl mi, že to se mnou ještě zkusí. Což fakt nemůžu překousnout, připadám si jako onuce. Jsem na takové věci přeci jen stará :-(. Mě je z toho na nic, protože ve mě válčí 2 věci - zůstat či jít. Nevěřím na vztahy na dálku ale srdce si poroučí jinak. Prosím o radu, co mám dělat, jestli to ukončit a vím, že asi napíšete, že si máme promluvit, ale poraďte mi prosím jak. Děkuji
Michaela
archiv
Dobrý den paní doktorko.Mám takový problém a nevím si rady.Chodím s přítelem dva roky.Před rokem mi byl nevěrný.Přišla jsem na to úplnou náhodou.Jeho vztah s tou ženou trval tři měsíce.Chtěla jsem to s ním ukončit,ale nakonec jsem mu odpustila.Nepřipomínám mu to,ale od té doby žiji v hrozném strachu,že se to bude opakovat.Začala jsem strašně žárlit a tím ničím nás oba.Nedokážu se té nejistoty zbavit.Chtěla bych Vás poprosit o radu,jestli má vůbec smysl v tomhle vztahu setrvávat.On se snaží,ale já už mu nedokáži důvěřovat.Děkuji moc za Vaši odpověď.
Jana
archiv
Vážená paní Jitko,už jsem vám jednou psala a krásně jste mi odpověděla.Ale mám silnou potřebu se zeptat ještě na jednu věc.V kostce:našla jsem si milence,doma nám to v sexu neklapalo a neklape-nespíme spolu.Protože jsem chtěla jen sex,tak jsem to milenci řekla a on to vzal navědomí.Jenže já ho miluji a zjistila jsem,že je to opravdu ten,kterého hledám.Oba sportujeme,máme rádi stejná jídla,přírodu,sex je skvělý,do mé postavy a jako do milenky je do mě blázen.Ale:on se rozešel s přítelkyní,s kterou chodil-nechodil.Umíralo to.A já myslela,že bude chtít mě.Ale on hledá jinde.Když jsem se ptala,co mu vadí na mě,tak řekl,že jsem holka na sex,že to tak bere a neumí si vztah se mnou představit.Nevím,jak vypadá !zlomené srdce",ale pryč je období vyrovnanosti a myslím si,že to "zlomené srdce" mám.Nemůžu pochopit,že muži nejsou schopni změnit postoj.Vždyť to musí vidět,že je nám spolu dobře.Začali jsme podnikat společné akce,zatím jen sportovní,ale je to naprosto super a je on skvělý.Připadám si jak jeho dívka.Začal se mi svěřovat,ale tohle se mi moc nelíbí,připadá mi,že mě bere jako budoucí kamarádku? Dokonce mě požádal,zda by jsem mu v nehlídala, občas,štěně.Sám se mne ptá,zda jsem štastná s manželem a zajímají ho moje pocity,ale ne vůči němu.Pak mi i řekl,že se mu líbila jedna holka,ale ona ho nechce a přitom by se,podle něj,k němu tak krásně hodila.To mě strašně zranilo,nemůžu se vzpamatovat a jsem v těžké melancholii.Je pravda,setkávali jsme se kvůli sexu a i tak naše schůzky vypadaly.Ale když budeme spolu podnikat sportovní akce,je šance,že mě "přeškatulkuje"? Navíc je to muž,který mě uhranul jako žádný jiný a voní mi za každých okolností,i když je spocený a špinavý.To je asi pořádná"chemie".Prostě v srdci vím,že je to ON.Ale přesvědčovat ho nebudu,asi bych se mu tím znechutila? Mám něco podniknout nebo je to ztracené? Děkuji moc za odpověď.Marta
Marta
archiv
Dobry den, moje kamaradka ma tzv. panickou ataku a psychiatr ji predepsal nejake leky. Chtela bych se zeptat, jak vazna tato nemoc je, jak probiha, kde se "bere", co kamaradka proziva... A jestli neni jina moznost, nez brat tyto leky... Neni to mozne prekonat bez nich? Moc díky za odpoved
Katerina
archiv
Dobry den, rada a v podstate od zaciatku citam tuto rubriku, ale dnes mi nedalo nereagovat. Tiez zijem v zahranici, tiez sme tu hlavne kvoli manzelovej praci a nie je to pre mna jednoduche. Vseobecne to asi pre zeny je tazsie, kedze su emotivnejsie. Nehovoriac o tom ked su tehotne. :-)Ale tlacit na manzela, lutovat sa a utapat sa v osamelosti s tym, ze "v tehotenstve sa priatelia tazko hladaju" nie je asi ta najlepsia cesta. Co ste preto Lucia urobili, aby ste neboli taka osamela? Co Vas bavi? Jazyky, malovanie - preco ste si nezistili, ci v okoli nerobia nejake kurzy? Urcite robia, trvaju par tyzdnov, prijemne spestrenie tehotenstva, stretnete tam urcite nejakych zaujimavych ludi. Zistili ste si, ci v meste nebyvaju krajania? Mate doma internet? Nemal by to byt pre Vas problem. Je plno diskusnych for pre mamicky a buduce mamicky, stretnete tam aj vela zien zijucich v zahranici, mozno zistite, ze niektora byva par km od Vas, alebo len pokecate o tom co ktoru trapi a co s tym. Nehovoriac o tom ako moja znama hovori, s dietatom si najdete urcite vela znamych, kazdy sa Vam prihovori, susedia na ulici, ine mamicky a pod. Tiez vo vacsine krajin existuju tzv. playgroups, kde sa stretavaju mamicky s detmi. Takze ziadne obavy a trochu aktivneho a pozitivneho pristupu by to chcelo. Cestou tlacenia na manzela, citoveho vydierania az ultimativneho rozhodovania by som urcite nesla. Chlapi su proste ini a byt uspesni a spokojni v praci je pre nich az zivotne dolezite. A skuste sa na to pozriet aj tak, ci chcete mat doma spokojneho, prijemneho chlapa, ktory sa realizuje a je hrdy na svoju zienku ako to vsetko zvlada a zniesol by rodine modre z neba, alebo ubrucaneho, ubiteho muza, ktoreho donutite vratit sa domov, ale cely zivot bude zit s tym "kde som mohol byt", co sa urcite odrazi aj na Vasom vztahu. Pretoze Vas problem vybudovania urciteho zazemia sa da vyriesit, len s tym musite zacat nieco robit.
mm pre lucika
archiv
Milá Lucie,moc s Vámi cítím, já jsem člověk, který znervózní jen co se mu v cizině ztratí v rádiu dosah českých stanic a vím, že stesk po domově by byl nad všechnu lásku k mužskému. Teď se tím snažte netrápit, máte před sebou důležité události a díky manželovi na ně nebudete sama, ale asi bych po nějaké době , třeba po půl roce, se dohodla s manželem, že odjedete zpátky třeba zatím vy s děckem, už jenom kvůli tomu, že potřebujete být kvůli dítěti psychicky v pohodě a to v cizině nejste , také kvůli kontaktům s lékaři, s prarodiči dítěte , vy s kamarádkami atd. Nemůžete zůstat sama jen s kojencem v izolaci v cizí zemi. Manžel by měl i větší důvod k návratu, kdybyste na něj čekala Vy a jeho dítě.Kdyby ani tak nechtěl , už je to na celoživotní rozhodnutí - úplná změna života nebo asi sama s děckem . Narozením dítěte se ale můžete i Vy i manžel změnit, teď to nerozhodnete, uvidíte, jak se to vyvine. Do příštích dnů držím palce a přeji všechno dobré.
Zuzana pro Lucii v cizině
archiv
Dobry den, pani psycholozko, jsem pet let a momentalne zijeme s manzelem v zahranici. Odjeli jsme pred rokem, kdy byla manzelovi nabidnuta velmi dobra prace a Ceska uz mel plne zuby. Kratce na to jsem otehotnela s prvnim ditetem a velmi jsem stala o to, abychom jeli domu. To muj manzel ale nepripoustel ani nahodou. Vim, ze se mu do Ceska zpatky nechce, ma tady dobrou praci a take velke sance v podnikani. Vsichni nasi pratele a rodina stoji na jeho strane a me se tak hrozne styska. Miminko ma prijit za par dni a ja mam obavy, abych to vse zvladala. Nechala jsem tam rodinu, pratele, uz jsem meli i vybudovany domov, chtela jsem poznavat svet, ale tehotenstvim se to zmenilo a ja touzim po navratu. Manzel mi slibil, ze za rok bychom mohli jet, ale ja mu potom vsem jiz neverim. Myslim si, ze se mu nikdy nebude odchazet snadno. Mam ho moc rada a nechci mu prekazet v jeho kariere, ale nechci se tomu obetovat. Je mi to lito, meli jsme a mame hezky vztah, ale tu cizinu neprekousnu. Uvazovala jsem i o rozvodu. Nemam tady zadne pratele, protoze v tehotenstvi se tezko hledaji a cely muj den je cekanim na nej. Chtela bych vedet co dal. Moc vam dekuji za odpoved. lucik
lucik
archiv
Dobrý den chtěla bych Vás moc požádat o radu.Je mi 21 let a s přítelem budu už 5let.Rok z toho žijeme u jeho rodiču v takovém malém pokojíku.Přítel,ale na mě přestává mít čas.Neustále chodí do dílny a na pole a já vím,že je ta práce potřeba udělat,ale on si neudělá ani za půl roku čas aby jsmi byli jeden den sami a někam zašli.Třeba na večeři.Když se,ale ozvou kamarádi má čas hned.Já bych tak jezdila na nějaké výlety,ale nemám s kým.Tím,že sem se odstěhovala jsem opustila všechny své přítelkyně a tady jsem v cizím prostředí a nikoho tu neznám tak jsem neustále sama a nevím co dál.Přítele mám moc ráda,ale trápí mě ,že na všechno a všechny má čas jen na mě ne.Já dělám vše aby byl spokojený,ale když chci něco já tak přestává slyšet.Přitom říká,že mě miluje a chce se mnou být.další problém je jeho maminka.Neusále dělám všechno špatně.Od stlaní postele přes zašívání ponožek atd.Nic se ji nelíbí a vše kontroluje a předělává po mě.Když du ven posílá mě abych se převlékla jiné tričko a podobně a navíc u přítele nemám zastání.Připadám si jak hlupačka která nic neumí .A prítel se zastává maminky a ani se mě nesnaží pochopit a já jsem zoufalá a nevím jak dál.Chci s přítelem být,ale on se přestěhovat nechce a já to tady asi už dlouho nevydržím.Předem Vám moc děkuji za odpověd!! Můj email: sacvi@atlas.cz Děkuji moc
anonym