V nejakem domacim radci jsem cetl, ze dokonala a pri tom snadna  technika na cisteni stribra je prosta kuchynska methoda. Dotycny stribrny predmet se zabali do alubalu (aluminiumfolie) a pak se ponori do roztoku "cehokoliv", na priklad prasku do pracky na nadobi. Po nejakem case se vynda a vec je jako nova. Nejsa majitelem stribra ani zlata, nemohu to empiricky potvrdit. Netesim se ani chemickemu vzdelani, takze nemohu poskytnout theoretickou podstatu tohoto jevu - asi to ma co delat s aniony a kationy? Nevim, do skoly jsem chodit davno v minulem stoleti, pry to ale opravdu perfektne dela.