V noci na pátek schválila dolní komora parlamentu dvě zásadní daňové změny: vládou navrhované zrušení superhrubé mzdy a také alternativní návrh Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka. Pokud by obojí prošlo Senátem a zákony podepsal prezident, lidé by si už na startu příštího roku polepšili o tisíce korun měsíčně.
Jenže peníze zmizí z rozpočtů krajů a obcí v takové míře, že bez případných státních kompenzací bude řada z nich jen těžko hospodařit. Místní samosprávy totiž stále ještě počítají i tvrdé dopady covidové pandemie na své příjmy.
Kraj nad propastí
V nejsvízelnější situaci je pravděpodobně samotný Olomoucký kraj. Jeho nové vedení zrovna připravuje rozpočet na příští rok a podle hejtmana Josefa Suchánka (Piráti a STAN) to je i bez nových daňových zákonů těžký boj.
„V důsledku posledních měsíců a rozpočtování vlády na příští rok přijdeme o téměř půl miliardy,“ vyčíslil Suchánek.
„Téměř jsme se ale už při přípravě rozpočtu dostali k tomu, že bychom tento výpadek nějak zvládli,“ dodal hejtman.
Sněmovnou schválené zákony však mohou krajskému rozpočtu zasadit další tvrdou ránu. Podle propočtů by šlo o výpadek příjmů ve výši 800 milionů korun. Region tak může příští rok při nejčernějším scénáři přijít až o 1,2 miliardy. Ze všech krajů je přitom právě Olomoucký ten nejzadluženější.
„Nějakým způsobem to musíme ustát. Malinko si necháváme naději, že dojde ke změně, protože by to pro nás bylo kritické,“ doufá Suchánek.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o víkendu uvedla, že bude apelovat na Senát, aby slevu na poplatníka vypustil. Jenže i tak přijde Olomoucký kraj o stovky milionů, které nemá čím nahradit.
Před koncem svého funkčního období schválila krajská koalice ANO, ČSSD a ODS půlmiliardový úvěr na pokrytí letošních výdajů. Peníze přitom nešly jen na investice, ale i na běžný provoz.
Minulé vedení zároveň připravovalo možnost čerpání ještě dalšího úvěru, k čemuž podle Suchánka bude muset nová koalice velmi pravděpodobně sáhnout.
„Tomu jsme se ale chtěli vyhnout a ořezávat další náklady, byť už jdeme na dřeň. Budeme však muset jít i pod dřeň,“ řekl hejtman.
Před schválením nových zákonů chtělo hejtmanství čerpat 500 milionů na podporu investic. Podle informací MF DNES ale nyní existuje také možnost, že výše úvěru dosáhne až jedné miliardy.
Těžce zkoušená Olomouc
S obavami sledují schvalování daňových balíčků také politici v Olomouci. U krajského města se očekává výpadek příjmů po zrušení superhrubé mzdy až 160 milionů korun ročně. Podle oslovených náměstků se ovšem tato částka může snadno dotknout až hranice 200 milionů.
„U superhrubé mzdy je predikce pro Olomouc katastrofální. Bavíme se o sumě, která je z pohledu města neufinancovatelná,“ hodnotí poslední vývoj primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Také uvedl, že současnou situaci řeší s primátory a starosty napříč republikou. Problémů je totiž hned několik.
Předně většina měst má již rozpočet na příští rok hotový a s takto masivním výpadkem v něm nepočítala. „Rozpočet se ve třetím čtení i bez těch balíčků rodil ve velkých bolestech. Tento dopad by byl ještě drastičtější,“ sdělil Žbánek.
„Nemáme jasný postup, stejně jako další města, jak rozpočet upravit. Většina z nás je ve velké nejistotě a panuje chaos,“ řekl primátor.
Samosprávy jsou připraveny žádat stát o pomoc. Je ale otázka, zda ji vláda bude chtít poskytnout. „Budeme apelovat na kompenzace anebo změnu rozpočtového určení daní,“ vyjmenovává Žbánek.
„Čekají nás dramatické škrty, pokud nedojde ke kompenzacím,“ dodává. „Nejsme schopni najít v současné době další razantnější úspory v provozních výdajích města či v dotační politice, aby to nemělo likvidační charakter na příjemce nebo na fungování příspěvkových organizací,“ tvrdí primátor.
Kromě nutných škrtů může být dílčím řešením zvýšení místních daní a poplatků či zdražení některých služeb. V kuloárech se hovoří o značném navýšení daně z nemovitosti. Města napříč republikou také zmiňují nutnost převést nákladný provoz národních divadel a filharmonií na stát.
