Ještě před dokončením obchvatu má být hotová přeložka a rozšíření frekventované silnice na Šternberk. Vedle Olomouce se uleví i obcím ležícím na trase.
Přípravy zhruba sedm kilometrů dlouhé stavby kolem krajského města, označované jako východní tangenta, se v minulosti několikrát zastavily. Naposledy před třemi lety kvůli sporům o to, jak by měla nová silnice překonávat historickou poutní alej na Svatý Kopeček.
Mezitím našel Národní památkový ústav s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) shodu, kterou představuje středně dlouhý most. V procesu posuzování vlivu stavby obchvatu na životní prostředí jsou nyní dvě varianty přemostění.
Jedna počítá se zaslepením silnice z městské části Chválkovice směrem na Samotišky a Svatý Kopeček, kdy by zůstala jen lávka pro pěší a cyklisty. Druhé řešení navrhuje nový most s pásem pro chodce i kola.
Projekt zachová lipovou alej
„U obou variant je technické řešení přizpůsobeno tak, aby byla v co největší míře lipová alej zachována,“ stojí v dokumentaci. Cílem je maximálně zohledňovat ochranná pásma památek - baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a Klášterního Hradiska.
Mapa trasy východní tangenty. Pro zvětšení klikněte.
Autoři studie se museli zabývat také možným ohrožením vodních zdrojů, mezi nimi i pro mlékárny Olma. Navrženým řešením jsou nové vrty jako záložní zdroj vody.
Obchvat bude začínat v Holici u křížení dálnic D35 a D55 a povede přes zemědělské pozemky kolem pekáren k Lipenské ulici, kde vznikne mimoúrovňové křížení.
Po překonání řeky Bystřice a železniční trati na Krnov se dostane k další nové křižovatce, která bude svádět auta z Chválkovické ulice. Dál povede zhruba tři sta metrů od zástavby až k okrajové části města Týneček, kde se napojí na silnici I/46 směrem na Šternberk.
Obchvat zbaví město tisíců aut
Novostavba by měla výrazně ulehčit městu - například Chválkovicemi denně podle dřívějších průzkumů projede na dvacet tisíc aut. Intenzita provozu přitom dlouhodobě roste.
„Bude to obrovská úleva pro Olomouc a mnohonásobné zvýšení bezpečnosti provozu, to je neoddiskutovatelné,“ sdělil krajský koordinátor bezpečnosti silničního provozu Miroslav Charouz.
„Nastupoval jsem do BESIP někdy v roce 2004, tedy v době, kdy jeden z prvních projektů tangenty ztroskotal kvůli nějaké nesouhlasné petici obyvatel. To je nejméně osmnáct let zpoždění,“ komentuje vývoj Charouz.
Znát podle něj bude zejména odklon nákladní dopravy z městských ulic, ve kterých se často nedaří najít odpovídající prostor i pro kola a chodce.
Stavba s předpokládanou cenou téměř tři miliardy korun bez daně by mohla sloužit řidičům od roku 2028.
Přeložka silnice na Šternberk
V té době už má být rok v provozu nová poloha přibližně sedmikilometrové silnice spojující Olomouc a Šternberk.
„Hlavním cílem stavby je v řešeném úseku oddělit dálkovou a místní dopravu. Zvýšením kapacity silnice se zvýší bezpečnost. Dosažením lepší plynulosti dopravy lze očekávat rovněž snížení negativních účinků, jako jsou hluk, emise a prašnost,“ uvádí ŘSD v informačním letáku k přípravě I/46 za dvě a tři čtvrtě miliardy korun.
Dnešní dvouproudá silnice patří podle policie mezi nejrizikovější úseky v kraji. I lidé v obcích na trase proto uvítali, když krajský úřad vydal v polovině května ke stavbě územní rozhodnutí. Její zahájení předpokládá ŘSD za tři roky.
Silnice navazující na východní obchvat obejde ze západu obec Dolany a na nové křižovatce u Bohuňovic se napojí na současnou trasu. Pokračovat bude až ke Šternberku, kde má v budoucnu navázat na plánovaný obchvat.
„Protože komunikaci už nebylo možné bezpečně přejít ze strany na stranu, vybudovali jsme přechod pro chodce se světelnou signalizací. Blikající světla dopravu nepatrně zklidnila,“ uvedl starosta Dolan Rudolf Pečinka.
„Udělali jsme opatření, které řeší aktuální situaci, ale už se nemůžeme dočkat, až nová autostráda odvede tranzit pryč,“ dodal starosta.
Tangenta pomůže i periferii
Podobný efekt očekávají v Olomouci od východní tangenty i ve vzdálenějších částech města. Pozitivně by se mohla projevit například ve snížení počtu aut ve Velkomoravské ulici, kde jich výsledky předloňského sčítání ukázaly skoro čtyřicet tisíc denně. Magistrát tu navíc opakovaně usiloval o zákaz pro tranzitní dopravu.
„Ministerstvo dopravy nám neustále tvrdí, že nelze tranzit od Šternberka směřovat přes Přerovskou na obchvat, ale že se musí najíždět na Velkomoravskou a následně na Brněnskou. Je pro mě úplně nepochopitelné, proč si samospráva nemůže o těchto věcech rozhodnout,“ sdělil olomoucký primátor Miroslav Žbánek.
Resort se ale radnici zatím přesvědčit nepodařilo. Vozidlům nad 12 tun tak v úseku silnice první třídy mezi autobusovým nádražím a fakultní nemocnicí značky v jízdě nebrání.
„Ve chvíli, kdy se dostaví východní tangenta, měl by tuto komunikaci podle ministerstva a ŘSD převzít kraj a zařadit ji do kategorie silnice druhé třídy, kde už lze takovéto omezení tranzitu bez problému zavést,“ přiblížil Žbánek.
