Vystavené snímky připomínají historii Jesenicka i osudy lidí, kteří tu žili, ale museli odejít. Motiv se odráží i v podtitulu výstavy, který zní „Obydlené a opuštěné. Ztracené a objevované. Tajemné a profánní.“
Autor mimo jiné upozorňuje na nové názvy míst, které přišly s nucenou výměnou obyvatelstva i pozdějším turismem.
„Ty původní, uváděné na starších mapách a v písemných pramenech vesměs v němčině, byly s obrazoboreckým zápalem překryty názvy novými, používanými místními jenom občas a nedůsledně, někdy pak vůbec ne,“ uvádí.
Krajina se přitom podle umělce dá vnímat i jiným způsobem. „Snad tahle neurčitost je to, co svádí k přístupu neorientovat se podle jmen a dovolit si ztratit se v krajině, kde můžete podle zbytků starých ovocných stromů, opěrných zídek nebo kamenných základů tušit bývalá sídla, podle hald kamení pak bývalá pole a za neurčitými ruchy dopravy a práce hledat dnešní lidi,“ říká k výstavě Smešný.
Ten fotí i při sněžení nebo za mlhy a možná i takové podmínky se zhoršenou viditelností mohou být podle něj tím, co dokáže překrýt dobový kontext a umožní vidět víc a ostřeji. Návštěvníci to mohou do muzea vyrazit posoudit do 28. srpna.
