„Samozřejmě to byl šok. Dokončovali jsme zrovna poslední inscenaci sezony: Elling a Kjell Bjarne aneb chvála bláznovství. V této fázi každého zkoušení se už člověk začíná takzvaně ladit na premiéru. Bohužel nastalá situace nám vše narušila,“ říká Vít Hofmann. Divadlo od té doby nehraje, nezkouší se. „Snažím se namluvit si, že herectví je jako jízda na kole a že se zapomenout nedá. Ale z jakési herecké formy se asi dostat dá,“ přiznává herec.
Protože některé divadelní scény začaly s online přenosy úspěšných inscenací, měl o zábavu a inspiraci postaráno.
„Dívám se na ně s velkou radostí, čerpám inspiraci a zároveň se i trochu trýzním, protože se stále víc a víc těším na normální provoz našeho divadla,“ popisuje . „Několikrát jsem vytáhl texty představení, abych si je aspoň zopakoval.“
Čas mu vyplňuje také příprava projektu Týden v divadle, kdy každou středu od 16 hodin připravuje zábavu na internetu. „Líbil se mi nápad našeho ředitele a myšlenka takto se prezentovat divákům, když to nejde v divadle, a pobavit je,“ říká jednadvacetiletý herec.
Jako téma si vybral triky a podle ohlasů je úspěšný. „Rozhodl jsem se pro magii, pokud je možno to tak nazývat. Sám jsem ve svých dětských letech kouzlil, a tak jsem rád, že jsem mohl své kouzelnické dovednosti oprášit,“ směje se. „Snažím se ke každému triku vždy vymyslet okolnosti či krátký příběh, který by ho posunul do odlehčenější roviny. A snad se mi to daří.“
Zároveň se ale těší na práci v divadle a brzké zahájení zkoušek. „Naše příští týdny budou krásně pohádkové. Začínáme zkoušet pohádku Dášeňka, divadelní představení pro batolata Méďa Špuntík a Krkonošské pohádky,“ prozradil Hofmann.
I kdyby přišlo pár lidí, budeme hrát, jako by bylo plno
Smiřuje se s tím, že bude potřeba zkoušet v rouškách. „Během prvních zkoušek to až tak vadit nebude, protože hledáme, jak správně postavy ztvárnit, a snažíme se pochopit text jako takový. Ve chvíli, kdy se naplno pustíme do zkoušení v prostoru, to bude omezující,“ přiznává.
Těžko si ale představuje, že bude hrát v roušce před diváky. A že taky oni budou v rouškách. Už teď také ví, že diváků bude po otevření divadla chodit kvůli protipandemickým opatřením jen zlomek:
„Přirozeně se cítím nejlíp, když je plný sál, ale jinak mi nezáleží, pro kolik lidí hrajeme. I kdyby těch lidí v sále bylo jen pár, tak budeme hrát, jako kdyby byl plný.“
