Zdejší radnice totiž po několika měsících dokončila její rekonstrukci. Dělníci uvnitř opravili poničené zdi, vyměnili elektroinstalaci a všechny prostory nově vymalovali. Nyní se poprvé v historii otevře nastálo turistům.
"Teď již turistická sezona sice končí, ale v té následující bude synagoga novou zastávkou v pravidelných prohlídkách městem s průvodcem, které jsou zdarma," uvedla Lucie Žídková, vedoucí odboru školství a kultury lipnické radnice. Pro první návštěvníky je v památce nově připravená výstava fotografií z doby, kdy v budově působili Židé.
O synagozeByla vystavěná ve druhém nebo třetím desetiletí 16. století, první písemná zmínka je z roku 1540. Vznikala zároveň s hradbami, a byla přistavěná jako poslední dům v Pernštýnské ulici. Tloušťka zdi budovy na severní straně je úctyhodných 170 cm. |
Poprvé si vzácnou stavbu, která od roku 1950 slouží jako modlitebna Československé církve husitské, prohlédli lidé výjimečně před několika lety v rámci dne otevřených dveří památek.
"Uvnitř byl však nepořádek a panovalo zde jisté bezvládí. Církev československá husitská je relativně chudá. Na druhou stranu si město uvědomuje, že budova je perlou Lipníka, tudíž máme zájem na její propagaci. Proto jsme se do ní rozhodli investovat, přestože není naše. Do budoucna počítáme i s opravou fasády či rekonstrukcí vitráží," popsala mluvčí.
Dodnes nikdo neví, kam zmizely zlaté svícny a lustry
Synagoga bude během turistické sezony k nahlédnutí denně kromě pondělí. "Odchod je vždy v deset a čtrnáct hodin z náměstí. Minimální počet provázených jsou tři osoby," shrnula Věra Saňková z místního turistického informačního centra.
Lidé, kteří do opravených prostor vstoupí, budou moci obdivovat například zaklenutí budovy gotickou síťovou klenbou s cihlovými žebry ve stylu vladislavské gotiky.
Zajímavá je podle odborníků podobnost této klenby s klenbou gotického sálu staré radnice v nedalekých Hranicích, která je datována rokem 1528.
"To, jak vzácná památka kdysi vypadala, však už přesně nevíme. Během své historie byla stavebně mnohokrát upravována. Poslední adaptace z roku 1950 podstatně setřela původní výraz stavby," vysvětlila Žídková.
Během let došlo rovněž v synagoze ke zrušení vstupů z východní strany, které byly přesunuty na severní a jižní stěny. Zajímavostí židovské památky je i to, že se téměř šestašedesát let spekuluje o tom, kam se podělo její vybavení včetně zlatých svícnů a lustrů. "Některé prameny uvádějí, že majetek ukradli nacisté, jiné zase tvrdí, že si vše schovali Židé," nastínila Žídková.
