Jak co nejrychleji a nejúčinněji pomoci Ruskem napadené Ukrajině, řešily naplno v regionu humanitární organizace, Arcidiecézní charita, kraj, města, olomoucká univerzita i další instituce. Podílet se chtějí jak materiálně, tak finančně.
„Je to strašná situace. I když jsme se i na ni připravovali, pořád jsme věřili, že k plošnému napadení Ukrajiny nedojde. Přesto jsme připraveni pomoci co nejrychleji,“ ujišťuje třeba ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt.
Prvním krokem bylo vyhlášení sbírky Charitou České republiky. Olomoucká charita okamžitě oslovila své partnery z Charity Ukrajina.
„Očekáváme masivní migrační vlnu, kdy lidé budou utíkat z velkých měst do vesnic. Proto se nyní vedle financí soustřeďujeme na zajištění zdravotnického materiálu a základních životních potřeb, které budou Ukrajinci potřebovat nejvíc. Tato pomoc musí být co nejrychlejší a přesně zacílená, aby měla co největší efekt,“ nastínil Keprt.
Arcidiecézní charita na Ukrajině pomáhá už dvacet let. Například dětskému domovu ve městě Portyky ležícímu asi sedmdesát kilometrů od Lvova, který patří mezi napadená města. Je také v kontaktu s charitními pracovníky ve Lvově.
„Když jsem s nimi telefonoval, ozývaly se výbuchy,“ popsal Keprt.
Pomoc nabízí kraj i města
Hejtmanství očekává, že může nastat situace, kdy mnoho Ukrajinců bude muset opustit vlast a budou potřebovat pomoc okolních zemí.
„Máme dostatek ubytovacích kapacit, které by mohly sloužit uprchlíkům z Ukrajiny v rámci azylového řízení i po něm. A počítáme i s materiální pomocí,“ sdělil hejtman Josef Suchánek.
„Chceme poskytnout pomoc na našem území, případně materiální pomoc na území postiženém ruskou agresí. Na obě varianty se nyní připravujeme. Máme zásoby prostředků, a pokud o to budeme požádáni, pošleme je,“ ujistil Suchánek.
Kvůli možné uprchlické vlně kraj domlouvá ubytovací i stravovací kapacity pro běžence, vše řeší s obcemi, armádou a policií.
„Nabízí se nám už také dobrovolníci. Všem za jejich přístup a solidaritu moc děkuji,“ dodal hejtman s tím, že využít k tomu lze třeba opět aktivovanou e-mailovou adresu pomoc@olkraj.cz, kam se lidé mohou obracet s nabídkou pomoci.
Vedení kraje zároveň zvažuje možnost, že vypoví smlouvu s partnerskou Kostromskou oblastí v Rusku. Rozhodnout by se mělo na začátku příštího týdne.
Mnohá města a obce vyvěsila v posledních dnech ukrajinskou vlajku jako vyjádření podpory, další se přidala po včerejší ruské invazi. O spojení se svými partnerskými městy se pak snaží například Přerov a Uničov, aby mohly pomoci na základě konkrétních požadavků.
Ukrajinské město se po první žádosti odmlčelo
Na přerovskou radnici se tento týden s prosbou o humanitární pomoc v předtuše nejhoršího obrátil Ivano-Frankivsk.
„Laskavě vás žádáme o zvážení možnosti poskytnutí podpory k zajištění teritoriální obrany a ochrany obyvatel Ivano-Frankivsku,“ napsal Ruslan Martsinkiv, primátor města v karpatské oblasti Ukrajiny, které v roce 2003 navázalo s Přerovem spolupráci a od roku 2010 je jeho partnerským městem.
„Naší snahou je účinně a co nejrychleji pomoci našim přátelům na Ukrajině, kteří se ocitli ve válečné vřavě. Soucítíme s nimi, ale víme, že oni teď potřebují i materiální podporu,“ reagoval primátor Přerova Petr Měřínský.
Ukrajinská strana žádala o poskytnutí komunikační techniky, pomůcek pro první pomoc, batohy, karimatky, spacáky, boty, rukavice či termoprádlo.
„Dotazovali jsme se jich e-mailem, zda by nebyla lepší finanční pomoc ve výši osmi tisíc euro, neboť přeprava věcí by byla v této situaci komplikovaná a nejistá,“ přiblížil náměstek primátora Petr Kouba s tím, že odpověď zatím nepřišla.
Uničovská radnice zaslala do partnerského Dubna dopis. „Vyzvali jsme vedení města, aby se na nás obrátilo s žádostí o pomoc,“ řekl starosta Uničova Radek Vincour.
Ukrajinské partnery, se kterými spolupracovala například na kulturních výměnách, chce kontaktovat také Olomouc.
„Jsme připraveni nabídnout materiální i finanční pomoc tam, kde to bude potřeba. Budeme spolupracovat s organizacemi, jako je například Charita, které dokážou takovou pomoc profesionálně zajistit,“ sdělil primátor Miroslav Žbánek.
Zapojila se univerzita i vojenská nemocnice
Nabídku pomoci deklarovala rovněž olomoucká vojenská nemocnice. „Před osmi lety se u nás léčili lidé zranění při protestech na Majdanu, teď je naše pomoc potřeba ještě víc,“ sdělil ředitel Martin Svoboda.
Ve velkém se angažuje také Univerzita Palackého. „Vytvořili jsme na našem webu zvláštní sekci, nyní chystáme i verze v angličtině a ukrajinštině. Studenti a zaměstnanci z Ukrajiny zde najdou informace, kam se mohou obracet, pokud potřebují například psychologickou či právní pomoc, připraveni jsou i tlumočníci,“ předestřel Egon Havrlant, mluvčí vysoké školy, na které nyní působí zhruba 150 studentů a 20 zaměstnanců z Ukrajiny.
„Kromě toho projednáváme možnosti mimořádných stipendií. Ať už pro studenty, kteří jsou tady a ztratí kontakt s rodinou na Ukrajině, a tudíž se ocitnou bez finančních prostředků, tak stáže v rámci programu Erasmus pro studenty a akademiky z Ukrajiny, kteří by sem tak mohli přijet. Rovněž teď vyhodnocujeme možnost nabídnutí ubytovacích kapacit kolejí,“ dodal.
Na demonstraci přirovnali Putina k Hitlerovi
Ruskou agresi odsoudily ve čtvrtek na spontánním protestním shromáždění na olomouckém Žižkově náměstí zhruba dvě stovky lidí. Akce byla původně plánovaná jako podepisování petice na podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny.
„Chceme dosáhnout toho, abychom se ubránili. Žádný Hitler se nezastaví na prvních hranicích,“ podotkl organizátor Vladislav Raclavský, který napjatou situaci dlouho sledoval, poslední vývoj ho přesto zaskočil.
„Už nějakou dobu jsem nečekal, že se to podaří urovnat diplomatickými prostředky. Akorát jsem pořád doufal, že rozsah útoku nebude totální. Putinovi teď jde o to svrhnout vládu, neutralizovat armádu a v podstatě si podřídit Ukrajinu jako stát, ze kterého bude nesvobodný satelit. Vytvoří si tak platformu pro další expanzi,“ míní Raclavský.
Na invazi pohlížejí s velkými obavami i podnikatelé, kteří mají ekonomické aktivity v Rusku či na Ukrajině. Konflikt postihne citelně například jesenickou společnost Contechin, jež se zabývá dodávkami technologií a investičních celků a firmy v obou zemích jsou jejími významnými partnery.
„Musíme se smířit s tím, že se opět bude opakovat doba, kterou jsme zažili před osmi lety. Všechny dodávky v současnosti padají a je otázkou, zda a kdy se podaří obnovit naše kontakty s oběma zeměmi,“ sdělil šéf společnosti Bořivoj Minář.
