Provozovatelka vinárny, degustátorka a organizátorka vinných slavností věří, že i další překážku posledních náročných let by vinaři zvládli, ale zřejmě ne všichni.
„Přežili jsme covid, energetickou krizi, zdražování. Asi nemáme jinou možnost než se s tím smířit, i když si nemyslím, že je to nejlepší varianta, jak do státního rozpočtu dostat peníze. Nás se ale nikdo neptá,“ poznamenala Šubová k návratu debaty o danění tichého vína ve vládní koalici.
„Když se na našich slavnostech bavím s vinaři, někteří jsou na pokraji zhroucení a mluví o tom, že skončí. Takže možná odpadnou ti malí, kteří dělají víno srdcem, přírodní cestou, často při zaměstnání. Trh by se více otevřel velkým vinařským celkům,“ uvažuje provozovatelka Vinného šenku U Zlatého beránka.
Podle dubnových propočtů ministerstva financí by změna daně přinesla do rozpočtu až čtyři miliardy korun ročně. Vyšší cenu však zaplatí hlavně koncový zákazník a vinaři tak mají obavy, že lidé začnou více kupovat levnější vína ze zahraničí.
„Samozřejmě nám ubývají lidé v podnicích a hlavně pro starší generaci je řada věcí nepřekonatelný problém. Mladší se s tím ve finále srovnávají velmi dobře,“ sdělila Šubová.
Problémy mohou být třeba s vinnými sklepy
V jaké výši má daň být a zda nakonec nedopadne jen na dovoz a největší vinařství, což pokrývá většinu trhu, není jasné. Nejvíce se zatím mluví o zdanění jako u vína šumivého, tedy přes 23 korun za litr. Byť vinaři oficiálně protestují, mnozí jsou se změnou smíření. Víc než finančního dopadu se bojí papírování.
„Daň stejně ve výsledku zaplatí spotřebitel. Jestli ale něco skutečně vadí, pak je to byrokracie – velké vinařství to zvládne, ale menší producenti nemají šanci. Téměř s jistotou by se jich mnoho posunulo do šedého pásma,“ odhaduje vinař ze Znojemska, který nechce uvádět své jméno, ale redakce jej zná.
K vyšším daním se zřejmě přidají i nižší dotace, družstva se bojí o přežití |
Podle účastníků veřejné debaty k navýšení spotřební daně nakonec dojde. Otázka je, kdy a v jaké formě.
„Podle mne se to nestane hned, ale v koalici se dohodlo zřízení pracovní skupiny. Ta bude hledat řešení, které by nebylo pro vinaře administrativně zatěžující,“ nastínil poslanec z Haňovic na Olomoucku Karel Smetana (KDU-ČSL), jenž před odchodem do Sněmovny v oboru působil jako ředitel Arcibiskupského zámeckého vinařství v Kroměříži.
V případě, že se řešení podaří najít, bude podle něj ještě důležité, jak to udělat s vinnými sklepy, z nichž by se měly stát celní sklady. To by výrazně zkomplikovalo vinařskou turistiku.
„Pokud se najde řešení, jež vinaře administrativně nezatíží a povede ideálně ke zdanění převážně dovozových vín, nemělo by to ohrozit vinařství v Česku. Zatím jsem ale žádný elegantní návrh neslyšel,“ dodal Smetana.
Kolem 70 procent vín na trhu tvoří levný dovoz
Podle předsedy zemědělského poslaneckého výboru Michala Kučery (TOP 09), který pracovní skupinu svolal, má úprava vyřešit hlavně nápoje v PET lahvích a krabicích.
„Hledáme rozumný kompromis mezi tím, jak na jednu stranu zdanit tiché víno, a na druhou nepoškodit české vinaře a vinohradníky. I zástupci vinařů si uvědomují, že to musíme řešit, protože asi sedmdesát procent vín je levný dovoz,“ shrnul.
Vyšší daň přinese pálení načerno a popíjení v garáži, varují lidé z oboru |
Poškozením má na mysli administrativní zátěž hlavně menších výrobců, o čemž podle jeho slov intenzivně jedná šéf Svazu vinařů ČR Martin Chlad s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Výsledek má umožnit rozvoj tuzemských pěstitelů a producentů.
„Chce to čas a všech pět pohromadě,“ prohlásil Chlad.
„Původně jsme si mysleli, že to bude jednoduché – zdaníme tiché víno a náhradou vypíšeme národní dotaci pro české podnikatele třeba na hektar vinice. Ne pro ty, co nakupují šťávu někde v Moldávii a tady z toho dělají víno. Jenže narážíme na pravidla EU,“ přiblížil Kučera.
Zdanit jen víno v PET lahvích a krabicích však rovněž nejde. I to by totiž bylo znevýhodnění v podobě nerovných podmínek, jež je na otevřeném evropském trhu nepřípustné.
Šéf minipivovaru: Ať platí všichni, nebo nikdo
Vinaři zastoupení Chladem už dříve argumentovali, že nulovou spotřební daň uplatňuje patnáct vinařských zemí v Unii i další státy v Evropě a ve světě. Včetně těch, které vyprodukují méně, než dovezou. Podle TOP 09 je však neudržitelné, aby tiché víno zůstávalo jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně.
„Cílem je takové nastavení, jež nepoškodí domácí vinaře v konkurenci s okolními zeměmi a nezatíží je zbytečnou byrokracií,“ řekla šéfka strany Markéta Pekarová Adamová. Daň z tichého vína se určitě nestane součástí vládního balíčku; kdy začne platit, nikdo nechce odhadovat.
„Tlak je, aby to bylo co nejrychleji. Ale jde o to, aby nastala shoda, to je naprostá podmínka. Podporujeme vinařské regiony, tak je nemůžeme současně ničit,“ podotkl Kučera.
Úsporný balíček se naopak dotkne třeba čepovaného piva, u něhož DPH poskočí z 10 na 21 procent. Výrobcům se rozdílný přístup nelíbí.
„Z pohledu pivovarníka není spravedlivé, že tichá vína nepodléhají spotřební dani a piva z minipivovarů i velkých pivovarů naopak všechna. Buď ať platí všichni, nebo nikdo. Žádné pořádné zdůvodnění toho rozdílu od zákonodárců nezaznělo,“ vadí jednateli Velkorakovského minipivovaru Petru Hajkrovi.
„Zaslechl jsem argumenty o turistice a kultuře spojené s vínem, ale to přeci má i pivo a pivovarnictví. Prakticky je to stejné. Přinejmenším malí regionální prodejci rozhodně znamenají pro okolí propagaci a kulturní vyžití, tak by měli být podporováni, a ne sráženi vyšší daní,“ uzavřel.
2. října 2022 |
