Vinařství na Hané se teprve rozvíjí a spotřební daň by jej mohla zabrzdit.

Vinařství na Hané se teprve rozvíjí a spotřební daň by jej mohla zabrzdit. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Daň by utlumila rozvoj révy na Hané, báli se vinaři. Teď si oddechli

  • 7
Vinaře z Olomouckého kraje potěšilo, že vláda nakonec ve svém úsporném balíčku tiché víno nezdaní. Cena vína by se tím prodražila o třiadvacet procent, což by bylo podle nich pro pozvolna se rozvíjející odvětví na Hané likvidační.

Ačkoli vinaři na střední Moravě představují jen malou část odvětví v tuzemsku, snaží se postupně tuto tradici budovat. Ohlášené zavedení spotřební daně na tichá vína ve výši 23 procent by podle nich mohlo řadu vinařů odradit od pěstování révy a zákazníky zase od nákupu hanáckých vín.

Včerejší oznámení vlády, že tuto spotřební daň ponechá na nule, proto přivítali.

Průkopník vinohradnictví v centrální části Hané Oldřich Palička z Odrlic, části Senice na Hané, je rád, že se mu vyhne náročná administrativa. Vinaři by totiž měli povinnost zřídit daňový sklad a zajistit spotřební daň vůči celnímu úřadu.

Slunce jako na jihu nemáme, ale víno bude dobré, věří vinař z Hané

„Je pozitivní, že daň vinařům nedali. Stát má určitě jiné možnosti, kde získat peníze. Vůbec nevím, jak bych to dělal, kdyby spotřební daň zavedli. Mít daňový sklad a papírování… Byla by to daň na malou skupinu lidí, které by to hodně znepříjemnilo život,“ řekl Palička.

Právě tato povinnost by mohla mít podle výrobců v kraji citelný dopad. „Náklady spojené se zřízením celního skladu a samotná administrativní náročnost jeho vedení by byly zásadní. Zejména na střední Hané, na Přerovsku, se réva začíná pomalu vracet. Mám proto obavu, že by to vedlo k utlumení jejího rozvoje v této oblasti,“ domnívá se poslanec z Haňovic na Olomoucku Karel Smetana (KDU-ČSL).

V oboru působil jako ředitel společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. „Uvidíme, zda teď bude chvíli klid. Myslím, že debata se stejně bude postupně vracet a není vyloučeno, že se na to v budoucnu budeme muset podívat nějak jinak. Protože jedna z úvah bylo třeba i zvýšení sazby na šumivá vína,“ připomenul Smetana.

Silné argumenty

Proti návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) zavést spotřební daň na tiché víno ve výši 23,40 koruny za litr, což mělo přinést do státního rozpočtu až čtyři miliardy korun, byli nejen výrobci.

„Nebudu tajit, že se o tom vedla poměrně široká debata, šla i napříč jednotlivými politickými stranami. Je potřeba říct, že byly velmi silné argumenty pro zavedení spotřební daně na tiché víno, byly ale i silné argumenty proti. Věc, která nakonec rozhodla a byla pro nás určující, je, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není. Proto jsme se rozhodli, že stav ponecháme takový, jaký je,“ odůvodnil premiér Petr Fiala (ODS).

Se změnou nesouhlasil mimo jiné ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). „Udržení výjimky na zdanění tichých vín pro mě bylo zásadní. Jeho zavedení by naše vinaře proti zahraniční konkurenci výrazně poškodilo. Jsem proto rád, že jsme uvnitř koalice našli shodu na tom, že naši vinaři si zaslouží podmínky srovnatelné s ostatními vinařskými státy,“ napsal včera na sociální síti Twitter.

Na evropský standard, kdy země, odkud se do Česka víno ve velkém dováží, spotřební daň na tiché víno nemají, ostatně poukazovali producenti.

„Jde v současnosti o jediné efektivní opatření, jak pomoci českému vinařství a vinohradnictví při střetu s tvrdou evropskou konkurencí,“ reagovala včera v prohlášení Vinařská unie ČR.

„Bylo by to likvidační“

Kritika také mířila na snížení konkurenceschopnosti, posílení šedé ekonomiky nebo dopadu na pracovní místa ve výrobě vína, turismu i gastronomii.

„Bylo by to likvidační. Lidé přestanou odebírat dobrá vína a přeorientují se na laciná zahraniční ze supermarketů,“ poukázal přednedávnem například Petr Mikeš z šumperského Vinného šenku U Mikeše.

Nejen obilí. Haná se chce dostat mezi vinařské oblasti

Prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad vládě vytkl, že odborná diskuse se omezila jen na zhruba deset dní. „Kdyby nás NERV od začátku vybídl k debatě, byli jsme všichni ušetřeni tohoto procesu nesmyslů, které byly v návrhu obsaženy,“ prohlásil Chlad.

Celou záležitost nebere podle svých slov na lehkou váhu. Už proto, že jde o téma diskutované v roce 2012.

„Obecně celou situaci nevidím jako vítězství a necítíme se jako hrdinové, protože ji vnímáme celkově. Co je pro mě memento a nad čím přemýšlím poslední dva dny, je, že jsme tu situaci před deseti lety vzali jako samozřejmost, obor se bez nějaké cílenější koncepce ubíral dál, řekněme, že spontánně nabíral na popularitě a dařilo se mu. Dneska to vidím v pozitivním slova smyslu jako příležitost se podívat dovnitř,“ zmínil snahu dotáhnout vinařskou koncepci.

O dialogu k budoucnosti tuzemského vinařství a jeho rozvoji mluví i Vinařská unie.

„Stále také platí, že debata o zavedení spotřební daně na tiché víno by měla být vedena nejprve na půdě EU. Jen tak mohou být zaručeny rovné podmínky pro všechny producenty napříč členskými zeměmi. Jednotný evropský trh by měl mít jednotná pravidla, dokud mají všechny vinařské země nulovou sazbu spotřební daně, rovná se její případné zavedení likvidací odvětví v daném státě,“ uvedla unie ve stanovisku.