Hanáckým vinařům může pomoci historická tradice. Vinař Oldřich Palička z Odrlic, části Senice na Hané, má čtyři tisíce hlav révy vinné.
„Rozšíření viniční trati je v působnosti obce, ve které by měla ležet. Požádal jsem tedy obec a starosta přihlášku vyplnil,“ řekl.
Schválením by se přiblížil možnosti uvádět u vína původ i přívlastky, a navíc by měl nárok na dotační podporu.
„Jako vinaři mi může být jedno, jestli budu prodávat známkové víno, nebo ne, navíc je potřeba posílat vzorky na zatřídění a to stojí peníze. Proč ovšem tu možnost nevyužít. Pokud se snažím vystupovat jako šiřitel vinohradnictví zejména na střední Hané, tak to s tím souvisí,“ vysvětlil vinař.
Nevýhoda oproti jihu
Někteří pěstitelé se kvůli tomu obrátili na senátorku za Přerovsko Jitku Seitlovou (KDU-ČSL), aby jim pomohla.
„Hanáčtí vinaři jsou v určité nevýhodě proti jiným stanoveným jižním oblastem, protože u označení jejich vína nesmí být uvedeno místo, kde se pěstuje, a nemůže ani jít o žádné jakostní víno. Na trhu jsou na tom tím pádem hůře,“ sdělila Seitlová.
„Ujala jsem se toho, protože si myslím, že je důležité se zabývat i tím, co je tu perspektivní pěstovat ve změněných klimatických podmínkách. Proto jsme jednali na ministerstvu zemědělství, které má v gesci zákon i příslušnou vyhlášku,“ vysvětlila senátorka.
Konkrétní prováděcí právní předpis patří k zákonu o vinohradnictví a vinařství. Resort v něm stanovuje vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční tratě.
„Vyhlášku bude ministerstvo zemědělství novelizovat pravděpodobně v roce 2023, novelizační proces trvá přibližně jeden rok,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Aktuální znění zákona je staré čtyři roky.
Možnosti Hané jsou omezené
Možnosti, že by se podařilo vytvořit samostatnou vinařskou podoblast pro Hanou, pěstitelé příliš šancí nedávají. Mezi vinaři se navíc mluví o tom, že u nové podoby zákona se bude jednat o zrušení vinařských podoblastí, které by nahradily oblasti Čechy a Morava.
Ostatně takové úvahy se objevily už při poslední změně zákona v roce 2018. Vyhlášení nových vinařských tratí by mohly nahrávat historické souvislosti.
„Ministerstvo uvádí, že podmínky pro jejich vyhlášení nejsou definovány do detailů. Bude se tedy rozhodovat, jaká budou specifická kritéria pro případné trati. Jedno z nich je důležitost historické návaznosti,“ dodala Seitlová k průběhu jednání.
Zmínila také možný odpor některých vinařů, kteří v rozšiřování tratí mimo uznané vinařské podoblasti vidí konkurenci.
Argumenty proti se týkají také hospodárnosti. Pokud by šly dotace na podporu pěstování mimo osvědčené lokality, znamenal by podle nich neúspěch vyhozené peníze.
Pěstování vína dokládá katastr
Existenci vinohradů na Hané dokládají například zápisy z katastrálních knih. Například na Přerovsku je takových míst celá řada.
„V přerovském okrese se réva vinná pěstovala například v obcích Lazníky, Penčice, Čekyně, Horní Moštěnice, Újezdec, Radvanice, Vinary, Luková, Kokory, Podolí,“ připomíná web přerovského vinařství Vinum Predmostensis.
Ukazuje to na bohaté dějiny pěstování révy vinné na Přerovsku. „Nikdy však nešlo o velké souvislé výsadby, ale opravdu jen o ty na nejlépe exponovaných jižních svazích,“ připomíná web, jehož vinice na pronajatých městských pozemcích jsou zaregistrované od roku 2014.
V Předmostí nicméně za cíl zapsání na seznam viničních tratí nemají. „Musel by to udělat vlastník. Navíc neusilujeme o to mít na láhvi napsané kabinet, pozdní sběr nebo výběr z hroznů. Veškerá vína máme zatříděná jako moravská zemská,“ řekl spoluzakladatel vinařství Marek Ťápal.
Vinic na Hané přibývá
Nových vinic na Přerovsku, Prostějovsku a Olomoucku pomalu přibývá, většinou jde jen o malé plochy. Výjimkou může být Litovel, která po několika žádostech získala před dvěma lety povolení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) na tříhektarové území.
„Chtěli jsme tím zároveň vytvořit protierozní opatření v naší místní části Myslechovice,“ připomenul litovelský místostarosta Lubomír Broza.
Složitá ekonomická situace nicméně městu nyní neumožňuje se do plánů za několik milionů korun pustit. Radnice proto zkouší termín posunout.
Malé vinohrady lze na Olomoucku najít například v Nákle, Příkazích, Střeni, Vilémově nebo Olbramovicích.
„Rád bych udělal akci, kde by se shrnul stávající stav malovinařství na střední Hané,“ nastínil vinař Palička.
„Udělali bychom ochutnávku vín, aby se pomalu překonávala nedůvěra, neznalost lidí, kteří mají třeba zahrady nebo pole a pořád si myslí, že tady víno pěstovat nejde. Jsem fanda a snažím se v regionu vinohradnictví rozšířit,“ podotkl.
Zatím jde o jednotlivce
Stále však jde o výrazně menšinovou záležitost. Podle Českého statistického úřadu bylo v Olomouckém kraji před dvěma lety sedm pěstitelů vína, tedy podobně jako ve Slezsku, na Vysočině nebo v Královéhradeckém kraji.
Ve středních Čechách a Ústeckém kraji šlo o desítky subjektů, ve Zlínském kraji jich přehled uváděl čtyři stovky. Na dominující jižní Moravě statistici evidovali šestnáct tisíc pěstitelů.
Letos ÚKZÚZ zaznamenal republikově nižší zájem o novou výsadbu vinic. „Z vyčleněné plochy 178,4 hektaru pro novou výsadbu révy vinné zůstalo nevyčerpáno 97,2 hektaru,“ vyčíslila na jaře mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Zmíněných zhruba 180 hektarů představuje jedno procento celkové výměry vinic, o které lze každoročně zvětšit jejich plochu. Možné je to od roku 2016, předtím od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 platil zákaz rozšiřování vinic.
