S telefonem stráví někteří dospívající stejně tolik času, po který pak spí. Výsledky průzkumu mezi mladistvými ohledně času věnovaného sociálním sítím nebo počítačovým hrám ukazují, že část z nich prožije s mobilem téměř třetinu dne.
Může to vést k horšímu soustředění nebo poruchám spánku. Odborníci z Olomouckého kraje upozorňují také na přesun rizikového chování do digitálního světa a na nutnosti o nich s dětmi mluvit.
Podle výzkumu digitálních závislostí agentury Median z poloviny léta stráví s mobilem nejvíce času za den věková kategorie od 15 do 24 let, a to průměrně 4,8 hodiny.
Zhruba čtyřicet procent mladistvých uvedlo, že sledování displeje telefonu věnují čtyři až devět hodin denně.
„Paří hry a pijí energeťáky“
Nadměrným užíváním mobilů si však mladí lidé zadělávají na komplikace. „Máme zkušenosti s tím, že naši mladiství klienti tráví čas na mobilu či herní konzoli i v noci, když rodiče spí, a přes den – ve škole a jinde – jsou pak nevyspalí, což řeší zvýšenou konzumací energetických nápojů. Bohužel se tak učí již v raném věku reagovat na únavu užitím stimulujícího prostředku místo změny životního stylu,“ uvedl vedoucí oddělení odborných služeb Společnosti Podané ruce v Olomouckém kraji Petr Huptych.
Prodej energy drinků je už kvůli jejich vlastnostem v části Evropy regulovaný, někde je lze například koupit pouze v lékárnách.
„Víme, že látky v nich obsažené mohou mít pro dítě nebo dospívajícího člověka a zejména pro jeho mozek velmi nebezpečné účinky. Vždyť jeden energetický nápoj splňuje denní dávku kofeinu, takže vytváří závislost na kofeinu,“ upozornil expert na výživu Pavel Suchánek při loňské debatě o zákazu prodeje energetických nápojů dětem.
Digitální závislosti jsou nová pandemie, Čechy ničí především sociální sítě |
Odborníci na závislosti navíc připomínají, že v průzkumech mezi českými dětmi opakovaně vychází, že čtyřicet procent jich ve věku 11 až 15 let nespí tak dlouho, jak by potřebovalo. Pro zdravý vývoj dětského mozku má v této vývojové etapě kromě odpočinku význam i nuda a nicnedělání.
Čas s mobilem však nutí děti neustále zpracovávat množství informací, zaměstnává je, a nejde tedy o plnohodnotný oddych.
„Velký přínos nicnedělání potvrzuje mnoho výzkumů. Nuda dává prostor nejenom zpracovat emoce a vjemy z daného dne, ale je i cestou ke kreativitě a novým nápadům, myšlenkám. Nudou v dětech podporujeme rozhodnost, tvořivost a zdravé sebevědomí,“ řekla speciální pedagožka a vedoucí centra primární prevence v olomouckém P-centru Aneta Viktorová.
Zásadní roli hrají rodiče
Průzkum digitálních závislostí vznikl ve spolupráci se softwarovou společností Eset a její iniciativou Safer Kids Online. Ta uvádí, že skutečná závislost na technologiích je vzácná a většinou jde spíše o jejich nadužívání. I tak je dobré si v domácnosti nastavit ohledně internetu a technologií pravidla.
Zásadní roli v takových případech mají hrát rodiče. „Řada sociálních sítí je naprogramována manipulativně, tedy tak, aby udržela naši pozornost za účelem konzumování komerčního obsahu, a nikoli proto, aby nás pobavila nebo poskytla informaci. Pochopením, jak na nás působí, a toho, co očekáváme, dospějeme k přirozenému nastavení jejich hranic. Je to účinnější, než když nám někdo určí, že můžeme být na mobilu jen hodinu denně,“ uvedl Huptych.
Pokud jde o rizika konkrétních sítí, měli by se podle něj mít rodiče na pozoru před TikTokem, protože jeho obsah není odpovídajícím způsobem kontrolován a objevují se na něm videa nebo „výzvy“ pro děti a mladé lidi vyloženě škodlivé.
„Rizika se objevují například i na Redditu nebo WhatsAppu mezi skupinami žáků, kde probíhá kyberšikana nebo přeposílání rizikového obsahu. Každopádně nejde o to vyhýbat se konkrétní síti, nebezpečný obsah se může objevit téměř kdekoliv,“ doplnila Viktorová.
Devět hodin denně na mobilu. Mladí nadužívají technologie, trápí je mozek i spánek |
Hrozby závislosti a hazardního chování zase zvyšují placené funkce počítačových her, v nichž se objevují takzvané loot boxy (doplňky počítačových her s náhodným obsahem - pozn. red.), které však uživatele stojí reálné peníze.
Oproti předchozí generaci je patrná mírně klesající náklonnost k alkoholu, tabáku a pervitinu. Sociální sítě dokážou některé euforické stavy díky přílivu dopaminu spojenému s virtuální popularitou nahradit.
„Dopamin se vyplavuje ve chvílích, kdy je mozku něco příjemné, odměňuje nás jím. Na základě toho může vzniknout mimo jiné závislostní chování. Někteří adiktologové proto připodobňují princip závislosti na sociálních sítích k hazardním hrám,“ uvedla speciální pedagožka.
5. února 2016 |
