Devatenáctiletý Josef Špitálský několik let chytal v mládeži za vršovické Bohemians 1905 a nyní vychovává mladé fotbalové brankáře. Jeho vrstevníci ho ale znají spíše pod přezdívkou Vapko, kterou používá na sociálních sítích, kde natáčí a publikuje vtipná videa. Jen na YouTube nasbíral už přes 200 tisíc sledujících.
„U obrazovky, ať už na mobilu či na počítači, strávím klidně až deset hodin denně. Nejsem na to pyšný, ale vydělává mi to peníze. Jelikož jsem youtuber, tak nejvíce času strávím střihem videí a hledáním inspirace nebo spolupráce pro obsah. Projíždím Instagram i YouTube,“ říká Špitálský.
Zatímco mladý brankář-influencer si podle svých slov digitální detox dopřeje alespoň na hřišti, jeho potenciální sledující jsou často na mobilu „přikovaní“ a oddech od obrazovky neřeší. Děti podle průzkumů často dostávají mobil už v první třídě.
Digitálních Čechů je osm druhů. Fotku upraví, horší je komunikace s úřadem |
To potvrzuje i redaktorka Martina, její syn dostal první mobil jako druhák a ve třídě byl jedním z posledních. „Vnímala jsem velký tlak ze strany vrstevníků. Když děti něco vidí u ostatních, chtějí to také,“ sděluje svou zkušenost Martina.
Podobný scénář očekává i produktová manažerka Hana, jejíž syn se do školy teprve chystá a zatím se dívá pouze na pohádky v autě nebo v čekárnách u lékaře. „Očekávám, že ve škole si o telefon sám řekne. Nechceme z něj dělat třídního outsidera,“ vysvětluje Hana.
Česká populace tráví velké množství času online – v průměru 4 hodiny denně, a to především prostřednictvím chytrých telefonů. Na mobilu je nejčastěji věková kategorie 15-24 let, a to průměrně 4,8 hodiny denně. Ukázal to průzkum digitálních závislostí, který o prázdninách provedla společnost ESET ve spolupráci s agenturou Median.
Kolik času denně strávíte na mobilu?
„Bezmála 40 % mladistvých uvedlo, že na telefonu stráví dokonce 4 až 9 hodin denně,“ uvádí specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET Vladimíra Žáčková. Věková kategorie 15+ pak ještě prosedí jednu až tři hodiny denně u počítače. V porovnání se skupinou 55 až 60 let, která bývá na mobilu dvě hodiny, na PC dvě hodiny patnáct minut a u televize 2,6 hodiny, tráví mladí dospělí online poměrně velkou část dne.
Pro 74 procent mladistvých jsou sociální sítě každodenní záležitostí. Pětina z nich dennodenně hraje nějakou digitální hru a YouTube jich sleduje ve všední dny 46 procent po dobu dvě a více hodin. O víkendech tráví mladí nad 15 let sledováním videí dokonce čtyři hodiny denně, třetina dokonce více, což ukázal i ESPAD průzkum mladistvých.
Dle výzkumu HBSC Lockdown 2020 provedeného v ČR u dětí ve věku 11, 13 a 15 let, spadá dnes do kategorie střední nebo vysoké digitální závislosti téměř sedm procent studentů oproti necelým třem před pandemií.
„Aby mi něco neuniklo“
To potvrzuje zkušenost odborníka na nelátkové závislosti v Česku Tomáše Jandáče, který mezi pacienty dětské a dorostové ambulance zaznamenal narůst digitální závislosti skokově z třiceti na padesát procent. Vyrovnal se též poměr v zastoupení pohlaví, kdy dříve bylo osazenstvo ze dvou třetin chlapecké.
„Chlapci věnují čas hraní her (37 % oproti 6 % dívek, pozn. red.), dívky častěji míří na sítě (76 % oproti 72 % chlapců, pozn. red.). Čas strávený sledováním videí na YouTube je u obou pohlaví přibližně stejný,“ upřesňuje Jandáč, adiktolog v Ambulanci dětské a dorostové adiktologie Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Češi nevidí čas strávený na sítích jako něco špatného. Více než polovina respondentů (52 %) napříč populací uvedla, že času na nich tráví tak akorát, ačkoli 51 procent je online více času než před dvěma lety. Až 57 procent pak přiznalo, že v situacích psychické nepohody, smutku či nervozity utíkají k mobilu a osmdesát procent se kvůli tomu cítí provinile.
Odpojte se! Závislost na mobilu začíná plíživě a zamává i se zdravím |
„Lze usuzovat, že přílišné lpění na online přítomnosti má mezi lidmi negativní konotaci, a to i u mladších ročníků,“ upřesňuje Žáčková. Nemalá část mladší generace (44 %) ve věku 15 až 24 let přiznává, že kvůli on-line prostředí dokáže občas ztratit pojem o čase a každý šestý dotazovaný ve věku nad patnáct let odpověděl, že na sítích tráví až příliš času.
A zatímco o úspěšném digitálním detoxu hovoří třetina dospělých, snaží se mladiství omezit sítě snížením počtu hodin online (30 %) či vymazáním aplikací a odhlášením streamingových služeb (33 %). Polovina si pak ordinuje nucený čas offline, notifikace v telefonu však vypíná jen pětina (22 %) dotázaných.
Mají obavy, že by se za jejich nepřítomnosti mohlo přihodit něco nešťastného (38 %). Netrápí to jen nejmladší generaci – více než polovina (57 %) respondentů se připojuje k sítím kvůli strachu, smutku nebo nervozitě a dvaceti procentům pomáhá „čas online“ zapomenout na vlastní strasti.
Specifické riziko se pojí s takzvanými loot boxy neboli doplňky počítačových her s náhodným obsahem, které však uživatele stojí reálné peníze.
„Prodej bonusů pro hru s vysokým faktorem náhody, které lze koupit během hraní, může být pro mladistvé velmi problematický. A to zejména proto, že u takovýchto her je pro dosažení úspěchu důležitější množství vynaložených peněz než samotné hráčovy dovednosti a jím použité strategie,“ komentuje Žáčková.
Čtrnáct let, 145 kilo. Obezita trápí bezmála čtvrt milionu českých dětí |
Obrazovka lepší pervitinu
Takové digitální hry, ve kterých se prodávají lootboxy, mohou u hráčů rozvíjet hazardní chování. „Byl prokázán vztah mezi nákupem lootboxů a symptomy hráčské poruchy, tak i závislostí na hraní digitálních her,“ sděluje adiktolog Jandáč a dodává, že opakované průzkumy mezi českými dětmi ukazují, že čtyřicet procent dětí ve věku 11-15 let nespí tak dlouho, jak by potřebovalo.
Děti přitom podle expertů potřebují v této vývojové etapě „nudu a nicnedělání“, během kterých průběžně zpracovávají emoce – i relax s mobilem je pro dětský mozek náročný, protože musí neustále zpracovávat spoustu informací.
V rodině je podle expertky potřeba téma otevřít a nastavit pravidla, která budou dospělí dodržovat spolu s dětmi. „Mezi první kroky může patřit omezení notifikací a vymezení doby a prostoru bez telefonu, ať už jde o večerní čas, kontrolování během noci či ihned po probuzení. Pomoci mohou i aplikace, které v určité časy omezí přístup na konkrétní sítě,“ radí Žáčková.
Stagnaci či mírný pokles lze u adolescentů vidět v užívání alkoholu, tabáku či metamfetaminů, pokles však může být dle Jandáče dán tím, že se průzkumníci neptají na nově se objevující látky jako kratom či nikotinové sáčky. Dále pak tím, že rizikové chování mladistvých se přesunulo do digitálního světa. Jandáč upozorňuje, že nelátková závislost je do velké míry totožná s látkovou.
„Platí, že děti vždy tíhnou k tomu, co mají nejblíž na dosah. Dnes mají častěji problémy s úzkostmi, a proto inklinují k lékům na předpis, marihuaně nebo digitálními světu než k pervitinu,“ uzavírá Jandač.
