Oba muži závislí na pervitinu se poznali několik týdnů před tragickou událostí. Usmrcený po Janečkovi požadoval vrácení dluhu ve výši zhruba 3 500 korun za drogu a nakonec ho odvezl do svého domu s tím, aby si zde dluh odpracoval.
Zamkl přitom vstupní dveře a Janečku přinutil pracovat na zahradě bez jídla a pití. Navíc ho údajně urážel, vyhrožoval mu a fackoval ho. S odůvodněním, aby neutekl, se navíc zadržovaný muž musel svléknout do naha a podle Janečky ho věznitel také nutil, aby si klekl, neboť mu chtěl močit do úst.
Následující den Janečka oběť napadl a dle soudu ho velkou intenzitou nejméně čtyřikrát udeřil téměř dvoukilogramovým hranolem do hlavy. Způsobil mu otevřené zlomeniny čelní kosti, roztříštil mu lebku a způsobil krvácení do mozku. Muž na místě zemřel.
Narkoman z Olomouce se nakonec o několik dní později svěřil své ošetřující lékařce s tím, že asi zabil člověka. Ta poté kontaktovala policii.
Janečka během soudních přelíčení svůj čin nepopíral s tím, že jednal ze strachu o život. Čin odůvodnil slovy: „Buď on, nebo já.“
Dosud netrestaný muž byl původně obžalován z vraždy a hrozilo mu až dvacet let vězení. Krajský soud ho ale nakonec uznal vinným ze zabití, kde je sazba tři až deset let, když vzal v potaz předchozí zavrženíhodné chování oběti. Žalobce se proti rozsudku odvolal, vrchní soud ale teď verdikt potvrdil.
Janečka na jednání nedorazil, v současné době totiž pobývá psychiatrické léčebně. Součástí jeho trestu bylo totiž také uložení ústavní protidrogové léčby.
