Výkupy pozemků začaly úřady připravovat už v roce 2009, o rok později uzavřely prvních pár smluv, ale od té doby celá akce vázne. A nedávno vyšlo najevo, že některé majitele dokonce dodnes nikdo neoslovil.
„Pokud hodláte umístit jakoukoliv stavbu na mém pozemku v katastrálním území Držovic, považuji za prvořadé a zásadní učinit majiteli pozemku nabídku, která umožní následné jednání o vašem požadavku. Do té doby nesouhlasím s umístěním jakékoliv stavby na mém pozemku a nepovoluji vstup na pozemek pro účely stavby,“ cituje pár měsíců staré územní rozhodnutí, které vydala prostějovská radnice, jednu z majitelek Jaroslavu Sivkovou.
Stejně reagovali i další vlastníci půdy. Pokud se přitom krajskému úřadu a městu nepodaří pozemky pod plánovanou trasou obchvatu do dvou let získat, stavba bude ohrožena. Částka potřebná na výkupy je totiž v rámci dotačního projektu ITI rezervovaná pouze do roku 2018.
„Poslední smlouvy o budoucích kupních smlouvách byly uzavřeny v lednu a v únoru roku 2010,“ potvrdila mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová. Tehdy nabídku přijalo 22 z celkem 140 vlastníků pozemků. V loňském roce pak kraj přikoupil jednu stavbu, kterou bude nutné kvůli obchvatu strhnout.
Kvůli změně projektu je potřeba uzavřít nové smlouvy
Zamrzlý stav kritizuje prostějovská opozice. „Význam severního obchvatu pro Prostějov není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat. O okolnostech, které údajně brání výkupu pozemků, se mluví roky, přitom se jedná o veřejně prospěšnou stavbu vedenou v zásadách plánování Olomouckého kraje,“ zlobí se například opoziční zastupitel František Filouš z hnutí ANO.
„Výkup se v období let 2010 až 2015 úplně zastavil. Část majitelů pozemků dokonce nebyla vůbec oslovena, což považuji za zásadní chybu,“ dodal.
Mluvčí kraje Navrátilová uvedla, že kraj obeslal majitele pozemků poprvé v roce 2009.
„Následně však došlo k přepracování projektu. Z tohoto důvodu je nutné většinu vlastníků oslovit znovu a připravit nové smlouvy. Tuto činnost bude pro Olomoucký kraj zajišťovat společnost, která zpracovala projektovou dokumentaci. Předpokládáme, že vlastníci budou projekční společností osloveni v průběhu následujících týdnů,“ řekla.
Přerovu kancelář pomohla, Prostějov ji ale zatím neotevřel
Představitelé kraje a města se kromě toho loni na začátku listopadu sešli v Prostějově a domluvili se, že zřídí speciální kancelář, která se bude věnovat výhradně jen výkupům pozemků pod severním obchvatem. Stejný postup se osvědčil třeba při stavbě posledního úseku dálnice D1.
„Shodli jsme se, že po vzoru Přerova zřídíme společnou kancelář. Pro město i pro kraj je severní obchvat Prostějova prioritou. Obchvat přijde na 400 milionů korun, z toho částka potřebná na výkupy je připravena v rámci projektu ITI do roku 2018. Aktuálně zbývá vykoupit 118 pozemků,“ potvrdil tehdy hejtman Jiří Rozbořil.
Ani po třech měsících však kancelář nefunguje. Zatím se podařilo pouze připravit „Smlouvu o spolupráci při přípravě a realizaci stavby Silnice II/366 Prostějov - přeložka silnice“. Teprve na základě této smlouvy město a kraj vytvoří společnou pracovní skupinu, která bude majetkoprávní přípravy koordinovat.
„Město Prostějov vlastním nákladem zabezpečí provoz kanceláře pro kontakt s vlastníky pozemků a staveb dotčených stavbou. Způsob a zahájení fungování kanceláře jsou zatím v jednání,“ dodala mluvčí kraje Navrátilová.
Výkupy budou složité, část lidí chce prodat celé pozemky
Už dnes je přitom evidentní, že problémů s výkupy půdy bude celá řada. Do plánované trasy třeba zasahují jen části pozemků, avšak majitelé je chtějí prodat celé.
„Někteří majitelé se nám neozvali a jiní požadují několikanásobně vyšší částky, než nabízíme. Prostějov leží v kotlině a velice špatně se tady dýchá, takže obchvat je pro město velmi důležitý,“ zdůraznila primátorka Prostějova Alena Rašková.
Aktuální výkupní cena je 400 korun za metr čtvereční. Úřady by v první fázi uzavřely s majiteli smlouvy o smlouvách budoucích a až by došlo na prodej, cena by se stanovila jako obvyklá tržní cena v danou chvíli.
