Johann Schroth proslul svou ortodoxní léčbou, jejíž součástí bylo i víno. Jak na něj dnes navazujete?
Je pravda, že klasickou Schrothovu kúru by dnes dokázal přežít jen úplně zdravý člověk. Je zkrátka nemyslitelné, abychom ji bez obměn aplikovali dnes. Nicméně on tuto proceduru předepisoval mnohdy těžce nemocným nebo nevyléčitelným a některým skutečně pomohla. Byl velice striktní a myslím, že podávané víno pomáhalo spíš přežít, otupělo smysly a ulevilo alespoň trochu od bolesti.
Jaký je jeho odkaz?
Jeho odkaz je naprosto úžasný, protože byl především lidový léčitel. Jeho metoda, která byla velice ortodoxní a fungovala u těžce nemocných, by v současnosti neobstála, protože byla až drastická, ale určité prvky byly nadčasové a jsou použitelné i v nynější době. Návrat do přírody a pohyb v přírodě, střídmost v jídle, pití. Mnohdy si vůbec neuvědomujeme, jak tento jednoduchý recept může zlepšit naše zdraví a kvalitu života.
Praděd je magická hora, říká autor publikace věnované vrcholu Jeseníků |
Kdo byl vlastně první oficiální pacient lázní?
Je to 186 let, kdy Johann Schroth uzdravil mladou dámu ze Šumperka, kterou vyléčil z takzvaných krtic (tuberkulózy mízních uzlin – pozn. red.).
A jak jsou na tom lipovské lázně dnes?
Většina lázeňských objektů je opravená, park zrevitalizovaný. Dále si zakládáme na tom, že jsme pořád komorní vesnické rodinné lázně, které netrpí návaly návštěvníků.
Když jste areál kupovali, byl už delší dobu zavřený. Lázeňství navíc tonulo v nejistotě. To nebyla zrovna vhodná doba pro investice do znovuotevření zkrachovalých lázní...
Naše společnost se orientovala na nákup starých zanedbaných brownfieldů, snažili jsme se jim vtisknout nový život. Lázně v Lipové byly zanedbané, park neudržovaný, budovy podfinancované, ale z celého místa dýchala neskutečná energie a krása. Řekli jsme si: Pojďme to zkusit. Neměli jsme žádnou zkušenost s lázeňstvím či zdravotnictvím. Věřili jsme však tomu, že lázně lze dát do kupy. Měli jsme zkušenost s cestovním ruchem a lázeňství je kromě léčby i jeho důležitou součástí. Cítili jsme, že Jeseníky jsou oblast, kde je pořád obrovský potenciál a možnosti rozvoje.
Než jste otevřeli, byly lázně čtyři roky zavřené. Jak moc vadila dlouhá odmlka, nezanevřeli bývalí klienti na Lipovou?
Byla tu delší odmlka, ale rozhodně neodradila lidi, kteří sem za léčbou rádi jezdili. Nemáme v úmyslu konkurovat sousedním jesenickým lázním nebo třeba Karlovým Varům. Chceme zůstat rodinnými lázněmi.
Fotograf propadl dronům, nabízí pohledy na Jeseníky z ptačí perspektivy |
Jakými turbulencemi lázně od znovuotevření prošly?
Nikdy bych nečekal, že nás za pouhých sedm let postihne tolik nepříjemných událostí. Když jsme začínali, ani jsme neměli smlouvu s VZP, která je z pohledu zdravotních pojišťoven pořád klíčová. Teprve po roce, kdy jsme ukázali, že to myslíme vážně, že s námi další zdravotní pojišťovny spolupracují a že sezona proběhla naprosto tak, jak má, se nám podařilo přesvědčit VZP, že o její pojištěnce bude postaráno kvalitně.
Pacienty léčil studenými zábaly a vínemZákladem terapie Johanna Schrotha je kombinace suché stravy a zábalů do studených vlhkých plachet. V léčbě střídal pitné a suché dny. Nemocný dostával víno. Jíst směl jen suché pečivo a ovesné nebo rýžové kaše. Jídlo neobsahovalo tuky a bylo chudé na bílkoviny a soli. Zdroj: Rehabilitace.info |
Jak jste zvládli covid?
Několikrát jsme museli zastavit provoz, museli jsme propustit pacienty domů. Jenže každý rozjezd není otočení jednoho vypínače. Fakt, že máme kapacitu několik set lůžek, neznamená, že jsme schopni stejný počet klientů přijmout najednou. Rozjezd je v našem případě zhruba po padesáti nově přijatých pacientech týdně. Na standardní kapacitu jsme se dostávali zhruba čtyři týdny. Stát nás ale podpořil a pomohl nám situaci zvládnout. A velmi pomohl projekt Covid – lázně (státní dotační titul na podporu lázeňství – pozn. red.), kdy se naučili jezdit do lázní i ti, kdo by jinak zůstali doma.
Co válka na Ukrajině a energetická krize?
Když covid odezněl a vypadalo vše na standardní průběh, přišla válka na Ukrajině a energetická krize, která znamenala významné zvýšení nákladů. Snažíme se najít cesty k energetické soběstačnosti a začali jsme sázet na fotovoltaiku. Koupili jsme elektrovozidla a hledáme další cesty, jak na energiích ušetřit.
Co ještě v areálu zbývá dodělat, respektive kde je horizont, kdy si řeknete hotovo?
Momentálně opravujeme Slezský dům, což je vzhledem k umístění u vstupu do lázní do budoucna klíčová budova. Je poslední uvnitř lázeňského parku, která ještě není opravená. Bude to hlavní vstupní pavilon do areálu s recepcí, přijímací kanceláří, kavárnou, občerstvením a ve vyšších patrech bude ubytování.
Co bude s kdysi vyhlášenou dřevěnou kolonádou navazující na Slezský dům?
Kolonádu čeká demolice. Bohužel konstrukce už byly v době našeho vstupu do lázní ve velmi špatném stavu. Rekonstrukce Slezského domu počítá s tím, že na místě původní kryté kolonády vznikne nová dřevostavba, která bude mít jiný charakter. Bude jakýmsi proskleným koridorem do Slezského domu a nabídne i prostory pro koncerty či tanec. Na příštích lázeňských slavnostech v září 2024 bychom chtěli tuto část otevřít veřejnosti. Pak nám zbude jen několik budov, které jsou už mimo lázeňský areál. Naprosto zásadní investicí pro budoucnost je ale nový léčebný pavilon, který postavíme zhruba v horizontu pěti let. Některé budovy, které potom pro lázeňství nebudeme potřebovat, mohou sloužit čistě cestovnímu ruchu.
Lázně v Darkově nově léčí také dětské pacienty, pomůže jim robotika |
Jaký je vztah obce a lázní?
Když jsme sem poprvé přijeli, panovala velká nedůvěra občanů i samosprávy. Že jsme něco koupili a rozprodáme. Ujistil jsem vedení obce, že to není tento případ a lázně chceme obnovit. Obec se ujistila, že to myslíme vážně, a podařilo se nám najít vzájemnou důvěru. Radnice ví, že lázně obec pozvedávají. Pořádáme různé akce, podílíme se na místních akcích. Když jsme začínali nějakou třetí sezonu, už mezi námi byla vzájemná důvěra, která je nesmírně důležitá.
Jaká je strategie pro budoucnost: samoplátci, nebo klienti s úhradou od zdravotních pojišťoven?
Naší filozofií je mít klienty, kteří jsou zde takzvaně na pojišťovnu, ale nabídnout i samoplátcům, aby si zde našli místo k odpočinku, relaxaci. Zatímco předtím, než jsme lázně koupili, tady byli pouze klienti, kteří měli pobyty hrazené pojišťovnami, tak nyní už je čtvrtina samoplátců. Tento mix bychom chtěli udržet. Dnes nabízíme i apartmánové ubytování a služby nadstandardní, je možné tady pracovat. Máme tu už i manažery, kteří tady pracují a zároveň odpočívají a léčí se.
