Aktualizovaná vizualizace podoby plánovaného více než sedmdesátimetrového...

Aktualizovaná vizualizace podoby plánovaného více než sedmdesátimetrového olomouckého mrakodrapu Šantovka Tower. Jeho stavba ostře rozděluje obyvatele města. | foto: SMC Development

Soud o povolení stavby kontroverzního olomouckého věžáku napoprvé nerozhodl

  • 9
Olomoucký krajský soud začal projednávat žalobu veřejného ochránce práv proti rozhodnutí olomouckého magistrátu o umístění Šantovka Tower. Věžák podle kritiků nevratně poškodí historické panorama Olomouce, developer to odmítá. Rozsudek však nepadl.

Jednání u soudu začalo netradičně hledáním větší místnosti, do určené jednací síně se totiž pro velký zájem všichni přítomní nevešli. Pak už se soudci mohli začít věnovat žalobě, kterou před dvěma lety podala tehdejší odstupující ombudsmanka Anna Šabatová.

Podle ní došlo k porušení zákonů, požadovala proto zrušení územního rozhodnutí pro obytnou budovu vysokou zhruba 75 metrů, kterou společnost developera Richarda Morávka umístila v ochranném pásmu městské památkové rezervace.

Výšková budova vyvolává kontroverze

Územní rozhodnutí získala stavba připravované přes deset let v roce 2019. Jelikož má však žaloba odkladný účinek, nesmí být do rozhodnutí soudu vydáno stavební povolení a výškový dům připravovaný nyní u ulice Wittgensteinova tak musí čekat.

Žalobu na magistrát zdědil nástupce Šabatové v úřadu veřejného ochránce Stanislav Křeček, který na ní trvá.

„Veřejný zájem byl narušen s ohledem na památkovou hodnotu místa, o které se jedná, ochranu přírodu a krajiny a to je podle mne rozhodující v celé věci. Zájem na zachování památkového pohledu na památkovou rezervaci je tak významný, že vyžaduje ochranu veřejného zájmu, a proto jsme žalobu podali,“ zdůvodnil.

Dle ombudsmana došlo k systémové podjatosti

Za posledních deset let využil ombudsman podobnou žalobu teprve potřetí.

„Děláme to jen minimálně, protože na rozdíl od nejvyššího státního zástupce musíme prokázat, že tady veřejný zájem je. Tento mimořádný opravný prostředek chceme využít jen tehdy, kdy se činnost orgánů státní správy vymyká běžnému postupu a podle našeho názoru narušuje veřejný zájem,“ uvedl Křeček.

Kromě ochrany panoramatu města a krajinného rázu žádá ombudsman i nestranné posuzování úředníky státní správy, konkrétně odborů stavebního a památkové péče olomouckého magistrátu.

„Případ by se mohl zapsat do učebnic jako ukázka systémové podjatosti,“ zaznělo od žalující strany. Ta poukazuje mimo jiné na smlouvu o spolupráci města a developera z roku 2010.

„Město má podle ní chránit investora před vznikem škody. V případě neuskutečnění existuje riziko náhrady škody,“ uvedl právník ombudsmana. Magistrát tak podle obžaloby neměl o umístění stavby rozhodovat.

Město i developer žalobu odmítají

Podle právní zástupkyně magistrátu ale není k projednávání věci u soudu důvod.

„Je otázka, zda je žaloba vůbec přípustná. Magistrát města Olomouce rozhodl správně, zajistil si podklady a stanoviska podle zákona a žaloba by měla být odmítnuta nebo zamítnuta,“ uvedla Ivana Hučínová.

Ta zároveň zastupovala i město. Ke smlouvě o spolupráci proto dodala, že není ničím neobvyklým.

„Měla jiný význam, než jaký je jí podsouván. Týkala se směn, věcných břemen nebo výstavby tramvajové trati,“ sdělila.

Podobně argumentovala i advokátka investora s tím, že o porušení památkové péče mohou rozhodovat jen úředníci. Odmítla i výtky, že nebude dodržen blokový typ zástavby vyžadovaný územním plánem.

„Nemyslíme, že existuje závažný veřejný zájem na veřejné zástavbě. Předtím tam také nebyla bloková zástavba, ale stará fabrika,“ připomenula bývalý podnik Milo.

Developer věžák nakonec o kus posunul

Podklady předložené kanceláří ombudsmana označila za tendenční. Pokud by si podle právničky vyžádal veřejný ochránce práv od magistrátu spis, nemusela by obžaloba obsahovat řadu nepřesností.

Navíc zmínila, že původně byla stavba plánovaná v Šantově ulici. „V roce 2017 ale investor projekt přesunul, aby upokojil vášně,“ vyzdvihla.

K tomu ale spolek Za krásnou Olomouc, který je účastníkem řízení, podotkl, že k přesunu projektu na nové místo přinutila investora skutečnost, že záměr nedodržel odstupové vzdálenosti od okolních staveb.

Spolek i veřejný ochránce předložili soudu vizualizace, podle kterých stavba poškodí historické panorama. Aby se mohl soudní senát poradit, jak s důkazními návrhy naložit, odročil jednání na březen.

Ve stejném měsíci má také olomoucké zastupitelstvo projednávat změnu územního plánu, která by do lokality Šantovka Tower vrátila výškové limity. Ty neplatí od roku 2015, kdy developer dosáhl u Nejvyššího správního soudu jejich zrušení. Město se pak rozhodlo, že v mezičase nevyhlásí v dané lokalitě stavební uzávěru.