Další dva automatické radary mají technici nainstalovat v Prostějově do konce roku.
„A to do Dolní a Olomoucké ulice, poslední pak příští rok do Vrahovické, která se ještě opravuje,“ uvedla náměstkyně primátora odpovědná za dopravu Alena Rašková.
„Denně je to tak 25 až 50 přestupků. U jednoho motorkáře naměřil rekord, řidič jel skoro 150 kilometrů v hodině,“ nastínil ředitel prostějovských strážníků Libor Šebestík.
Radary měly už v létě najet do zkušebního provozu a do ostrého v září, přípravy se ovšem protáhly.
„Museli jsem sehnat stavební povolení, trvalo také výběrové řízení. Rovněž bylo nutné nabrat zaměstnance na řešení přestupků,“ odůvodnila zpoždění náměstkyně. Vybrané peníze podle ní půjdou do rozpočtu města, na co konkrétně budou využity, ale zatím ještě není rozhodnuto.
Důvodem zavedení radarů je podle vedení města především zvýšení bezpečnosti.
„Na zvolených úsecích to řidiče svádí k tomu, aby jezdili výrazně vyšší rychlostí. Ne o deset nebo dvacet kilometrů za hodinu, ale až o několik desítek,“ řekla Rašková s tím, že na některých místech města se v minulosti dokonce závodilo.
Ve zúžené ulici už radar není potřeba
„Vím, že se pořádaly závody například v Plumlovské a řidiči tam jezdili i stoosmdesátkou. Ulice je už ale zúžená, takže zrovna tam radar není potřeba,“ dodala.
Automatické měřiče rychlosti se příliš nelíbí části opozice, kritizuje je třeba zastupitel Petr Ošťádal.
„Instalovat stacionární radar jen tak bez ničeho nemá preventivní funkci. Když umístíte pouze radar, který měří, a je za to pokuta, tak preventivní opatření je v tom, že když tam pojedete podruhé, už si dáte pozor, protože jste v minulosti dostali pokutu. Podle mě by měla být před radarem instalována nějaká výstraha, že se v úseku měří. Takhle to vypadá, že vedení města chce načapat co nejvíce řidičů a je to pouze prostředek, jak dostat do městské kasy víc peněz,“ míní.
Podle něho lze prevenci dělat i jinak. „Mohl tam i na dalších místech po městě být instalován rychlostní ukazatel. Zmapoval by se pomocí nich pohyb aut a jejich frekvence,“ navrhl Ošťádal alternativu.
První zavedení radarů skončilo fiaskem
Podle Raškové informační měřiče na řidiče nezabírají. „Zkoušeli jsme je, máme je na všech příjezdových cestách. Nepomůže to, jsme takový národ, že pokud není nastavená sankce, tak řada řidičů není schopná zákon dodržovat,“ reagovala.
„Pokutovací“ radary podpořil i člen opozice Martin Hájek: „Může to přispět k bezpečnosti. Slušní řidiči se nemají čeho bát, když dodrží předpisy, nebudou mít problém.“
Rovněž místní mají na radary rozdílné názory. „Je to buzerace řidičů. Vždyť ve městě nejezdí nikdo víc než čtyřicet kilometrů za hodinu,“ komentoval je třeba Prostějovan Tomáš Novotný.
Podle obyvatelky přilehlé ulice Anny Valtrové byla však instalace radaru dobrý nápad. „Je dobře, že je tady,“ sdělila.
Na čem se však shodují nejen dotazovaní místní, ale i oba členové opozice, je to, že nejužitečnější je náhodné měření rychlosti městskou policií přenosnými radary. Podle ředitele Šebestíka strážníci už několik let měří zhruba na patnácti místech, která vytipovali společně s policií. Patří mezi ně třeba ulice Brněnská, křižovatka u Čechůvek, ulice Domamyslická či Určická.
„Mezi nejproblematičtější se řadí Určická nebo Žešov, kde je nebezpečný úsek,“ uvedl Šebestík.
O zavedení automatických radarů se město v minulosti už jednou pokusilo, a to v roce 2008. Skončilo to ale fiaskem. V ulicích bylo tehdy deset radarů, které si město pronajalo od firmy Czech Radar, jež vyhodnocovala přestupky a z vybraných pokut pak dostávala 49 procent. Systém ale postupně krajský úřad, ministerstvo dopravy i soud shledaly protizákonným.
„Teď nám to měří městská policie a zpracovává magistrát, což je v souladu se zákonem,“ podotkla Rašková.
V Přerově odhalily desetitisíce přestupků
Město avizovalo, že až na výjimky využije budky napojené na sítě, které v ulicích zůstaly právě po prvním pokusu.
„Na některých místech jsme je mohli využít, na některých ne. Někde totiž došlo ke změnám, například na Vápenici je teď kruhový objezd v místech, kde se dříve měřilo. Takže tam, kde během let došlo k nějaké stavební změně, se musí dělat měření jinak a na jiných místech,“ doplnila náměstkyně.
Prostějov není jediným městem v kraji, které automatické radary používá. Od loňska fungují dva i v přerovských místních částech Lověšice a Dluhonice, navíc už od podzimu 2018 dohlížejí na rychlost také v místních částech Kozlovice, Lýsky a před Lověšicemi. Za tři roky provozu naměřily radary více než 54 tisíc přestupků, za které padly pokuty přesahující v součtu 39 milionů korun.
„Vybrané peníze nejsou účelově vázané, po odečtení nákladů jdou do rozpočtu města, a to je pak investuje nejen do dopravy,“ nastínila Jitka Kočicová z přerovského magistrátu.
Radary v minulosti nasadily také Hranice či Šternberk, hlídají rovněž v pohraničních oblastech na Jesenicku, kde přistihnou při překročení rychlosti ročně stovky řidičů. Problémem je, že nemalá část z nich jsou Poláci, kteří mohou výzvy k uhrazení pokuty beztrestně ignorovat, pokud v Česku nemají majetek, který by úřady v případě nezaplacení mohly zabavit a prodat.
