David Hudeček si koupí zámku ve Ptení splnil sen. Chátrající památce chce vrátit život. S tvrzí o desítkách místností má teď velké plány.
Hudeček v Ptení vyrůstal a pamatuje, když ještě v původně renesanční stavbě z počátku 16. století bydlel nadlesní. Ostatně zámek, který po pozemkové reformě v Československu získal stát a po něm v roce 1936 město Prostějov, využívaly právě městské lesy.
Radnice ale neměla pro tvrz využití a dlouho hledala nájemce. Jeden čas ji dokonce nabízela obci Ptení za korunu. Když se to Hudeček dozvěděl, založil kvůli tomu i sdružení.
„Začal jsem intenzivně vymýšlet, jak to tady dát do kupy, trávil jsem nad tím víc a víc času. Snažil jsem se potkávat s lidmi, kteří rozumí financím, správě historických budov a dotacím,“ popisuje zámecký pán.
„Doteď mi všichni radí, funguje to. Zjišťuji, že se i znají mezi sebou,“ doplnil. Za zchátralý zámek zaplatil 3,33 milionu korun.
Muzikant vydělal na zámek koupí bytů
Nejen pro člověka, jenž se živí hraním s kapelou, je to hodně peněz. Zpěvák skupiny Barbar Punk s přezdívkou Horset měl ovšem plán. Vznikl, když kvůli covidu nemohl vystupovat, našel si práci hlídače, a měl tak dost času na přemýšlení.
„Ne že bych chtěl dělat zrovna tohle, jenže pořád jsem čekal, že omezení povolí. Mezitím běžné nabídky ve službách zmizely. V práci jsem měl aspoň internet, četl knihy amerického podnikatele Roberta Kiyosakiho a plánoval,“ vypráví.
„Díval jsem se, jak fungují hypotéky, a bylo mi jasné, že kromě prokazatelného příjmu budu muset něčím ručit. Koupil jsem proto levně družstevní byt v severočeské Krupce, opravil ho a začal pronajímat, jelikož nájmem se dá prokazovat příjem,“ líčí strategii.
Podobně posléze získal s malou půjčkou byt dražený v Ostravě a dnes už jich má pět, k tomu tři garáže. Nájemné stanovil nízké, jako ručení to ale spolu s byty bance stačilo.
„Neříkám, že jde vše jednoduše, celé to dalo dost práce. Pořád mi přijde legrační, že vlastním byty, přitom jsem si přivydělával hraním na ulici. Zkrátka si jen plním sny a nejde přestat, než to vyjde. Vždy jsem chtěl na takovém místě bydlet,“ shrnuje dlouhovlasý Horset svůj přístup.
Zámecký pán má smělé plány
Teď má zámek, před sebou dvacet let splácení a ohromné možnosti, co s památkou podniknout.
„Mohl bych splátku umořit dřív, ale to mi nedává při inflaci smysl. Radši tedy dám peníze, co budou navíc, do oprav. Určitě tady chystám dobovou krčmu, je to dobré zázemí i pro lidi, kteří mi přijedou pomáhat, nebo pro festivaly. Chtěl bych, aby to bylo místo otevřené všem,“ plánuje Hudeček. Na zámku by mohla být také čajovna, penzion nebo muzeum.
Zámek má přes padesát místností, započtou-li se i ty nejmenší. Několik metrů pod zemí je ve skále rovněž bývalý kryt civilní obrany, jinde zase sál s pódiem, kde bývalo kino. Výhledově uvažuje nový majitel o čajovně, penzionu i muzeu.
„To by bylo zaměřené na historii okolí. Za pozornost stojí například keltská duhovka nalezená jako první na území České republiky u zdejšího hřbitova. Kelti by se sem hodili, nedaleko odtud v lese byly objeveny malé artefakty,“ upozornil.
Po okolních kopcích zase artefakty, s jejichž pomocí se Keltové dorozumívali. „Jde o takzvané keltské telegrafy,“ prozradil Hudeček. V nejbližší době chce sestavit podrobný rozvrh jednotlivých kroků na příští rok.
„V zimě se dá dělat jedině papírování. Potřebujeme opravovat s dotacemi a zároveň mít už většinu věcí schválených od úřadů,“ říká muž, jenž se zařadil do seznamu majitelů zámku po bok rodu Miniattiů, olomouckých klarisek, hrabat Saint Genois nebo Lichtenštejnů.
